Dalším střípkem do naší blízkovýchodní mozaiky je Libanon. Tato oblast středomořského pobřeží a blízkého vnitrozemí nabízí především pestrou škálu památek od Féničanů, Řeků a Římanů přes rané křesťanství, později islám až po středověk, zasazenou do monumentální kulisy třítisícových hor. Perlou antiky je helénistický Baalbek se svými pověstnými terasami a největšími kamennými bloky, které kdy člověk opracoval a přemístil. Přes první křesťanské chrámy a nekropole a přes islámské památky se na naší pouti blízkovýchodní historií dostaneme až ke středověkým křižáckým hradům z doby bojů o Svatou zemi. Kromě historických památek samozřejmě nevynecháme přírodní krásy a zajímavosti a nahlédneme i do současného života muslimských i křesťanských Arabů. Celou cestu si zpestříme skvělou kuchyní a báječným vínem, které zde začali pěstovat jako první již Féničané. 

Dalším střípkem v naší blízkovýchodní mozaice je poznávací zájezd do Jordánska. To jsme dlouhou dobu nabízeli jen jako "odskok" z Izraele, avšak toto rozlohou malé království nabízí mnohem víc než jen světoznámou Petru. Naše cesta zahrnuje plnohodnotné poznání obrovské části jeho historie, kultury i malebné a dramatické přírody. Vše dokreslí velmi přátelští a pohostinní obyvatelé a skvělá kuchyně Levanty, na kterou budete ještě dlouho vzpomínat.

Vychutnejte příchod nového roku stranou silvestrovského šílení jen v malé skupince lidí, velbloudů a beduínů. Užijeme si romantiky absolutního ticha a hvězdnaté oblohy jako za dávných časů pouštních karavan uprostřed monumentálních písečných dun a stihneme poznat i pamětihodnosti Ománu. Ten je podmanivou směsí žijících tradic a moderní arabské země. Cizinec se zde cítí jako vítaný host, kterému se nikdo nevnucuje, ale zároveň s ním každý rád prohodí pár slov. Příjemným překvapením pro návštěvníka je neuvěřitelná čistota a vzorná péče o kulturní památky i přírodní dědictví.

Sokotra je posledním jemenským přírodním rájem. Odlehlý a exotický ostrov byl donedávna prakticky izolován od zbytku světa. Zápis do seznamu památek UNESCO v roce 2008 přitáhl k do té doby takřka neznámému ostrovu světovou pozornost. Přibylo turistů, ale jejich počet nikdy nepřevýšil 5000 ročně. Jemenská občanská válka ostrov na několik let znovu odřízla od světa. S obnovením pravidelných přímých letů na ostrov toto období izolace končí.

Stejně jako ještě před pár desetiletími zdejší lidé, byly po milióny let odděleny od světa i místní rostliny a zvířata. Důsledkem je takové množství zde žijících endemických druhů, že si ostrov vysloužil označení "Galapágy Indického oceánu". Místy to tu vypadá jako na obrázku z jiné geologické epochy – působivá krajina je porostlá bizarními stromy dračí krve (dračinec rumělkový, dracéna), okurkovníky, lahvovníky. V zelených horách pramení potoky se sladkovodními kraby, šťavnaté pastviny tu pro svůj dobytek využívají nomádi z vnitrozemí, kteří teprve nedávno přeměnili své jeskynní příbytky na útulky pro stáda koz. Ostrov je provrtán jeskynními systémy, z větší části ještě neobjevenými. Pobřeží je výrazně sušší, jsou tu pláže s bělostným pískem, rybářské vesničky, gigantické písečné duny, přičemž pod hladinou kousek od břehu panuje neobyčejně bohatý mořský život. Sokotránské pláže jsou lahůdkou pro všechny milovníky exotických moří.

Každý den nás čekají výlety divokým vnitrozemím ostrova s bizarní unikátní endemickou flórou, divokými kaňony a žulovými nedostupnými homolemi centrálního pohoří. Každý den si odpočineme na některé z nádherných nedotčených pláží s bělostným pískem a místy až stametrovými dunami, nebo u sladkovodních tůní sokotránských kaňonů.

Okruh ostrovem absolvujeme v terénních autech, pěší výlety zařazené do programu jsou lehké. Čas věnujeme také pobřeží, plážím, koupání a výpravám po moři. Až na poslední nocleh v hotelu v Hadibu spíme pod stany v jednoduše vybavených kempech a na tábořištích. Stany a vybavení pro táboření nám zapůjčí místní cestovní kancelář. Komfortní hotelové ubytování nás čeká cestou na ostrov i z ostrova v Abú Zabí. O plnou penzi se během pobytu na ostrově postará sokotránský kuchař.

Sokotra je posledním jemenským přírodním rájem. Odlehlý a exotický ostrov byl donedávna prakticky izolován od zbytku světa. Stejně jako ještě před pár desetiletími zdejší lidé, byly po milióny let odděleny od světa i místní rostliny a zvířata. Důsledkem je takové množství zde žijících endemických druhů, že si ostrov vysloužil označení "Galapágy Indického oceánu". Místy to tu vypadá jako na obrázku z jiné geologické epochy – působivá krajina je porostlá bizarními stromy "dračí krve" (dračinec rumělkový, dracéna), okurkovníky, lahvovníky. V zelených horách pramení potoky se sladkovodními kraby, šťavnaté pastviny pro svá zvířata tu mají nomádi z vnitrozemí, kteří stále žijí i v jeskyních. Ostrov je provrtán jeskynními systémy, z větší části ještě neobjevenými. Pobřeží je pak výrazně sušší – jsou tu liduprázdné pláže, rybářské vesničky, gigantické písečné duny a pod hladinou kousek od břehu neobyčejně bohatý mořský život.

