Severní okraje Schladmingských Taur jsou kvůli oblíbeným lyžařským střediskům hojně navštěvované zejména v zimě. Jejich hlavní hřeben táhnoucí se dále k jihu je ovšem zcela jiným světem nedotčených velehor. Jím vás provede jedna z nejkrásnějších hřebenových túr Rakouských Alp – Schladminger Tauern Höhenweg. Odbočky z hlavní trasy nabízejí i výstupy na několik atraktivních vrcholů v čele s Hochgollingem (2862 m), nejvyšším vrcholem celých Nízkých Taur, jichž jsou Schladmingské Alpy součástí. Jejich skalnaté štíty se navíc zrcadlí v hladinách celé řady horských jezer, a scenérie tak poskytují opravdové žně pro fotografy. V úvodu nás budou provázet panoramata Vysokých Taur, které postupně necháme za zády, a posléze výhledy na bohatství hřebenů Nízkých Taur a na masiv Dachsteinu.

Nejde o přísný národní park, takže v jezerech se smí koupat a v srpnu už mají i přijatelnou teplotu. Pokud máte rádi svěží vodu, bude to pro vás za příznivého počasí ideální velehorská "koupací" dovolená. Přístřeší i typickou rakouskou kuchyni nám poskytnou tradiční alpské chaty.

Mont Blanc – 4807 m vysoká hora, nejvyšší v Evropě, svádí svým magickým kouzlem a výškou rok co rok tisíce horolezců. Nemáte ambice stoupat až na její vrchol, přesto vás svojí majestátností fascinuje? Vydejte se s námi na jednu z nejkrásnějších okružních túr v Evropě, kolem masivu Mont Blancu – na Tour du Mont Blanc, známou pod zkratkou TMB.

Cestou navštívíme tři země – Francii, Švýcarsko a Itálii, překonáme 8 sedel a nastoupáme přes 6000 výškových metrů. Po cestě uvidíme do údolí padající rozpraskané ledovce, ostré skalní věže, horská jezírka, vodopády a zelené pastviny plné rozkvetlých květin. Naše putování vám nebude nikdy připadat stereotypní díky rozmanitému vzhledu této oblasti. Jelikož po trase využijeme pohostinství horských chat s výtečnou místní kuchyní, půjdeme jen s lehkým batohem, což umocní náš prožitek z treku.

Horský masiv Monte Rosa je dominantou Walliských Alp nejen díky nejvyššímu vrcholu Švýcarska Dufourspitze (4634 m), ale i turistické trasy v jeho okolí patří k těm nejkrásnějším v Evropě. Během osmidenního treku v oblasti kolem Zermattu uvidíte několik čtyřtisícových vrcholů včetně ikonického Matterhornu (4478 m) nebo Dom (4545 m), což je nejvyšší hora ležící celá ve Švýcarsku. Walliské Alpy sdružují neuvěřitelných 41 vrcholů vyšších než 4000 m.n.m., což z nich dělá jednu z nejatraktivnějších turistických destinací.

Jelikož na trase využijeme pohostinství autentických horských chat s výtečnou místní kuchyní, půjdeme jen s lehkým batohem, což umocní náš prožitek z treku.

Poznejte přírodu a hory Laponska na vlastní kůži! Vydejte se s námi na sedmidenní pochod za polárním kruhem po nejznámější značené turistické cestě Skandinávie – "královské" Kungsleden. Trasa začíná v národním párku Abisko a míří směrem k jihu pod nejvyšší švédskou horu Kebnekaise (2110 m), kterou ti zdatnější budou mít příležitost zdolat. Naše putování povede s relativně malým převýšením nejprve širokou dolinou podél peřejí divoké řeky, pak po náhorní plošině s horskou tundrou a řadou jezer, až dorazíme přes sedlo Tjäktja pod mohutné skalní stěny a náhorní ledovce masivu Kebnekaise. Severská příroda vám svou krásou určitě vezme dech, zvlášť v tomto období, kdy se již bude krášlit podzimními barvami. Pojeďte a přesvědčte se sami! Termín na konci léta je ideální i kvůli nepřítomnosti komárů a hojnosti borůvek, a možná už bude také šance spatřit polární záři.

Nocovat budeme na chatách švédského turistického klubu, půjdeme tedy jen s lehčím batohem. Kromě jedné delší etapy jsou jednotlivé dny plánovány jako půldenní pochody v poklidném tempu od chaty k chatě, s možností odpolední procházky do okolí.

