Slovinsko

Slovinsko je bývalý stát Jugoslávie. Vždy mělo silné vazby na západní Evropu, díky čemuž se od získání nezávislosti transformovalo v moderní a stabilní stát. Leží na jihu Alp na severu Jaderského moře, za své sousedy má italské Benátky, Rakousko, Maďarsko a Chorvatsko. Přes Slovinsko také vedou jedny z nejdůležitějších tranzitních cest po Evropě.

Geografické informace

Název oficiální:

Republika Slovinsko (česky)
Republika Slovenija (slovinsky)
Republic of Slovenia (anglicky)

Hlavní město:

Lublaň (slovinsky Ljubljana, anglicky Ljubljana)
Slavná metropole pod slovinskými Alpami je rozdělena řekou Ljubljanica. Lublaň zdaleka nepřipomíná klasická západní velkoměsta, nemá ani tolik obyvatel co Brno (počet obyvatel Lublaně byl 265 881 v roce 2002). Někteří lidé přirovnávají Lublaň k Praze. Lublaň ale není tak hektická a uspěchaná, vyzařuje z ní otevřenost, vřelost a útulnost. Ne nadarmo také získala své jméno, které v překladu do češtiny znamená „milá“.
Díky unikátní poloze se v ní totiž pojí východní, západní, severní i jižní Slovinsko. Narazíte zde na mnoho muzeí, galerií, škol. Centrum města protíná jediný lublaňský bulvár Slovenska cesta (Slovinská třída), která obchází městské jádro. Nejznámějším náměstím Lublaně je Prešernov Trg, z něhož vedou tři mosty s názvem Tromostovje na proslulou lublaňskou tržnici. Na celé město pak shlíží Lublaňský hrad, ze kterého je vidět až k Alpám.

Přírodní poměry:

Slovinsko je středomořský stát na pomezí Balkánu a střední Evropy. Severní část země zasahuje do jižní části Alp, východní oblast Prekmurje do Panonské nížiny a jihozápadní pobřežní část zahrnuje i část Istrie. Díky tomu je podnebí Slovinska středozemní na pobřeží, alpské v severních pohořích a kontinentální na východě.
Slovinské pobřeží je krátké (47 km), ale o to víc půvabné. Je to začátek Istrijského poloostrova.
Polovinu území Slovinska pokrývají lesy: 1.163.812 ha (v Evropě má větší lesní rozlohu pouze ještě Finsko nebo Švédsko).
půda: 20 151 km2
vodní plochy: 122 km2
Nejvyšší bod: Triglav (2 864 m)
Nejnižší bod: Jadranské moře (0 m)
Nejdelší řeka: Sáva (940 km)
Klima: mírný pás, subtropický pás

Další podrobnosti o geografii a přírodě najdete na stránce Geografie Slovinska

Praktické informace

Blízko a přece daleko. Platíte EURem, můžete je s občanským průkazem, čas je stejný jako v Čechách. Ale jste si jistí ve všem oblastech? Podívejte se na stránku Praktické informace.

Kapitolou oblíbenou je i stravování, kterému jsme věnovali stránku Gastronomie Slovinska

Turisticky zajímavé oblasti

Bledské jezero

Bled je bezpochyby hlavním turistickým centrem a symbolem Slovinska. Jedná se o velké jezero ledovcového původu s malebným kostelíkem uprostřed a obklopené Julskými Alpami. Město Bled leží na severozápadě Slovinska.

Vintgar

Vintgar je malá vesnice poblíž Bledu. V okolí se ale nachází 1,5 km dlouhá rokle - tzv. soutěska Vintgar. Čeká Vás cesta hezkou krajinou a také neobvyklé výhledy na hrad Bled.

Jezero Bohinj

Bohinjské jezero je největším jezerem ve Slovinsku. Není ale tolik přeplněno turisty, protože se v jeho okolí moc nesmí stavět hotely.

Vodopád Savica

Skoro 80 metrů vysoký vodopád se nachází asi 5 km západně od jezera Bohinj.

Jeskyně Postojna

Ve Slovinsku se nachází asi 900 jeskyní. Jeskyně Postojna patří díky své rozloze (asi 20 km2) mezi ty nejrozsáhlejší. Uvnitř jeskyní jezdí turistické vláčky.V jeskyních žijí macaráti jeskynní.

