Menu

Výsledky vyhledávání fráze "{{ query }}"

{{ group.group }}

Nic nebylo nalezeno :(

přejít na podrobnější hledání »

Speciální nabídka

Datum odjezdu nejdříve:
Datum příjezdu nejpozději:
Zájezdy s datem odjezdu ve vybraném měsíci nebo roce:

UbytováníUbytování

UbytováníStravování

UbytováníDoprava

UbytováníStandard služeb (poznávací zájezdy)

UbytováníFyzická náročnost (aktivní dovolená)

CenaCena

Vybrané filtry:nic nebylo zvolenozrušit všechny filtry

Geografie Slovinska

Geografie Slovinska

Slovinsko (Republika Slovenija, Slovenska) leží v jižní Evropě, celková délka jeho hranic je 1 207 km. Na severu hraničí s Rakouskem (324 km), na východě s Maďarskem (102 km), na východě a jihu s Chorvatskem (546 km) a na západě s Itálií (235 km). Patří mu i krátká část jaderského pobřeží na jihozápadě země v celkové délce 47 km. Rozlohou se řadí mezi malé státy, měří 20 251 km2 a žijí v něm přibližně 2 miliony obyvatel, z toho 90% tvoří Slovinci. Hustota osídlení je 100 obyvatel na km2. Úředním jazykem je slovinština, která má však 64 dialektů. V oblasti Přímoří se hovoří také italsky. Hlavním městem je Ljubljana (Lublaň) s 270 000 obyvateli.

Státoprávní uspořádání:

  • Slovinsko je parlamentní demokracií. Legislativní pravomoc má Národní shromáždění (Državni sbor), složené z 90 poslanců, volených na čtyři roky poměrným systémem. Čtyřicetičlenná Státní rada (Državni svet) má pravomoc poradní a je složena ze zástupců krajů a zájmových skupin, kteří jsou voleni na pět let. Prezident je současně nejvyšším velitelem ozbrojených sil a je volen na maximálně dvě pětiletá volební období. Výkonnou moc představují premiér a patnáctičlenná vláda. Soudní systém se skládá z nejvyššího soudu, čtyř soudů, které slouží jako soudy apelační, 11 okresních soudů a 44 soudů místních, tedy soudů první instance. Soudci jsou schvalováni parlamentem a dostávají svou funkci s příslušnými pravomocemi doživotně. Ve Slovinsku není zaveden trest smrti.
  • Slovinsko je rozděleno na 210 obcí (občin), jejichž velikost kolísá od několika set až po několik desítek tisíc obyvatel. V současné době probíhá diskuse o vytvoření regionů.
  • Členství: EU (Evropská unie), NATO (Severoatlantická aliance), OSN (Organizace spojených národů), CEFTA (Středoevropská zóna volného obchodu), CE (Rada Evropy), OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) 

Jazyk:

  • Slovinština
  • V pohraničních oblastech je uznávána i maďarština a italština (včetně škol, TV a rozhlasu).

Národnostní složení:

  • Slovinci: 83,06 %
  • Srbové: 1,98 %
  • Chorvati: 1,81 %
  • Bosňáci: 1,10 %
  • ostatní národnosti:12,5 %
  • K české národnosti se hlásilo 273 a ke slovenské 216 osob.
  • (Odhad národnostního složení k roku 2002)

Náboženství:

  • římští katolíci: 1 135 626 osob (57,8 %)
  • evangelíci: 14 736 (0,8 %)
  • stoupenci islámu: 47 488 (2,4 %)
  • pravoslavní křesťané:  45 908 (2,3 %)
  • ateisté: 199 264 (10,1 %)
  • ostatní náboženství:  (19,2 %)

Podnebí

Na většině území Slovinska převládá vnitrozemské, mírné podnebí s velkými teplot-ními rozdíly v rámci roku (červenec 23°C, leden –1°C). V přímoří je podnebí středomořské, charakterizované teplým a suchým létem a mírnou, víceméně pouze deštivou zimou. Středomořské podnebí částečně proniká údolím Soči i k severu do hor. Velmi mírné podnebí s horkými léty má i východ Slovinska, který je ovlivňován klimatem Panonské nížiny. Severní hornatá část Slovinska má samozřejmě podnebí drsnější. Nejdeštivější měsíce jsou březen, duben a říjen, listopad. Jaro přichází ve Slovinsku obvykle brzy, zejména u moře. Krásný a slunečný je také podzim, který trvá u moře až do konce října, a moře je pořád velmi teplé (i v říjnu až 19,3°C). Průměrná červencová teplota dosahuje 27,1°C, mořská voda až 23,3°C.

