Menu

Výsledky vyhledávání fráze "{{ query }}"

{{ group.group }}

Nic nebylo nalezeno :(

přejít na podrobnější hledání »

Speciální nabídka

Datum odjezdu nejdříve:
Datum příjezdu nejpozději:
Zájezdy s datem odjezdu ve vybraném měsíci nebo roce:

UbytováníUbytování

UbytováníStravování

UbytováníDoprava

UbytováníStandard služeb (poznávací zájezdy)

UbytováníFyzická náročnost (aktivní dovolená)

CenaCena

Vybrané filtry:nic nebylo zvolenozrušit všechny filtry

Návštěva u „českých“ nosorožců v Keni

Návštěva u „českých“ nosorožců v Keni

Kateřina Lhotová, 15. červen 2013

Ještě před dvěma sty lety jich po Africe běhaly desetitisíce. Před sto lety ještě několik tisíc. Dnes je jich na světě posledních osm a z toho pouze čtyři jsou reprodukceschopní. O kom je řeč? O severním druhu bílého nosorožce.

V listopadu 2011 v rámci expedice konané pod záštitou National Geographic a za doprovodu ředitelky ZOO Dvůr Králové Dany Holečkové vjíždí naše tři terénní auta vstupní branou do samého srdce keňské rezervace Ol Pejeta. Je krásný slunný den, fouká svěží větřík, a naše skupina čítající 20 lidí si užívá první dny z naplánovaného desetidenního pobytu v Keni. Máme v plánu navštívit několik národních parků a rezervací, ale hned na úvod nás čeká to největší lákadlo.Všichni už se moc těšíme a narychlo nasazujeme na objektivy polarizační filtry, k čemuž modrá obloha a nekonečné pláně africké savany přímo vybízí. Někteří z nás jsou také trošku nervózní, ale nejvíc je to vidět na Daně. Už je to pár měsíců, co své nosorožčí miláčky viděla naposledy a tak tu teď trošku nezvykle pobíhá a popohání místní strážce, kdyže nás tam už konečně pustí.

Ještě ale musíme mít chviličku strpení. Strážci nás nemohou nechat vjet mezi nosorožce v našich autech, protože zvířata na ně nejsou zvyklá a mohla by se vyplašit. Všichni vehementně diskutují, jak vměstnat naší skupinku 20 lidí do dvou landroverů, které rezervace používá. Chvíli se dohadujeme a nakonec souhlasíme, že pojedeme na dvě části. Jenže vzápětí zjistíme, že nikdo nechce čekat, a tak se všichni vecpememe do dvou přidělených aut a popoháníme strážce, aby nám už konečně otevřel bránu.

Rezervace Ol Pejeta

Ol Pejeta je keňská soukromá rezervace ležící přímo na rovníku, ve výšce kolem 2000 m.n.m. na náhorní planině mezi dvěma vyhaslými sopkami: čtyřtisícovým masivem Aberdare a pětitisícovou horou Mt. Kenya, druhým nejvyšším vrcholem Afriky. Mírně zvlněná krajina porostlá nízkou africkou buší, hojnost a pestrost divoké zvěře a luxusní ubytování v komplexu safari stanů Sweetwaters Lodge přitáhnou do rezervace každoročně několik tisíc turistů. Kromě obou druhů nosorožců, tedy nosorožce černého i bílého, mohou návštěvníci v rezervaci pozorovat stáda impal, vodušek, buvolců stepních, zeber, žiraf a slonů a při troše štěstí a trpělivosti zde člověk narazí i na některého z predátorů. Součástí rezervace je také záchranná stanice šimpanzů, která se v současné době stará o 41 šimpanzů odebraných pytlákům a překupníkům nebo nalezených opuštěných mláďat.

Pro nás je ale důležité, že se rezervace Ol Pejeta stala od konce roku 2009 domovem kriticky ohroženého druhu severního nosorožce bílého neboli širokohubého. Z České republiky sem byla převezena čtyři zvířata, a to v rámci unikátního projektu ZOO Dvůr Králové „Poslední šance na přežití“, jehož cílem je pokusit se zachránit tento poddruh před vyhynutím. Keňská rezervace Ol Pejeta byla vybrána především pro své příznivé klimatické podmínky, které jsou podobné těm v oblasti původního výskytu. Navíc se zde vzhledem k vysoké nadmořské výšce nevyskytuje spavá nemoc, která je smrtelně nebezpečná pro nosorožce dovezené z mírného klimatu. Stabilní vládní politika v Keni a propracovaná ochrana nosorožců poskytují záruku za bezpečnost zvířat, pro něž je navíc vyhrazeno a hlídáno speciální území uvnitř rezervace, do kterého právě vjíždíme.

