Vnímat toto sympatické atlantické souostroví, které je součástí Španělska, jen jako plážovou destinaci by bylo velkou chybou. Koupání je zde samozřejmě také příjemné téměř v jakoukoli roční dobu, ale aktivnějším cestovatelům nabízejí "Kanáry“ jako hlavní lákadlo především krásnou romantickou přírodu, velmi pestrou a často překvapivě opuštěnou.

 Navštívené ostrovy leží nejblíže Africe a evokuje ji i jejich polopouštní charakter, efektně kontrastující s tyrkysově zbarveným mořem, které je obklopuje. Jejich vulkanický kopcovitý reliéf nedosahuje velkých nadmořských výšek, nicméně jen Lanzarote zdobí na 300 sopečných kuželů. Vystupují z často až měsíční krajiny, místy ozeleněné palmovými oázami v zaříznutých údolích. Celý ostrov je biosférickou rezervací. Fuerteventura má ještě o něco divočejší přírodu s pestře zbarvenými hřebeny hor. Pro své skvělé pláže je nazývána "Karibikem" východního Atlantiku. Rozsáhlé písečné duny na severu ostrova nás naopak přenesou do nitra Sahary. Při pobřeží obou ostrovů si vychutnáme také příjemnou atmosféru původních rybářských městeček a ve vnitrozemí narazíme na rázovité vesničky s osobitou architekturou. Na závěr našeho poznávání zavítáme ochutnat ještě něco z ostrova Gran Canaria. Procházkami a odpočinem v hlavním městě La Palma zakončíme naše putování. 

Jen málo Čechů dosud objevilo, že hor je na ostrovech Tenerife, La Palma a Gomera podstatně více než pláží. Nabízejí treking špičkové úrovně, navíc na letecký zájezd relativně levně a v období, kdy hory v Evropě turistům nepřejí. Ač vzájemně na dohled, mají značně odlišný charakter. Zejména první dva nabízejí unikátní sopečné kaldery. Na La Palmě je to obří Caldera de Taburiente, jejíž souvislé tisícimetrové rozervané stěny přecházejí v zalesněné srázy, zavlažované pravidelnou pasátovou oblačností, a jejíž vnitřek je přístupný pouze vstupní soutěskou Barranco de las Angustias. Absolvovat lze i kompletní hřebenovku po obvodu kaldery s nejvyšším bodem 2426 m a navazující mimořádně malebný hřeben de los Volcanes s porosty svítivě zelených pinií v černém sopečném písku, zakončený nejmladším vulkánem Teneguía z r. 1971. Tenerifě vévodí nejvyšší hora Španělska Pico del Teide (3817 m), vystupující z krásně barevné velehorské pouště s mnoha bizarními skalisky. Ostrov nabízí též řadu dalších túr rozličného charakteru, včetně proslavené soutěsky Masca. Málo obydlená Gomera má oblejší vrcholové partie s deštnými lesy v NP Garajonay s nejvyšším vrcholem 1467 m, ale o to strmější pobřeží, rozervané hlubokými soutěskami, jejichž načervenalé skály zdobí palmové remízky. To vše absolvujeme během dvou týdnů, přičemž na Tenerife budeme chodit pouze nalehko s dopomocí pronajatých aut a na dalších dvou ostrovech půjde o jejich přechody s batohem na zádech. Stihneme i hlavní "nehorská" lákadla ostrovů – města s krásnou španělskou koloniální architekturou s úžasnými interiéry, jež zůstávají součástí běžného života, romantická přímořská městečka, a samozřejmě tu a tam sestoupíme až na pláže, které i v listopadu omývá vlídně teplý Atlantik.

Osm dní na pěší přechod ostrova, který je dlouhý ani ne 50 kilometrů se může zdát přehnaně mnoho, ale na cestě nás čekají strmé svahy hor a hluboká údolí, velká denní převýšení, neustálá prudká stoupání a klesání. Velká část trasy přitom povede po tradičních dlážděných cestách, které tvoří síť stezek mezi horskými vesnicemi a které jsou obdivuhodných stavitelským výkonem předchozích generací. Divoký rozeklaný relief a výjimečná krása krajiny dělá z ostrova zatím nedoceněný ráj pro trekaře. Kontrast mezi pouštní vulkanickou krajinou západní části ostrova a zelenými údolími východu s bujnou tropickou vegetací může být sotva větší. Čekají nás horské usedlosti a rybářské vesničky, stezky vedené po uzounkých hřebenech i vestavěné do skal těsně nad hučícím oceánem, pečlivě vystavěná terasová políčka v příkrých svazích. Voda vedená v levadách zavlažuje pole s cukrovou třtinou, s kávovníky, banány, pomeranči. Santo Antao je skoupé na dobré příležitosti ke koupání (a to ho zachraňuje před masovou turistikou), ale v prvních i posledních dnech zájezdu si cestu do mořských vln najdeme.
Kapverdy jsou nejzápadnější výspa afrického kontinentu, osídlená původně Portugalci a používaná jako zastávka při cestách přes Atlantik a jako místo lukrativního trhu s otroky. Zůstaly i dnes na půl cesty mezi Afrikou a Evropou, zdejší lidé jsou nám svou mentalitou blíže, než je tomu ve většině afrických zemí.