Altaj patří mezi nejkrásnější, přírodně nejbohatší a nejzachovalejší oblasti Ruska a Sibiře. Jde o pohoří velmi rozmanitého charakteru, jehož ruská část je rozlohou srovnatelná s Čechami. Zalesněné hřebeny a údolí s nedotčenou tajgou se střídají s kotlinami stepního charakteru tam, kde je terén otevřenější vůči suchým jižním větrům z blízkého Mongolska a Číny. Nad nimi se tyčí zaledněné štíty až čtyřtisícových hřebenů. A místní altajské národy jej obohacují i o etnicky zajímavý kolorit.

Tento zájezd míří do východnější části ruského Altaje, do oblasti čtyřtisícového Severočujského hřbetu a okolních hor i stepí. Pro přesun využijeme především jedinou hlavní horskou silnici, tzv. Čujský trakt, který míří napříč ruským Altajem do západního Mongolska. Po většinu doby zájezdu budeme mít pronajatý minibus s místním řidičem, ale asi čtyřikrát budeme muset využít i další terénní vozidla do míst, kam by tento minibus neprojel. V rámci programu bude kromě kratších vycházek prostor i na tři celodenní pěší výlety či túry, které vyvrcholí výstupem dolinou Aktru až k ledovcům pod čtyřtisícový Aktru Baš.

Jako východní výspa Ruska byl tento unikátní pacifický poloostrov po dlouhá léta uzavřen coby strategická oblast nejen pro zahraniční turisty, ale i pro většinu obyvatel bývalého SSSR. Kvůli této izolaci i náročnému terénu si Kamčatka dodnes zachovala rozsáhlá území s neposkvrněnou panenskou přírodou, pyšnící se nekonečnou tajgou a tundrou, řekami plnými lososů, a především množstvím aktivních vulkánů, termálních pramenů a atraktivních sopečných jevů, s kterými se dostaneme do bezprostředního kontaktu.

Tento zájezd je turisticky-poznávací variantou naší kamčatské nabídky a spojuje návštěvu těch nejzajímavějších lokalit s občasnou pěší turistikou, přičemž tu náročnější není nutné absolvovat. Trasa nás zavede na sever poloostrova, na náhorní plató pod nejvyšší kamčatskou sopkou Ključevskaja (4750 m), kde v Tolbačinské trhlinové zóně proběhla r. 1975 jedna z nejmohutnějších vulkanických erupcí 20. století a vědci zde testovali legendární lunochod. V druhé části programu navštívíme oblast jižních vulkánů Mutnovskij a Goreli, kde vystoupáme k jejich aktivním kráterům. Chybět nebude ani návštěva etnografického muzea a stylové vesnice Esso, plavba po řece Bystraja či koupání v termálních bazénech. Ochutnáme také pravý kaviár i speciality z vynikajících pacifických lososů a poznáme, co obnáší pravá ruská baňa.

Na zpáteční cestě strávíme jeden den v Novosibirsku, třetím největší městě v Rusku a průmyslovém centru celé Sibiře.

 Abychom mohli vychutnat krásy poloostrova v maximální možné míře, budeme mít téměř po celou dobu k dispozici terénní vozidlo. Společně s českým a ruským průvodcem doprovodí skupinu také kuchař, který bude připravovat po většinu pobytu plnou penzi.

Pamír je třetím nejvyšším světovým pohořím a díky své centrální poloze vůči ostatním asijským velehorám je právem nazýván střechou světa. Jeho popularitu zastiňuje jižněji položený Himálaj, právě proto ale láká zejména cestovatele, kteří chtějí objevit něco nového. Jeho rozlehlé prostory zpřístupňuje unikátní horská silnice, tzv. Pamírský trakt, který propojuje odlehlý východ Tádžikistánu s jižním Kyrgyzstánem a otevírá širokou náruč velehor nejen horolezcům, ale i běžným cestovatelům, kteří jsou ochotni snášet trochu nepohodlí.

