Vychutnejte si Mongolsko skutečně nerušeně. V zemi je přibližně 70x menší hustota zalidnění než v Česku a polovina všech obyvatel žije v Ulánbátaru. Mongolsko je země pohostinných kočovných pastevců s životním stylem, jehož kořeny sahají tisíce let do minulosti. Prohánějí se krajinou za svými stády na koních, žijí v tradičních jurtách či stanech a uctívají duchy přírody. Mongolsko vás okouzlí poklidnou a nezměrnou rozlehlostí volného prostoru nezasaženého civilizací, stepí, která se na horizontu vpíjí do oblohy, průzračným čistým vzduchem, svými opojnými východy a západy slunce za hornatými obzory či vlídnou samozřejmostí, s jakou budete přivítáni při náhodné návštěvě v osamocené jurtě.

Vyslyšme volání dálek a vydejme se na železniční pouť po nejdelší trati světa napříč Ruskem – zemí, nad kterou slunce nezapadá. Transsibiřská magistrála je fascinující a živoucí tepnou jižní Sibiře, jež by bez ní prakticky nemohla žít. Zároveň ale představuje zvláštní „jednorozměrný svět“, který zná jen dvě světové strany, východ a západ, a řídí se celý moskevským časem, ač vlakem protneme postupně osm časových pásem. Nejrychlejší expresní vlaky zvládají celou trasu za šest dní a nocí. My samozřejmě nepojedeme „v jednom tahu“, nýbrž si cestu rozložíme na sedm úseků se zastávkami na těch nejpřitažlivějších místech. Vlaky jsou vždy lůžkové či lehátkové a celkem osm nocí ve vlaku, prostřídaných pěti nocemi v hotelech, nám pomůže zvládnout 9288 kilometrů trati v rozumném časovém rozpětí.

Jako čtení do vlaku vám doporučujeme některou z knížek legionářské literatury, jež vás přenese do doby, kdy magistrálu v celé její délce ovládly na sklonku první světové války i po ní československé legie, odříznuté bolševickou revolucí, které tudy přes Vladivostok mířily k domovu asi nejdelší oklikou, jakou kdy světové dějiny vojenských přesunů zaznamenaly.

Transsibiřská magistrála, nejdelší železniční trať světa, nabízí vytrvalým cestovatelům dva nejvzdálenější cíle – Vladivostok a Peking. Vedle naší cesty na ruský Dálný východ nabízíme na přání mnohých z vás i tu druhou variantu. V Burjatsku za Bajkalem opustíme klasickou sibiřskou trasu, zamíříme k jihu do Mongolska a dále přes poušť Gobi do čínského Pekingu. Tím si elegantně zpestříme putování Ruskem o návštěvu kulturně i typem krajiny zcela odlišných oblastí a poznáme hlavní města dvou starobylých říší i jejich okolí.
Nejrychlejší expresní vlaky zvládají tuto trasu za pět dní a nocí. My samozřejmě nepojedeme bez přestávky, cestu si rozložíme na sedm úseků se zastávkami na těch nejpozoruhodnějších místech. Vlaky jsou vždy lůžkové či lehátkové a celkem šest až sedm nocí ve vlaku, prostřídaných sedmi nocemi v hotelech, nám pomůže zvládnout 7622 kilometrů trati v rozumném časovém rozpětí.

Po mnohá staletí byli lidé Východu a Západu propojeni obchodní cestou vedoucí z Číny do Středomoří. Díky své poloze se Střední Asie, a zejména Uzbekistán, stala klíčovým dopravním uzlem na této tzv. Hedvábné stezce, která se odtud větvila do několika směrů, do dalších zemí. I když jsou dny Hedvábné stezky již ty tam, můžeme si ještě dnes její slávu připomenout nádhernými památkami Samarkandu, Buchary, Šachrizábzu či Chivy. Atmosféru zaniklých časů karavan nám navodí návštěva pouštních oáz nebo nezapomenutelný nocleh v jurtě s večeří u ohně. Na rušných orientálních tržištích budeme moci při nákupu tradičních textilií a keramiky obdivovat po předcích zděděné umění místních usměvavých obyvatel. Protipól k nespočetným historickým památkám obou zemí nám poskytne návštěva moderního hlavního města Turkmenistánu – Ašchabádu, jež dává okázale najevo své bohatství plynoucí z bohatých zásob nerostných surovin. Solidní zázemí vám během cesty zajistí hotely*** s polopenzí.

Málokde na světě najdete opravdu nádhernou fotogenickou krásu ledových útvarů jako v samotném srdci ruské Sibiře – na Bajkalu, nejhlubším jezeře světa. Obrovské ledové rampouchy, neuvěřitelně tvarované kry, led hladký jako zrcadlo, to vše v nedozírném prostoru klidné a mrazivé sibiřské přírody. Díky této pohádkové výpravě poznáte na vlastní kůži, proč se říká „zima jako v Rusku“. V druhé polovině února již ale ty nejtužší lednové mrazy poleví a zároveň se v tuto dobu naskýtá největší šance, že bude bajkalský led ideálně rovný a bezpečně pevný. Nebude chybět pravá ruská rozpálená baňa a tradiční rybí speciality. Jako základnu jsme zvolili největší ostrov Bajkalu Olchon, okolo kterého se nachází spousta menších ostrůvků, a jenž nabízí nejrozmanitější paletu ledových scenerií. Nenajdete lepší odpočinek než duchovní rozjímání při západu slunce s výhledem na blyštící se horizont. Vydejte se poznat a pocítit na vlastní kůži toto ledové království vytvořené přírodou.