Dana nedočkavě vyhlíží z okénka auta, kdy už zahlédne své svěřence a my se rozhlížíme s ní. Za chvilku už je vidíme na obzoru. Spokojeně se pasou na trávě a pouze několika zafuněními dávají najevo, že si všimli přijíždějících džípů. Opodál postávají dva strážci, kteří nosorožce hlídají 24 hodin denně. Hrozba pytláctví je největší nebezpečí, které zde nosorožcům hrozí. To proto má každé zvíře v rohu umístěnou miniaturní vysílačku, pomocí které jsou strážci schopni zvířata trvale sledovat a to i na velkém prostoru a mohli je tak i lépe chránit.

Dana rychle vyskakuje z auta a běží ke stádečku blíž, my ostatní je sledujeme z uctivé vzdálenosti a bezpečí aut. „Pojď sem Súdánku, pojď ke mně“, volá na samce Súdána, který ve společnosti tří samic stejného druhu, ale z jižní větve, vypadá naprosto spokojeně. Súdán zaváhá jenom na chvilinku a potom se rozvážně začne přibližovat k našim autům. Nevěřícně kroutíme hlavami, když se přiblíží na takovou vzdálenost, že ho může Dana spokojeně poplácat po zadku, aniž by se zvíře jakýmkoliv způsobem vylekalo. „Súdánku, jak se tady máš?“ spokojeně s ním Dana švitoří a přitom si pečlivě prohlíží, zda Súdán vypadá po zdravotní stránce v pořádku. Samec si mezitím očuchává naše auta a mezi pasením občas zvedne hlavu nebo alespoň zastříhá ušima. Z Daniných nadšených výkřiků soudíme, že je všechno v pořádku a Súdán se má v Keni přímo výborně. Děláme poslední snímky nosorožčího ministádečka, samice stále nesměle postávají opodál, zatímco Súdán zkušeně pózuje, a vydáváme se najít samici Fatu.

Samci Súdán a Suni a samice Fatu a Nájin patří bezesporu k tomu nejcennějšímu, čím se může ZOO Dvůr Králové pochlubit. Tato čtyři zvířata jsou totiž poslední čtyři reprodukceschopní nosorožci bílí severní na světě, a ačkoliv jsou v současné době umístěni v keňské rezervaci, oficiálně stále zůstávají v majetku ZOO Dvůr Králové.

Na otázku proč zůstaly z dřívější několikatisícové populace (ještě v roce 1920 žilo na světě 2 až 3 tisíce kusů severních bílých nosorožců) poslední čtyři reprodukceschopná zvířata existuje, tak jako v případě dalších kriticky ohrožených druhů, jasná odpověď – nekontrolovaný lov a pytláctví, za kterým stála víra člověka, že prášek z nosorožčího rohu má léčebné a afrodiziakální účinky.

Nosorožčí roh nad zlato

Nosorožčí roh je odedávna významným prvkem asijské tradiční medicíny a přisuzují se mu všechny možné pozitivní účinky od srážení horečky až po podporu erekce. Po téměř úplném vybití asijských nosorožců (ze 3 hojných druhů dnes přežívá pouze zlomeček populace, dvěma druhům hrozí bezprostřední vyhubení a pouze nosorožec indický je účinně chráněn) se zájem obchodníků přesunul do Afriky. Černý trh s nosorožčími rohy dále podpořila globalizace a čínská, ale i vietnamská expanze do Afriky a světa obecně. Zejména Číňané zde staví dálnice a obecně investují a paralelně s tím se otevírají i černé obchodní kanály do Asie.

Tento obchod dále podporuje strmě rostoucí cena rohu na černém (tj. nelegálním). Výrobky z něj stávají symbolem bohatství a přepychu zejména bohatých arabských šejků v Jemenu. Ti nejbohatší z nich se dokonce pyšní tím, že z tohoto materiálu mají rukověti svých džambijí – kultovních dýk. Tato záležitost dokonce v nedávné minulosti poznamenala diplomatické vztahy mezi Jemenem a Keňou a hrozilo jejich přerušení.

Zatímco před 20 lety byla cena rohu na černém trhu v Africe kolem 200 USD/kg (a na trhu v Jemenu 1400 USD/kg), dnes už je to desetinásobek. S každým dalším přeprodejem se cena zvyšuje a u finálního odběratele už dnes dosahuje doslova ceny zlata. To je pro pytláky samozřejmě obrovská motivace, kvůli které jsou ochotni riskovat vše včetně svého života při střetu s ozbrojenými strážci parků. Z tohoto důvodu byly našim českým nosorožcům rohy před transportem do Keni odstraněny. Nosorožci tak nepředstavují lákadlo pro pytláky, neboť odstraněním rohů se významně snižuje riziko, že bude zvíře pytláky zabito.