Téměř 100 km značené trasy islandským vnitrozemím, podle průvodce Lonely Planet jeden z 10 nejkrásnějších treků světa, se neoficiálně nazývá Laugavegur, volně přeloženo jako "cesta horských pramenů". Při tomto putování máme šanci zažít Island a jeho divokou a rozmanitou krajinu v nejsyrovější podobě, vydáni napospas rozmarům, ale i kouzlům  severské přírody. Postupně překonáme Duhové hory (Landmannalaugar) plné fumarol, projdeme černé pouště i zelené lesy, budeme brodit ledovcové řeky a přecházet sněhová pole.

Po příletu na Island se nejprve seznámíme s hlavním městem Reykjavík a jeho kulturním centrem. Navštívíme dominantní kostel Hallgrímskirkja – jednu z nejvyšších budov Islandu, odkud je výhled do širokého okolí. Cestou do výchozího bodu našeho treku se zastavíme na sněmovní pláni Þingvellir a u vodopádu Hjálparfoss, které jsou součástí tzv. "zlatého trojúhelníku". Návrat zpět podél jižního pobřeží si zpestříme pozorováním papuchálků či návštěvou dalších turisty vyhledávaných zajímavostí.

GR 20 je jednou z nejkrásnějších a nejcelistvějších evropských horských cest. Projdeme většinu její trasy od svahů nejvyšší hory ostrova Monte Cinto až po skalní věže a sedlo Bavella. Během přechodu využijeme tábořiště se zázemím sympatických horských chat, většinou bývalých salaší. Jedenáctidenní přechod si rozdělíme na tři úseky, mezi nimiž přenocujeme v kempu a doplníme si z autobusu zásoby.

V závěru se odměníme prohlídkou starobylého Bonifacia, vybudovaného efektně na hraně mořských útesů, a relaxací v plážovém kempu u moře. Ale koupání si užijeme i v horách, protože Korsika je vyhlášená mnoha horskými potoky, jejichž kaskády vymodelovaly ohlazené skalní plotny a krásné koupací tůně.

Madeira představuje díky stovkám kilometrů značených tras naprostý turistický ráj. Přejdeme celý ostrov od východu k západu, a ještě nám zbyde čas vykoupat se v oceánu. Přechod Madeiry je koncipován tak, abychom navštívili nejkrásnější místa ostrova, vyhnuli se dlouhým pochodům po asfaltových silnicích a přesunům autobusy. Budeme putovat panenskou přírodou, vavřínovými pralesy, po starých obchodních stezkách podél levád a zdoláme i nejvyšší vrchol Madeiry. Vlastní stany nám umožní spát na romantických místech bez přítomnosti dalších turistů, kde si plně vychutnáme západy a východy slunce. V polovině trasy (stejně jako na začátku a konci zájezdu) budeme mít možnost načerpat sílu v hotelu Encumeada, doplnit zásoby, osprchovat se a nechat si uvařit výbornou večeři. Poslední den nás čeká odpočinek v krásném hlavním městě ostrova. 

Osm dní na pěší přechod ostrova, který je dlouhý ani ne 50 kilometrů, se může zdát přehnaně mnoho, ale na cestě nás čekají strmé svahy hor a hluboká údolí, velká denní převýšení, neustálá prudká stoupání a klesání. Velká část trasy přitom povede po tradičních dlážděných cestách, které tvoří síť stezek mezi horskými vesnicemi a které jsou obdivuhodným stavitelským výkonem předchozích generací. Divoký rozeklaný reliéf a výjimečná krása krajiny dělá z ostrova zatím nedoceněný trekařský ráj. Kontrast mezi pouštní vulkanickou krajinou západní části ostrova a zelenými údolími východu s bujnou tropickou vegetací může být sotva větší. Čekají nás horské usedlosti a rybářské vesničky, stezky vedené po uzounkých hřebenech i vestavěné do skal těsně nad hučícím oceánem, také pečlivě vybudovaná terasovitá políčka v příkrých svazích. Voda vedená v levádách zavlažuje pole s cukrovou třtinou, kávovníky, banánovníky či pomerančovníky. Santo Antão je skoupé na dobré příležitosti ke koupání, což ho zachraňuje před masovou turistikou, ale v prvních i posledních dnech zájezdu si cestu do mořských vln najdeme.
Kapverdy jsou nejzápadnější výspa afrického kontinentu, osídlená původně Portugalci a využívaná jako zastávka při cestách přes Atlantik a jako místo lukrativního trhu s otroky. Ostrovy Zeleného mysu (Cabo Verde) zůstaly i dnes na půl cesty mezi Afrikou a Evropou, zdejší lidé jsou nám svou mentalitou blíže, než je tomu ve většině afrických zemí.