Po příletu do tádžické metropole Dušanbe strávíme tři úvodní dny v mimořádně malebných Fanských horách, které jsou součástí mnohasetkilometrového pásma Pamíroalaje. U nádherné soustavy jezer mezi horskými pastvinami, elegantními vápencovými štíty a ledovcovými stěnami se zde dobře zaklimatizujeme na vysoké nadmořské výšky pamírské trasy. Ta nás během desíti dnů provede srdcem Pamíru – krásně zbarvenými kaňony mohutných řek, vyprahlými náhorními planinami, kolem rozlehlých jezer i přes vysokohorská  sedla včetně nejvyššího Ak-bajtal (4655 m) – až do Kyrgyzstánu, kde se ocitneme tváří v tvář sedmitisícovému Piku Lenina. Poté se přehoupneme přes východní pásma Pamíroalaje do Oše, města s tisíciletou historií, kde naše putování ukončíme. Cestou se budeme věnovat pěším výletům v horách i prohlídkám pamětihodností na této větvi dávné Hedvábné stezky. Projedeme také pověstným Vachánským údolím podél hraniční řeky Pjanž, který byl teprve nedávno zpřístupněn cizincům a nabídne nám výhledy na sedmitisícovky afghánského Hindúkuše. Několik náročnějších pěších túr bude možné alternovat nenáročným programem.

Kyrgyzstán je země hor, unikátních jezer a příjemných obyvatel, kteří se dodnes velkou měrou živí polokočovným pastevectvím. Průměrná nadmořská výška Kyrgyzstánu je více než 3000 m a žádná země světa nemá dále k moři. To zde však nahrazuje obrovské bezodtoké a mírně slané jezero Issyk-kul s hladinou v nadmořské výšce 1608 m s hloubkou až 700 m. Jezero je ze severu i z jihu lemováno horskými masivy, které přináležejí k rozlehlému pohoří Ťan-šan, zasahujícímu do Kyrgyzstánu, Kazachstánu i Číny. Na jejich pomezí v nejvýchodnějším cípu Kyrgyzstánu leží těžce dostupné srdce Ťan-šanu, rozsáhlá ledovcová oblast se dvěma sedmitisícovými vrcholy – efektní pyramidou Chan Tengri (7010 m) a mohutně podsaditým Džengiš Čokusu = Pik Pobědy (7439 m). Milovníkům nedotčené horské přírody otevírá Kyrgyzstán opravdu mimořádně širokou náruč.

Tento zájezd je určen zdatnějším trekařům. V úvodní části zájezdu se vydáme na dva dny jižně od jezera Issyk-kul do nejkrásnější části malebného pohoří Terskej Alatau, které je jednou z nejzelenějších oblastí jinak převážně stepního Kyrgyzstánu. Hlavním cílem zde bude unikátní vysokohorské jezero Ala-köl ve výšce 3500 m a přilehlý vrchol s úchvatnými výhledy na ledovcový hlavní hřeben s pětitisícovými vrcholy. Túrami nalehko se zde připravíme a zaklimatizujeme na treking v centrálním Ťan-šanu, v nejodlehlejší východní výspě země, kam pronikne jen minimum turistů a kde se horské stepi zvedají do mohutných ledovcových hřbetů završených dvěma kyrgyzskými sedmitisícovkami. Už samotný přejezd tam a zpět terénním autem je vzrušujícím expedičním zážitkem – a což teprve úžasné výhledy z dosažených vrcholů! Nejprve vystoupíme během dvou dnů z předsunutého tábora postupně do sedla a druhý den na vrchol Ašutor, který leží na hranicích s Kazachstánem a je jedním z nejlepších vyhlídkových bodů na celou oblast a do všech tří zemí. Pak absolvujeme šestidenní treking přes sedlo Tjuz a přilehlý vrchol, kde se nám naskytne druhá příležitost skvělých panoramatických výhledů, následně sestoupíme do doliny Inylček, přejdeme čelo druhého nejdelšího ledovcového splazu světa (67 km délky) a po druhém břehu divoké řeky sestoupíme do míst, kde nás vyzvedne auto. Na závěr si oddechneme u jezera Issyk-kul a prohlédneme si hlavní město Biškek.