Vydejte se s námi za polární kruh do dalekého sibiřského Salechardu na návštěvu k místním kmenům. Zdejší obyvatelé, Něnci, případně Samojedi, se drží svého tradičního způsobu života již po tisíce let a kočují se svými sobími stády polárním Uralem. Během této výpravné cesty budete mít možnost prožít několik dní s rodinou v jejich typickém obydlí, čumu ze sobích kožešin, a přiložit ruku k dílu při nahánění sobího stáda nebo při zpracování sobích kůží. Projedete se na tradičních saních v sobím spřežení argiš. Sobi jsou hojně využívani i v místní, pro našince netypické, avšak chutné kuchyni, stejně jako vynikající ryby vylovené z blízkého veletoku Ob. Pochutnáte si i na domácích pirožcích. V noci budete fascinovaně pozorovat magickou polární záři. Prožijete nezapomenutelnou dovolenou mimo výdobytky moderní civilizace, v jednoduchém a prostém, ale okouzlujícím prostředí Dálného severu.

Vydejme se po slavné Hedvábné stezce napříč zemí, která je s ní svázaná mimořádně těsně a nabízí nejskvělejší a nejzachovalejší památky z celé trasy této středověké euroasijské obchodní tepny. Zejména Samarkand, Buchara a Chiva patří k tomu nejlepšímu, co nám může nejen Střední Asie nabídnout. Atraktivní a svébytná je i současná tvář Uzbekistánu, které se dotkneme hlouběji díky cestovatelskému charakteru tohoto zájezdu. Protiklad k rušným historickým městům nalezneme v poklidné atmosféře odlehlých oáz pouště Kyzylkum a v bývalé rybářské vesnici na původním břehu již téměř vyschlého Aralského jezera, kde skulptury lodních vraků trčící z písku upomínají na tragické experimenty sovětského režimu, které to zapříčinily. Nezapomenutelný bude jistě i nocleh v tradičních jurtách a posezení u ohně pod zářícími hvězdami, kterým suché klima dodává mimořádnou intenzitu.

Zcela jedinečné přírodní podmínky a strategická poloha na východní výspě ruského impéria předurčily tomuto výraznému pacifickému poloostrovu jeho unikátní postavení v rámci Ruska i v deníčcích cestovatelů, kteří touží poznat odlehlé oblasti civilizovaného světa. Na Kamčatce je ale pořád hlavním vládcem nespoutaná příroda, modelovaná rozsáhlou sopečnou činností, která Kamčatku řadí mezi nejaktivnější vulkanické oblasti světa  s desítkami sopek typického kuželovitého tvaru, s gejzíry, fumarolovými poli i termálními prameny. Připravit do této krásné, hornaté a převážně liduprázdné krajiny relativně pohodlný poznávací zájezd není snadné. Asfaltové silnice končí pár kilometrů za jedinou výrazně osídlenou oázou kolem přístavu Petropavlovsk-Kamčatskij a dále je třeba se do nitra poloostrova probíjet těžkými terénními automobily nebo elegantněji a rychleji s pomocí vrtulníků. S výjimkou sopečných pouští po nedávných erupcích ale tuto oázu převážně obklopuje bujně zelená tajga, zavlažovaná hojnými srážkami od okolního oceánu.
Nabízíme vám aktivní pobytový zájezd se zázemím v příjemném hotelu s vlastním termálním bazénem a zajištěnou plnou penzí, který leží na okraji obydlené oblasti. Odtud budeme vyrážet do bližšího okolí směrem do vnitrozemí i k romantickému pobřeží Pacifiku. A do vzdálených lokalit, na nejunikátnější místa rozlehlého poloostrova, nahlédneme dvěma vrtulníkovými lety směrem na sever a na jih. 

Pamír je třetím nejvyšším světovým pohořím a díky své centrální poloze vůči ostatním asijským velehorám je právem nazýván střechou světa. Jeho popularitu zastiňuje jižněji položený Himálaj, právě proto ale láká zejména cestovatele, kteří chtějí objevit něco nového. Jeho rozlehlé prostory zpřístupňuje unikátní horská silnice, tzv. Pamírský trakt, který propojuje odlehlý východ Tádžikistánu s jižním Kyrgyzstánem a otevírá širokou náruč velehor nejen horolezcům, ale i běžným cestovatelům, kteří jsou ochotni snášet trochu nepohodlí.

Po příletu do tádžické metropole Dušanbe strávíme tři úvodní dny v mimořádně malebných Fanských horách, které jsou součástí mnohasetkilometrového pásma Pamíroalaje. U nádherné soustavy jezer mezi horskými pastvinami, elegantními vápencovými štíty a ledovcovými stěnami se zde dobře zaklimatizujeme na vysoké nadmořské výšky pamírské trasy. Ta nás během desíti dnů provede srdcem Pamíru – krásně zbarvenými kaňony mohutných řek, vyprahlými náhorními planinami, kolem rozlehlých jezer i přes vysokohorská  sedla včetně nejvyššího Ak-bajtal (4655 m) – až do Kyrgyzstánu, kde se ocitneme tváří v tvář sedmitisícovému Piku Lenina. Poté se přehoupneme přes východní pásma Pamíroalaje do Oše, města s tisíciletou historií, kde naše putování ukončíme. Cestou se budeme věnovat pěším výletům v horách i prohlídkám pamětihodností na této větvi dávné Hedvábné stezky. Projedeme také pověstným Vachánským údolím podél hraniční řeky Pjanž, který byl teprve nedávno zpřístupněn cizincům a nabídne nám výhledy na sedmitisícovky afghánského Hindúkuše. Několik náročnějších pěších túr bude možné alternovat nenáročným programem.