Celkový ráz podnebí ovlivňují větry, které vanou na pobřeží a ve vnitrozemí. Známá je “bora” (též bura), silný vítr, který vane směrem z pevniny na moře a způsobuje výrazné snížení tlaku a pokles teplot (může trvat až 8 dní). Dosahuje až síly orkánu (rychlost větru 180 km/hod.). Při jeho výskytu mohou být uzavřeny některé přímořské silnice a mosty, neboť způsobuje značné škody. Dalším známým větrem je tzv. “jugo” (též široko). Jedná se o vítr jižního až jihovýchodního směru přinášející většinou srážky nebo silné bouře. Příjemné osvěžení přináší na pobřeží vítr “zmorac” (maestral). Důležitým alpským větrem je “fén”, který zvyšuje teplotu v horách.

Povrch

Na území Slovinska se stýkají čtyři velké reliéfní celky: Alpy (30 % území), Dinárské pohoří (30 %), oblast Středozemního moře (10 %) a Panonská nížina (30 %). V alpské oblasti je 28 vrcholů vyšších než 2 500 metrů, nejvyšší horou je Triglav (2 864 m).

Území celého státu patří k seizmicky postihovaným oblastem. Nejčastější otřesy jsou zaznamenány v alpské, sávské a dinárské oblasti. Nejsilnější otřesy naopak na pobřeží Jadranu. V minulosti zde došlo k řadě zemětřesení. Za vůbec nejničivější v této oblasti jsou považovány otřesy z r. 1667, které zničily nejen Slovinsko, ale celou tehdejší Dubrovnickou republiku.

Ve všech částech Slovinska najdeme krasová území, nejkrásnější jsou v Alpách, Krasu a Dinárském pohoří. Registrováno je 6599 krasových jeskyní, z nichž 20 je přístupných veřejnosti (nejznámější Postojnska jama s Škocjanske jame).

Vodopis

Největšími řekami jsou Soča s přítoky Vipava a Idrijca, Sáva s přítoky Savinja, Krka a Sotla. Slovinskem protéká i Dráva a Mura, na jihu říčka Kolpa. Zvláštností jsou ponorné řeky a říčky, např. Pivka nebo Ljubljanica, která pramení v Chorvatsku u Prezidu jako potok Trbuhovica, později se objevuje jako Obrh u Lože, Stržen u Cerknice, Rak u Rakeku, Unica u Planiny a konečně jako Ljubljanica u Vrhniky. Slovinsko má málo přírodních jezer, nejznámější jsou alpská jezera ledovcového pů-vodu (Bledské, Bohinjské, Triglavská jezera) a Cerknické jezero, které je světovým unikátem; voda v něm je jen na podzim a v zimě, v létě a na jaře jezero vysychá. Naopak velké množství je jezer umělých, využívaných nejen k výrobě elektřiny, ale hojně i k rekreaci a sportu.

Rostlinstvo a živočišstvo

Ve Slovinsku roste zhruba 2900 druhů rostlin, z nichž je 70 buď endemických, nebo tu byly poprvé popsány. Obzvlášť bohatý na endemické rostliny je Triglavský národní park, kde rostou např. tzv. triglavské růže (ve skutečnosti mochna růžová), modré hořce, žluté škardy, tzv. julský mák a fialový zvonek Zoisův.

Co se týče fauny, žije zde množství běžných evropských zvířat jako jelen, divoké prase, medvěd hnědý, kamzík, kozorožec, vlk a rys, i některé vzácné druhy jako želva bahenní, ježek jeskynní, scarabeus a různé kruhy plchů. Pouze ve Slovinsku žije jedinečný macarát jeskynní, tzv. lidská ryba, obývající podzemní toky, a mramorovaný pstruh sočský. V zemi bylo registrováno 344 druhů ptáků.

Ochrana přírody

Slovinsko má jeden národní park, jeden regionální park a 27 přírodních parků. Triglavský národní park, který zabírá velkou část slovinských Julských Alp, začal vznikat v první dekádě 20. století a uzákoněn byl roku 1981. Rozlohou 83,81 ha patří k největším národním parkům v Alpách. Sídlo správy je v Bledu, informační centrum v Trentě.

Jediný regionální park, Škocjanské jeskyně, byl roku 1986 zapsán na Seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Připravují se další parky: Kras, Kara-vanky, Kamnické Alpy, Notrjanska apod.

Mezi přírodní parky patří Trnovski gozd nad Vipavskou dolinou, Golty nad Mozirjem, Vremščica nad Škocjanskými jeskyněmi, Lipica, Nanos nad Postojnou, Rakov Škocjan, Sečoveljske soline a Porezen a další.

