V období babího léta, respektive raného podzimu, které se zde na severu nazývá ruska, je Laponsko nejkrásnější. Krajina hraje neuvěřitelnými barvami, dozrávají brusinky, všude je plno hub. Den je dosud delší než v Česku, turisté a komáři jsou již pryč a nastává období polární záře, kdy ji mají šanci spatřit i ti, kteří se nechtějí vydat za polární kruh v zimě. Vychutnejte si rusku na nenáročném trekovém zájezdu do finského Laponska. Náš první treking povede nejpřísnější finskou rezervací, hlubokým kaňonem řeky Kevo. Na druhém, kratším treku, se podíváme do okolí nedalekého Utsjoki. Civilizačním středobodem našeho putování bude obec Inari na břehu největšího jezera severní Skandinávie, odkud se na závěr vydáme jednodenní výstup na známou horu Otsamo. 

Zveme vás do národního parku Sarek v srdci švédského Laponska. Sarek je považován za poslední evropskou divočinu, ale svou nedostupností, odlehlostí a rázem krajiny je unikátní i ve světovém měřítku. Sarek je nejstarším národním parkem Evropy, společně s parky Stora Sjöfallets, Padjelanta, Muddus a Rago tvoří největší souvisle chráněný komplex evropské přírody a oblast je zapsána na seznamu světového dědictví jako rezervace Laponia. Pouze v Sareku však platí nejpřísnější pravidla ochrany přírody, která mimo jiné zakazují vybudování jakýchkoli cest, značení a infrastruktury, takže sem pronikne opravdu jen minimum turistů. Výprava do Sareku je považována za to nejdivočejší, co lze v Evropě podniknout – přirovnat jej lze spíše k Aljašce, než k jakýmkoli jiným evropským pohořím. Žijí zde největší evropští losi, medvědi či rosomáci, ale setkáme se spíše se stádečky sobů. Uvidíme i evropský geologický unikát – nunataky, izolované skalnaté vrcholy obtékané pevninským ledovcem, typické například pro Grónsko či Antarktidu.

Treking je logisticky náročný. Zahájíme ho přeletem vrtulníkem na hranice národního parku, protože dále na jeho území již vrtulník nesmí. Odtud se vydáme se do centrálního Sareku, kde za příznivých podmínek vystoupíme na některé z atraktivních vrcholů, které jsou dostupné bez lezeckého a ledovcového vybavení. Dlouhý treking nám výrazně usnadní další vrtulník, který nám do místa, kde se opět dotkneme hranic parku, dopraví proviant na druhou část treku. Díky tomu si užijeme půvabů severské přírody bez nadměrně těžkých batohů. Komárů se již v tomto termínu obávat nemusíte, naopak nás potěší hojnost morušek, borůvek i brusinek a také již začíná období polární záře.

Kyrgyzstán je země hor, unikátních jezer a příjemných obyvatel, kteří se dodnes velkou měrou živí polokočovným pastevectvím. Průměrná nadmořská výška Kyrgyzstánu je více než 3000 m a žádná země světa nemá dále k moři. To zde však nahrazuje obrovské bezodtoké a mírně slané jezero Issyk-kul s hladinou v nadmořské výšce 1608 m s hloubkou až 700 m. Jezero je ze severu i z jihu lemováno horskými masivy, které přináležejí k rozlehlému pohoří Ťan-šan, zasahujícímu do Kyrgyzstánu, Kazachstánu i Číny. Na jejich pomezí v nejvýchodnějším cípu Kyrgyzstánu leží těžce dostupné srdce Ťan-šanu, rozsáhlá ledovcová oblast se dvěma sedmitisícovými vrcholy – efektní pyramidou Chan Tengri (7010 m) a mohutně podsaditým Džengiš Čokusu = Pik Pobědy (7439 m). Milovníkům nedotčené horské přírody otevírá Kyrgyzstán opravdu mimořádně širokou náruč.

