Název oficiální:
Islandská republika (Lýdveldid Island)
Rozloha:
- 103 000 km2, z toho jezera 2 757 km2, ledovce 11 922 km2, lávová pole a pustina 64 538 km2.
Počet obyvatel:
- 317 630 (1. 1. 2010)
- Hustota zalidnění:
3,08 obyvatele na km²
Státoprávní uspořádání:
- Státní zřízení: republika
- Forma vlády: parlamentně prezidentská
- Hlavou státu je prezident, který je volen přímo občany a plní spíše reprezentativní funkci. Výkonná moc je soustředěna v rukou vlády v čele s premiérem. Islandský parlament (Althing) je nejstarší parlament na světě (od roku 930).
- Prezidentem Islandu je Ólafur Ragnar Grímsson a předsedkyní vlády je Jóhanna Sigurðardóttir .
- Členství: NATO, OSN, CE, OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj), EFTA (Evropské sdružení volného obchodu)
Hlavní město:
- Reykjavík 198,000 obyvatel (2009)
Metropole Reykjavík je nejsevernějším hlavním městem světa. Žije zde 60 % obyvatel ostrova.
V Reykjavíku (ani nikde jinde na Islandu) nenajdete velmi staré stavby, ale i tak z města dýchá tradiční severský duch.
Z dálky viditelnou dominantou města je kostel Hallgrímskirkja 73 m vysoký s varhany mající 5275 píšťal. Jeho architektura je inspirována islandskou přírodou. Dalšími zajímavými stavbami jsou vila Höfdi, proslavená jako dějiště klíčových jednání mezi Gorbačovem a Reaganem v 80. letech, a také vodárna Perlan. Ta se nachází na kopci kousek od centra a turistům nabízí krásný rozhled na celé město, uvnitř pak umělý gejzír a otáčející se restauraci. Ta patří k nejluxusnějším a nejdražším ve městě.
Reykjavík má nejčistší ovzduší ze všech hlavních měst na světě. Je tu sedm termálních bazénů a uměle vyhřívaná mořská zátoka.
Nejvýznamnější města:
Seznam 7 největších měst podle pořadí:
- 1. Reykjavík 117 607 obyvatel
- 2. Kópavogur 28 291 obyvatel
- 3. Hafnarfjörður 24 712 obyvatel
- 4. Akureyri 17 158 obyvatel
- 5. Keflavík 10 200 obyvatel
- 6. Garðabær 9 877 obyvatel
- 7. Mosfellsbær 7 808 obyvatel
Jazyk:
- Úředními jazyky na Islandu jsou islandština a od 2. 6. 2011 také znakový jazyk neslyšících. Island je první zemí, v níž byl znakový jazyk schválen jako oficiální státní jazyk.
- Běžná je znalost angličtiny a dánštiny.
Národnostní složení:
- Islanďané 93 %
- národnostní menšiny: především Poláci ( téměř 3 % obyvatelstva), dále Litevci, Němci a Dáni
- cca 350 Čechů a Slováků
Náboženství:
- Státní církví je Evangelická Luteránská církev.
- evangelističtí luteráni 87,1 %
- protestanté 4,1 %
- ostatní luteráni 3,5 %
- římští katolíci 1,7 %
- Ásatrú 0,3 %
- ostatní 3,3 %
Přírodní poměry:
- Podnebí je ovlivněno Golfským proudem, zimy jsou relativně mírné a léta chladná. Dochází k rychlým a obtížně předvídatelným změnám počasí. Často prší a je prudký vítr. Průměrná teplota v Reykjavíku je v lednu - 0,5 a v červenci 10,6 stupňů Celsia.
