Lyžařský areál Campiglio Dolomiti di Brenta čítá 150 km sjezdovek různých náročností - na své si přijdou pokročilí lyžaři a snowboardisté i začátečníci a lyžaři "výletníci". Moderní systém lanovek a vleků umožňuje návštěvníkům přesuny mezi jednotlivými středisky a jako bonus nádherný výhled na pohoří Dolomiti di Brenta. Požitku z lyžování přispívá i precizní úprava svahů, pro italská střediska typická. Čeká nás to pravé jarní lyžování plné sluníčka. Zatímco nahoře se ještě prohání lyžaři, v nižší nadmořské výšce už kvetou louky a je jaro v plném proudu - čas před večeří lze tedy využít i k příjemným procházkám v okolí hotelu. Můžete se těšit také na výbornou italskou kuchyni, která je chloubou majitelů hotelu.

Po nejvýše položené silnici v Evropě se dostaneme do vyhlášeného lyžařského střediska Pradollano, nejjižnějšího svého druhu v Evropě. Leží ve výšce 2100 – 3295 m, tedy sněhové podmínky jsou zde skvělé. Čeká na nás více než stovka kilometrů sjezdovek různých obtížností, od nejmírnějších svahů až po černé sjezdovky pro zkušené lyžaře. Požitek z lyžování doplňují krásné výhledy na horský masiv. Na zimní období jsou na svazích Sirerra Nevady příjemné teploty a vysoký počet jasných slunečných dnů.

Na závěr si dopřejeme celý den poznávacího programu na probádání starobylé Granady, která v tomto období ještě nebude přeplněná turisty. Budeme tedy mít mimořádnou šanci nasávat atmosféru města v poklidu, po němž zde za pár měsíců nebude ani památky. Každou chvíli na nás z místních staveb dýchne orientální minulost, jíž si prošla celá Andalusie. Pozůstatky maurské architektury lákají do Granady dodnes tisíce návštěvníků. Dominantou města je Alhambra  – velkolepá palácová pevnost, která kromě skvostné architektury, představuje také jedinečnou ukázkou života Maurů ve středověkém Španělsku. Za návštěvu stojí také arabská čtvrť Albaicín, spolu s Alhambrou zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Ubytování v samém centru Granady umožňuje každovečerní procházku kouzelnými uličkami a samozřejmě návštěvu místních restaurací, ve kterých můžeme ochutnávat místní kulinářské speciality. Případně můžeme také vyzkoušet oblíbenou zábavu návštěvníků Granady, takzvané "tapeo", které spočívá v přemisťování se z jednoho baru do druhého a hodnocení místních tapas - malé chuťovky, jednohubky, které mohou obsahovat například sušenou šunku, olivy, sýry, ančovičky a další dobroty.

Pojďte se s námi přesvědčit, že Španělsko, typická letní destinace, má své kouzlo i v zimním období.

Pohled na zasněžené vrcholky pohoří Zailijský Alatau se otevírá už z letiště v Almaty. Toto velkolepé pohoří na pomezí Kazachstánu a Kyrgyzstánu je okrajovou částí známého Ťan-šanu. Středisko Shymbulak skýtá také famózní výhled na jedinečný Ile-alatauský národní park.

První lyžaři se zde pohybovali již v roce 1954. Od poloviny padesátých let se  Shymbulak stal výcvikovou základnou pro sovětské horské lyžaře a na jeho svazích se konala mistrovství SSSR a Kazachstánu. 
Během přípravy zimních asijských her 2011 proběhly rozsáhlé práce na rekonstrukci lyžařského střediska. Celková délka tras se ztrojnásobila a středisko zanedlouho  přivítalo i účastníky universiády. V současné době ambiciózně usiluje o organizaci olympijských her.

Poslední den, až budeme syti lyžování nahlédneme zlehka i do světa tradičního Kazachstánu. Během jednodenního výletu si prohlédneme nekonečnou step a sestoupíme na dno kaňonu Čaryn, jenž bývá s trochou nadsázky nazýván mladším sourozencem amerického Grand Canyonu. S hloubkou dosahující až 300 metrů znamená velmi působivé místo, k silnému dojmu přispívají unikátně zbarvené skalní útvary, známé jako "Údolí zámků". Během cesty ochutnáme i tradiční šašlik a na krátko se zastavíme v tradiční tržnici.

Připadá vám dostatečně bláznivý nápad jet si zalyžovat do Íránu?

Nám ano, proto jsme to zkusili. Čekala nás překvapení na každém kroku.

Íránská společnost není zdaleka tak jednolitá, jak vypadá z našeho pohledu. Ano, jsou zde konzervativní náboženské vrstvy, ale zároveň spousta zejména mladých lidí, kteří uvažují docela evropsky a pošilhávají po našem způsobu života. A právě s těmi se budeme potkávat i v místních lyžařských střediscích. Lyžování pro ně představuje „úlet“. Ženy si užívají, že nemusí mít na hlavě povinný a přísně vyžadovaný tmavý šátek, protože si mohou skrýt vlasy pod pestrobarevnou lyžařskou čepici. Všichni se zde chovají uvolněněji a veseleji, než jaké je potkáváte na ulicích Teheránu.

Samo lyžování zde probíhá velmi příjemně, svahy nejsou nijak extrémní, a protože sněhu je dostatek i bez zasněžování, lyžuje se na čistě přírodním sněhu. Lanovky zůstávají vlivem embarga skutečné retro, budete si připadat jako v Alpách v šedesátých letech a skoro stejně i při pohledu do půjčovny vybavení. A vzhledem k 100% zákazu alkoholu si jako apres ski dáte místo aperolu jen skleničku čaje.