Fatu nacházíme u malého jezírka. Spokojeně si pochutnává na zelené trávě a působí, jakoby v místní krajině žila odjakživa. „Vidíte, jak se krásně pase?“, otáčí se na nás Dana. „To se naučila sama až tady. V Zoo jsme jí předkládali čerstvou trávu již posekanou, nikdy se tam nemohla přirozeně pást.“

Poslední šance

Do Fatu jsou vkládány největší naděje. Je nejmladší ze všech čtyř dovezených nosorožců a všichni doufají, že v Keni konečně zabřezne a přivede na svět očekávané nosorožčí mládě.

Z nejasných příčin se bílí nosorožci (severní i jižní forma) v zajetí množí sporadicky a fakticky nikdo neví, proč se některé zvíře rozmnožuje a jiné ne. Jednou z příčin by mohla být skutečnost, že v přírodě samice na porod odchází od stáda a žije několik měsíců jen s mládětem a právě v té době obvykle znovu zabřezne. Jako březí se pak připojuje k jiným samicím, u nichž před dalším pářením zanechá své předchozí ještě nedospělé mládě. Toto přirozené chování se však těžko provozuje v zoologických zahradách, které jsou obvykle omezené prostorem a počasím.

Z tohoto důvodu byli nosorožci dovezeni sem do Keni, do bezpečného prostředí bez pytláků a predátorů a spojeni se skupinou jižních nosorožců s cílem vyvolat normální sociální a teritoriální chování.

Zatímco fascinovaně sledujeme Fatu, která se trošku nesměle schovává za nízkými akáciemi a teprve až na několikáté zavolání keňských strážců, vykukuje a začíná se pomalu přibližovat k naší skupince, Dana vypočítává, kolikrát se už Fatu v Keni pářila a kdy to bylo naposledy. O všech jejích sexuálních aktivitách existují přesné záznamy, vzorky trusu jsou pravidelně analyzovány na Veterinární univerzitě ve Vídni a Fatu je pravděpodobně v současné době nejsledovanější nosorožčí slečnou na naší planetě. V duchu si říkám, že i když se všichni snaží, aby se nosorožci cítili co nejpřirozeněji, Fatu jistě neunikne ten obrovský tlak, který je na ní vyvíjen.

Na závěrečné večeři v jedné z nejlepších restaurací v Nairobi už poněkolikáté diskutujeme o tom, jaká je šance na přežití. Jaká je šance, že se to povede? Dana kroutí hlavou. Neví. Co ví ale jistě je, že její povinností je udělat všechno pro to, aby se povedlo bílého severního nosorožce zachránit. Řídí organizaci, v jejímž majetku jsou poslední kusy tohoto druhu na zemi. Chápavě přikyvuji a vůbec jí tu zodpovědnost nezávidím. K našemu stolu přichází Danin kamarád z Ol Pejety a přináší vzorky trusu nosorožčích samic. Poletí s námi do Prahy a pak na analýzu do Vídně. „Všichni si moc přejeme, aby konečně samice zabřezla a narodilo se mládě. To by byla největší odměna pro všechny, kteří dali dohromady tenhle projekt!“  Tak uvidíme, zda sebou na palubě letadla do Prahy vezeme pozitivní zprávu.

Partnery výpravy za českými nosorožci jsou CK Adventura, ZOO Dvůr Králové, National Geographic Česko a Magical Kenya. Část z výtěžku této akce je věnována na podporu projektu Poslední šance na přežití.

Praktické informace

Jak se tam dostat?
Do Nairobi létá každá významnější letecká společnost, ceny letenek jsou od 16 tis. Kč. Do Ol Pejety je nejlepší odjet pronajatým autem nebo taxíkem, ubytování v lodži Sweet Waters je nutno rezervovat předem a zároveň dohodnout i auto s řidičem na safari.

Vízum?
Vízum si bez problému koupíte na letišti po příletu za 50 USD.

Program?
Ve Sweet Waters se dá strávit několik dnů. Ubytování je v luxusních stanech zařízených jako hotelové pokoje a vybavených např. vlastní koupelnou a kuchyňkou, restaurace poskytuje plnou penzi formou švédských stolů a doslova přímo „z postele“ můžete pozorovat zvířata u napáječky prakticky po celý den. Po rozednění a před soumrakem je nejlepší čas na safari. Přímo k „českým“ nosorožcům se dostanete pouze na zvláštní povolení, ale můžete je při troše štěstí i zahlédnout skrz plot.

Žádost o zaslání tištěných katalogů

KATALOGY NA ROK 2017/18

Po vyplnění a odeslání formuláře Vám zdarma zašleme objednané katalogy. Katalogy rozesíláme vždy 1x týdně a jsou posílány jako obyčejná psaní.

Katalogy posíláme pouze po ČR. Pro zájemce mimo ČR máme připraveny katalogy ke stažení ve formátu PDF na stránce katalogy v PDF. Nebo využijte naše webové stránky. Děkujeme za pochopení.