- Klima arktického pásu:
Podnebí na Islandu je oceánské, mírně chladné, ale s ohledem na polohu ostrova těsně pod severním polárním kruhem mnohem teplejší než by se dalo očekávat. Je to způsobeno tím že se zde setkávají polární a tropické větry a dva různé mořské proudy, severní větev Golfského proudu a chladný Islandský východní proud. V červenci, kdy je nejtepleji se průměrné maximální teploty pohybují kolem 15 stupňů a minimální 9 stupňů. V měsíci lednu, který je nejchladnější je teplotní průměr max.2 stupně a min. mínus 2 stupně. Léto je na Islandu podstatně chladnější a vlhčí než ve střední Evropě a zimy naopak mírnější a větrnější. Počasí je mimořádně proměnlivé. Během dne může několikrát pršet, svítit slunce, být bezvětří, nebo vát prudký vítr. Neobvyklá není také sněhová vánice v kteroukoliv roční dobu. Pro pěkné počasí, jak jej vnímáme my nemají Islanďané slovní výraz ale pro sníh nebo déšť mají výrazů alespoň deset. Islandské počasí má jistě svoje kouzlo, ale je nutné se naučit s ním žít.
- Vnitrozemská náhorní rovina o výšce 600 – 800 m n.n., vyzdvižená nad plochým pobřežím, je sopečná pustina. Východní a zejména severozápadní pobřeží je rozerváno fjordy, hlubokými mořskými zálivy.
- Využití plochy: 0 % orná půda, 23 % pastviny, 1 % lesy, 76 % ostatní
- Vodstvo:
- Atlantický oceán
- Největší jezero Islandu: Þórisvatn 83-88 km2
- Nejdelší a největší řeky Islandu: Þjórsá 230 km, průměrný průtok je 390 m3/s
- Řeka Þjórsá je největší a nejdelší řekou Islandu. Pramení na planině v centální části ostrova. Na svém toku vytváří četné vodopády. Na jejím přítoku Fossá se nachází vodopád Háifoss vysoký 122 m, který je druhý nejvyšší na ostrově.
- Nejvyšší vodopády Islandu: Glymur - na řece Botnsá, výška 190 m
- Nachází se tu více než 200 sopek, z toho 30 dosud aktivních.
- Nejnižší bod - Atlantický oceán (0 m)
- Nejvyšší hora Islandu: Hvannadalshnjúkur 2119 m n.m.
Hvannadalshnjúkur nebo Hvannadalshnúkur se nachází na severozápadním okraji pohoří Örafajökull v národním parku Skaftafell.
- Největší ledovce na Islandu: Vatnajökull 8.300 km2
Vatnajökull je největší ledovec Islandu, nachází se v jihovýchodní části ostrova a zabírá více než 8 % plochy země. Je také největším ledovcem Evropy.
Hospodářství:
- Island má nedostatek surovin, využívá však své alternativní přírodní zdroje - 85% energie vzniká v hydroelektrárnách, podobně je energie z vody využívána pro některá průmyslová odvětví. K prosperitě Islandu přispívá i turistická přitažlivost islandské přírody.
- Klíčovým odvětvím ekonomiky je rybolov, který zaměstnává 12 % pracovní síly přímo a dalších 50 % zprostředkovaně Ročně se vyloví 2 miliony tun ryb, vyveze se 97 % všech ulovených ryb. Ryby a rybí produkty tvoří 75 % celkového exportu.
- Island je jedinou zemí, kde ve vládní bance jsou uchovány vzorky DNA všech Islanďanů, což mj. přispívá k odhalování různých chorob.
- V současné době se v zemi rozbíhá projekt a zkoušení provozu automobilů na vodík.
- Chovají se zde skot a ovce.
- Většina energie se získává z vody. Díky množství horkých gejzírů se získává i teplo pro vytápění domácností a dalších budov.
- Vývoz: ryby a rybí produkty, hliník.
- Dovoz: ropa, stroje, automobily, textilní a spotřební zboží.
- Hlavními obchodními partnery jsou USA, Velká Británie, Německo, Nizozemí, Dánsko, Švédsko, Norsko.
- Zemědělství:
0,07 % je orná půda. Pěstují se brambory a zelenina, ve sklenících ovoce a květiny. Kvůli pokračující erozi půdy je počet ovcí striktně limitován. Venkov se vylidňuje, přibývají opuštěné statky (baery).
- Průmysl:
Stále významnější je turistický průmysl. Zatímco hydroelektrárny dodávají 90 % národní spotřeby elektrické energie, z obrovského potenciálu geotermální energie se dosud využívá jen zlomek.
|
Geografické informace
Praktické informace
Turisticky zajímavé oblasti
Zájezdy na Island
Státní znak:
Vlajka:
|