Zápis na seznam UNESCO v roce 2008 přitáhl k do té doby takřka neznámému ostrovu pozornost světa. Přibylo turistů, ale jejich počet nikdy nepřevýšil 5000 ročně. Jemenská občanská válka ostrov na několik let znovu odřízla od světa. S obnovením pravidelných přímých letů na ostrov v roce 2021 toto období izolace končí.

Během pobytu na ostrově poznáte jak jeho nejvyhlášenější místa, tak i málo navštěvované končiny. Vystoupáme k nejvyšším granitovým špicím, sestoupíme do divokých kaňonů, na rybářských člunech doplujeme na liduprázdné pláže a do míst, kde i domorodce potkáte jen zřídka. S doprovodem sokotránského průvodce se vydáme za původním způsobem života do odlehlých vesnic ve vnitrozemí.

Během desetidenního okruhu v terénních autech spíme pod stany na tábořištích i v divoké přírodě, v polovině trasy se vrátíme na jeden nocleh do hotelu v hlavním městě Hadibo. Stany a vybavení pro táboření nám zapůjčí místní cestovní kancelář. Komfortní hotelové ubytování nás čeká cestou na ostrov i z ostrova v Abú Zabí. Nocleh na hřebenu v nejvyšší a nejzelenější části pohoří Haggier patří k nejsilnějším zážitkům, který si můžete z ostrova odvézt. Podporu při výstupu nám poskytnou nosiči. O plnou penzi se během pobytu na ostrově stará sokotránský kuchař.
Sokotru navštěvujeme víc jak 20 let a program zájezdu je výsledkem našich opakovaných průzkumných výprav na ostrov.

Omán - "Švýcarsko Arabského poloostrova" - je podmanivou směsí žijících tradic a modernity. Klidná a přátelská země má pověst nejčistší a nejbezpečnější arabské destinace. Teprve terénní auto nám však  dovolí poznat, co vše Omán ukrývá, proniknout hluboko do ománských údolí a vysoko do hor. Čekají nás divoká i kultivovaná horská vádí s datlovými háji, potoky, tůněmi a jeskyněmi, štíty s tisícimetrovými skalními stěnami i zapomenuté vesničky vysoko v horách, písečné duny pouště i krásné a neporušené pobřeží. Uvidíme mořské želvy kladoucí vejce i staleté horské jalovce. Na cestě krajinou skal, kamenů a písků nás přitom stále bude doprovázet voda - na mořských plážích, při koupání v horských tůních, zurčící v palmeriích v nespočetných faladžích - zavlažovacích kanálech, jejichž systém - tisíce kilometrů dlouhý - je jednou z ománských pozoruhodností zapsaných v seznamu UNESCO. Výstavné, ale tradici respektující hlavní město, nespočetné hliněné pevnostní stavby a tajemné hrobky prehistorické civilizace doplní naši ománskou mozaiku.

Zájezd střídá pěší trasy ve vádích a v horách s koupáním v moři i v horských tůních a s návštěvami hradů, historických měst a přírodních rezervací. Absolvujeme ho v pohodovém tempu, neklade zvýšené nároky na fyzickou kondici.

Dhofar – jižní Omán – je od severní části země oddělen rozsáhlými pouštními oblastmi. Liší se od severu v mnohém a v řadě směrů má blíže k nedalekému východnímu Jemenu. Úzký pás zeleného hornatého pobřeží zasahuje i do sousední jemenské Mahry, stará architektura připomíná stavby jemenského Hadramautu a jihojemenských přístavů. Místo datlových palem tu rostou kokosové. Ukrytým plážím Indického oceánu tu dramatické pozadí tvoří až 1800 metrů vysoké Dhofarské hory. Každé léto tu tisíc metrů vysoké pobřežní útesy zachycují vlhkost z mraků tvořených letním monzunovým prouděním a lesy horských svahů se na několik měsíců mění v zelenou džungli. Oázy zeleně tu v některých vádích vydrží i po už suchý zbytek roku, pasou se tu stáda velbloudů a krav. Najdeme tu 60 endemických rostlinných druhů, fotogenické dracény, lahvovníky a samozřejmě kadidlovníky. Dhofar byl ve starověku jednou z hlavních produkčních oblastí kadidla a památkou na doby dávné prosperity jsou ruiny starověkých obchodních přístavů. Komplex archeologických vykopávek a kadidlovníkových porostů byl zapsán na seznam UNESCO pod názvem "Země kadidla".
V zimních měsících tu bývají vody Indického oceánu klidné, průzračné a tyrkysové. Během sedmidenního okruhu v teréních autech budeme mít možnost si vychutnat řadu odlehlých, málo navštěvovaných pláží. Do programu poznávacího zájezdu je zařazeno několik nenáročných pěších výletů. Projedeme a projdeme pobřeží, hory i poušť a kromě centrální části Dhofaru v okolí města Salalah se vydáme i dále na východ po pobřeží až k vádí Shuwaymiyah s podivuhodnými travertinovými útvary a na sever do dun Rub al Chálí.