Výsledky vyhledávání fráze "{{ query }}"

{{ group.group }}

Nic nebylo nalezeno :(

přejít na podrobnější hledání »

Nerozhoduje,
Speciální nabídka
Nerozhoduje,
Nerozhoduje,
Nerozhoduje,
Nerozhoduje,
Nerozhoduje,
Nerozhoduje,
Nerozhoduje,
Rozšířené hledání Zjednodušené hledání

Julské Alpy

Julské Alpy

Julské Alpy jsou nejvyšším pohořím Slovinska a jsou jedním z mála pohoří, které do-stalo své jméno již v dávné minulosti. Jsou pojmenovány podle římské osady Forum Iulii, kde vládl rod Juliovců (tato osada se rozkládala v místě dnešního města Cividale).

Julské Alpy jsou domovem dvou velkých slovinských řek – Sávy a Soče. Sáva vzniká soutokem říček Sava Dolinka a Sava Bohinjka a odvádí vodu do Dunaje. Řeka Soča pramení mohutnou vyvěračkou pod horou Travnik a teče na jih do Jaderského moře. Julské Alpy jsou vápencové pohoří, a proto jsou neobyčejně bohaté na rostlinstvo. Ve vysokých polohách roste mnoho velmi odolných rostlin – lomikámen, netřesk, několik druhů hořců, bílý mák Burzeův a protěž. Některé druhy rostlin nenajdeme nikde jinde, než na území Julských Alp, např. Zvonek Zoissův. Nejvyššími horami jsou Triglav (2864 m), dále italský Montaž (italsky Jof di Montasio – 2753 m), Škrlatica (2740 m) , hraniční Mangart (2679 m), italský Viš (Jof Fuart – 2666 m) a Jalovec (2645 m). V slovinské části Julských Alp se mezi mohutnými štíty nachází také řada vysokohorských plošin krasového charakteru.

Sedlo Sella Nevea odděluje italskou skupinu Julských Alp Montaž-Viš od dlouhého hraničního hřebene Kaninu. Sedlo Predel posléze skupinu Kanin od severnější skupiny Mangart – Jalovec. Nejprve tedy obloukem objíždíme po pravé ruce hřeben Kaninu. Jde o svérázné území s vysoko položenou krasovou a pustou planinou a jediným opravdovým ledovcem Julských Alp (pod Velkým Kaninem na italské straně masívu). Do údolí Soče sjedeme z Predelu údolím jejího přítoku Korytnice. Hluboce zaříznuté údolí Soče ve své nejvyšší časti zvané Trenta a sedlo Vršič odděluje skupinu Mangart-Jalovec od skupiny Prisojnik – Razor, směřující dále k Triglavu. V Bovecké kotlině tvoří protilehlou stranu Kaninu hřeben Polovnik, který vybíhá z náhorní planiny s nejvyšší horou Krn (2244 m) a který Soča obtéká a proráží efektním kaňonem. Soču budeme sledovat až k ústí levostranného přítoku Idrijcy. Zde údolí Soče opustíme, protože dále je řeka spoutána kaskádou jezů a přehrad, volná místa mezi nadále strmými svahy jsou atakována průmyslem a silnice je značně frekventovaná a nebezpečně nepřehledná.