Hrad Predjama

Hrad je fascinující především proto, že je postaven na skalním převisu. Pod ním je jeskyně, která v minulosti fungovala jako tajný vchod.

Kranjska Gora

Kranjska Gora je centrem zimních sportů. Díky tomu je taky velice známá. Jsou tu jak sjezdovky, tak skokanské můstky. Město se nachází kousek od rakouských hranic a podle toho také vypadá - na první pohled budete mít dojem, že jste v Rakousku.

Portorož

Město zvané slovinsky Portorož, italsky Portorose (přístav růží) je nejvýznamnějším slovinským přímořským a lázeňským letoviskem. Je zde uměle navezená písčitá pláž. Ze starší architektury zde nalezneme klasicistní vilky.

Piran

Piran je přímořským městečkem benátského typu na břehu Jaderského moře. Uličky Piranu jsou velmi podobné těm které nalezneme v Benátkách. Jsou kulturně chráněné a do města je povolena motorizovaná doprava pouze na povolení. Kousek od města se tyčí Kostel sv. jiřího, který je pozoruhodný zejména z toho důvodu, že jeho zvonice posloužila jako vzor pro věž z benátského náměstí San Marco.

Sečoveljske soline

Nedaleko piranského okresu leží obec Sečovlje. Je známá především svými solisky (soline). Ačkoliv původní solné „doly“ již nejsou využívány, má Sečovlje hlavně kulturní význam . Navíc výjimečné prostředí solných polí skýtá živnou půdu řadě jinak vzácných druhů rostlin a živočichů.

Triglavský národní park

Rozprostírá se na severozápedě Slovinska, konkrétně v Julských Alpách. Je jediným národním parkem ve Slovinsku a platí v něm přísnější pravidla než v chráněných přírodních oblastech nižšího statusu.
Výměra parku činí 83.807 ha, jeho nejvyšší bod je Triglav s 2864 metry nadmořské výšky, nejnižší místo pak Tolminka se 180 metry nadmořské výšky. Park byl pojmenován po nejvyšší hoře Triglav, která se nachází skoro uprostřed chráněného území.

Zajímavé oblasti podrobněji

Památky UNESCO:

Škocjanské jeskyně
Jeskynní systém vápencových jeskynní na jihovýchodě Slovinska, ve kterém se nachází jedna z největších jeskynních prostor (Martelova dvorana) na světě a úplně největší v Evropě. Tento jeskynní systém byl po tisíciletí hlouben řekou Rekou, která mizí v "Škocjanské jámě" (5 km dl. a přes 200 m hlubokou) a podzemím protéká až do Jaderského moře.
Prehistorická kůlová obydlí v Alpách
Kůlová obydlí z období 5000 až 500 let před naším letopočtem. Tato kůlová obydlí (neboli domy na chůdách) se nacházela v blízkosti jezer, řek či mokřadů. Některé osady jsou mimořádně dobře zachovalá archeologická naleziště. Vlhké prostředí zajistilo jedinečné podmínky pro uchování organických materiálů, jako jsou dřevo, textil, rostliny, zbytky jídla nebo kosti. K významným objevům z kůlových staveb patří mimo jiné nejstarší textilie a kolo v Evropě z doby asi 3000 let před naším letopočtem.
Na seznam světového kulturního a přírodního dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) se dostalo 111 kůlových staveb z alpských regionů v šesti zemích. Žádost o zapsání těchto lokalit na prestižní seznam podalo společně šest zemí - Německo, Francie, Itálie, Švýcarsko, Slovinsko a Rakousko. Ze 111 nalezišť jich je 56 ve Švýcarsku. Celkem je v Alpách nebo jejich okolí na 1000 archeologických nalezišť kůlových staveb, obzvláště hodně jich je zaznamenáno v oblasti Bodamského jezera.

Výsledky vyhledávání fráze "{{ query }}"

{{ queryResults[1].group }}

{{ queryResults[0].group }}

{{ queryResults[2].group }}

{{ queryResults[3].group }}

{{ queryResults[4].group }}

Slovinsko

Slovinsko