Jako rezervace jsou chráněné některé lesy a pralesy, především v Kočevsku a Pohorji.

Mezi další hojně navštěvovaná chráněná území patří arboretum ve Volčjím potoku, park na Brdu u Kranje, park Tivoli v Ljubljaně, Rafutski park u Nové Gorici, botanický park v Sežaně a Savinjski gaj v Mozirji.

Národní hospodářství

Před získáním nezávislosti bylo Slovinsko nejbohatší ze svazových republik Jugoslávie. Ačkoliv tu žilo jen 8 % jugoslávského obyvatelstva, vytvářelo 20 % hrubého domácího produktu (HDP) a podílelo se celou čtvrtinou na exportu. Negativní důsledky rozdělení země přinesly nemalé problémy, ale dnes se zdá, že se je podařilo definitivně překonat. Z průmyslové výroby je důležitý průmysl nábytkářský, textilní a papírenský, který je konkurenceschopný na západních trzích. Jedním z nejúspěšnějších vývozních artiklů jsou lyže a snowboardy zn. Elan.

Velké ocelárny najdeme v Jesenici, velkou textilku v Kranji a uhelné doly má Trbovlje a Hrastnik. Typičtější jsou ale dnes modernizované provozy, které vlastní západní investoři. Automobily Renault se montují v závodu Revat (Novo Mesto) a výrobce kuchyňské techniky Gorenje vyrábí pro německé firmy AEG a Quelle nebo pro britskou MFI.

Ovšem zahraniční investice nejsou tak velké, jak se předpokládalo. Na vině je pomalá tvorba zákonů umožňujících vstup velkých zahraničních firem do země. Dodatek ke slovinské ústavě, umožňující vlastnictví půdy cizinci, byl přijat teprve v červenci 1997 jako součást asociační dohody s Evropskou unií. Zahraniční investoři se však nemohou přímo účastnit privatizace. Mohou nakupovat akcie jen od Slovinského rozvojového fondu, agentury, která získává 29% všech akcií privatizovaných podniků. Společné podniky ovšem nejsou omezovány žádným nařízením a zahraniční společnosti v nich mohou získat až 100% podíl.

Privatizace nevýdělečných podniků, vybudovaných za předcházejícího režimu, začala až v roce 1994, koncem roku 1997 bylo privatizováno přes 80% podniků.

Jedním z rychle se rozvíjejících “průmyslů” je turismus. V roce 1997 přinesl zemi 1,18 miliard dolarů, což byl dvojnásobek zisku z roku 1994. Většina turistů přijíždí z Itálie, Německa a Rakouska.

Zemědělství nehraje ve slovinské ekonomice výraznou roli. Rozvíjí se výrazněji jen ve východní části země a tvoří jen 6% HDP, zatímco průmysl 39 % a služby 55%.

V zemědělství je také zaměstnáno jen 10% obyvatel. Nejdůležitějšími plodinami jsou pšenice, kukuřice, brambory, hrušky, jablka a vinná réva. Důležitým vývozním artiklem je med (Štajerska).

Elektrická energie se vyrábí v několika hydroelektrárnách, ale většinu spotřeby kryje atomová elektrárna v Kršku, společný podnik s Chorvatskem.

Nejvýznamnější města:

  • Maribor (110 000). Univerzitní, hospodářské, finanční, kulturní a turistické centrum severovýchodního Slovinska. V roce 1961 zde byla založena druhá největší slovinská univerzita. Vyráběly se zde do roku 1996 autobusy pro celou Jugoslávii, i pro některé země východního bloku. Město se stalo jednou z klíčových destinací díky své rozmanitosti a kvalitním službám.
  • Celje (41 000). Ve středověku zde sídlil jeden z nejmocnějších slovinských rodů hrabata z Celje. Mezi místní pamětihodnosti patří např. Starý hrad, kostel sv.Daniela, Knížecí dvůr, Slovinské národní divadlo, vodárenská věž a Herkulův chrám.
  • Kranj (37 000)
  • Velenje (28 000)
  • Koper (25 000)
  • Novo Mesto (23 000)

 

Žádost o zaslání tištěných katalogů

KATALOGY NA ROK 2018/19

Katalog pro rok 2018 bude k dispozici koncem listopadu!

Pokud o katalog máte zájem, neváhejte poslat tuto objednávku. V případě, že jste s námi cestovali v posledních 2 letech, tak Vám katalog přijde automaticky.

Katalogy posíláme pouze po ČR. Pro zájemce mimo ČR máme připraveny katalogy ke stažení ve formátu PDF na stránce katalogy v PDF (aktuálně ještě katalogy 2017/18). Případně využijte naše webové stránky. Děkujeme za pochopení.