Tento zájezd je určen zdatnějším trekařům. V úvodní části zájezdu se vydáme na dva dny jižně od jezera Issyk-kul do nejkrásnější části malebného pohoří Terskej Alatau, které je jednou z nejzelenějších oblastí jinak převážně stepního Kyrgyzstánu. Hlavním cílem zde bude unikátní vysokohorské jezero Ala-köl ve výšce 3500 m a přilehlý vrchol s úchvatnými výhledy na ledovcový hlavní hřeben s pětitisícovými vrcholy. Túrami nalehko se zde připravíme a zaklimatizujeme na treking v centrálním Ťan-šanu, v nejodlehlejší východní výspě země, kam pronikne jen minimum turistů a kde se horské stepi zvedají do mohutných ledovcových hřbetů završených dvěma kyrgyzskými sedmitisícovkami. Už samotný přejezd tam a zpět terénním autem je vzrušujícím expedičním zážitkem – a což teprve úžasné výhledy z dosažených vrcholů! Nejprve vystoupíme během dvou dnů z předsunutého tábora postupně do sedla a druhý den na vrchol Ašutor, který leží na hranicích s Kazachstánem a je jedním z nejlepších vyhlídkových bodů na celou oblast a do všech tří zemí. Pak absolvujeme šestidenní treking přes sedlo Tjuz a přilehlý vrchol, kde se nám naskytne druhá příležitost skvělých panoramatických výhledů, následně sestoupíme do doliny Inylček, přejdeme čelo druhého nejdelšího ledovcového splazu světa (67 km délky) a po druhém břehu divoké řeky sestoupíme do míst, kde nás vyzvedne auto. Na závěr si oddechneme u jezera Issyk-kul a prohlédneme si hlavní město Biškek.

Myslíte si, že znáte Island?  Že už vás po několika návštěvách tento ostrov hned tak něčím nepřekvapí? Nebo je to jinak? Hledáte pro svou dovolenou místo, kam ještě nedorazila vzedmutá vlna turistického zájmu? Potom máte jedinečou šanci – musíte objevit Hornstradir – nejpustší a nejsevernější oblast poloostrova Vestfirðir (Západní fjordy), nejodlehlejší kraj Islandu. Zde se vám Island představí právě takový, jak o něm píší klasikové v románech. Větrný a deštivý, zadumaný a slunečný.        

Hornstrandir má rozlohu 580 km2, stálí obyvatelé tady nežijí od roku 1950 a už v roce 1975 zde vznikla přírodní rezervace. Dnes tu najdeme jen pár letních chat a nouzové bivaky pro turisty. Hlavními společníky vám tak budou pouze zvědavé lišky na pevnině, velryby v moři, pohledy z útesů, dlouhé dny a krátké noci a hlavně – severská krajina s všeobjímajícím klidem.

„To je pravý Island,“ budete si moci říct na konci zájezdu. Během treku ujdete kolem 120 km a až se po šesti dnech znovu přiblížíte civilizaci, z Hornstrandiru se vám zpátky do ní chtít nebude.

Zájezd je určený zkušenějším turistům a v naplánovaných denních trasách zůstává dostatek prostoru pro vnímání neopakovatelné atmosféry islandské krajiny.

Špicberky, souostroví pod správou Norska, jsou jedním z nejsevernějších chapadel evropské pevniny, vystrčené do Severního ledového oceánu až k 80° severní šířky. Nacházejí se tak ve vzdálenosti pouhých 1100 km od severního pólu. Jejich dramatická, melancholická  a ve své jednotvárnosti pestrá bezlesá krajina okouzlila již mnoho cestovatelů. Stejně jako většina z nich se sem vydáme v období polárního dne, kdy slunce nezapadá pod obzor a jediným limitem je počasí a vlastní únava. Půlnoční slunce v nejnižším bodě své denní dráhy navozuje poklidnou večerní atmosféru - obvykle prchavé měkké večerní světlo s dlouhými fotogenickými stíny bývá na Špicberkách k dispozici celé hodiny.

Správním centrem a jediným větším městem je Longyearbyen, který bude východiskem pro všechny naše programy. Ledovcem modelované horské hřebeny Nordenskjøldovy země se střídají s nefalšovanou tundrou, plochá údolí jsou domovem polárních lišek a sobů, spásajících sporou trávu a lišejníky, pobřeží lemují strmé svahy a rozeklané útesy. Naproti, za modrými vodami širokého Isfjordu, září ve sluníčku mohutně zaledněné horské masivy Země Oskara II., k jejímž břehům lze doplout expediční lodí a z paluby pozorovat impozantní telení ledovců, hašteřivé kolonie mořského ptactva, tuleně, mrože nebo třeba i lední medvědy.

Tento zájezd je určen zdatným trekařům, kteří si chtějí Špicberky vychutnat bez kontaktu s civilizací a vydat se zde na treking natěžko s batohem na zádech, s kvalitní výbavou a veškerým proviantem na týden.