Jižní Švédsko pohledem ornitologa
Jižní Švédsko pohledem ornitologa
Martin Sládeček, 17. březen 2005
Letos na konci srpna jsem se s rodiči zúčastnil čtrnáctidenního cyklistického zájezdu do jižního Švédska s cestovní kanceláří ADVENTURA. Přestože zájezd nebyl zaměřen ryze přírodovědně, podařilo se nám navštívit dvě zajímavé ptačí rezervace a mnoho dalších míst, kde jsme mohli pozorovat zajímavé ptáky. I když jsme na prohlídku obou rezervací měli jen málo času, odvezli jsme si z nich spoustu pěkných zážitků, které se vám tu ve zkratce pokusím popsat.
Jezero Takern
První z těchto rezervací, je jezero Takern, ležící několik kilometrů jižně od městečka Vadstena. Na délku má asi 12 km a na šířku asi 5 km. Má velmi členité břehy s vyvinutými rákosovými porosty a podmáčenými loukami, které jsou částečně spásány dobytkem. Již z dálky lze rozeznat, že je hladina poseta stovkami labutí velkých (Cygnus olor), které mají na jezeru jedno z největších evropských shromaždišť. Přiblížit se lze k jezeru na 4 místech, kde jsou vybudovány velmi pěkné pozorovací věže a vyhlídkové trasy.
Prvním místem je Väversunda
První z pozorovatelen je Väversunda na jihozápadní straně. Je to malá plošina s výhledem do podmáčených luk a rákosišť. Z pozorovatelen na jezeru je relativně nejméně zajímavá, ale nelze ji zatracovat. Z námi viděných ptáků uvedu zejména 2 ad. a 1 juv. jeřába popelavého (Grus grus) a v jednu chvíli až 5 ex. orlovce říčního (Pandion haliaetus). Orlovci obsadili skoro všechny kůly, vystupující z nám neznámého důvodu nad rákosí. Ostatní ptáci nebyli již vidět tak dobře. Byly to zejména bekasiny otavní (Gallinago gallinago) a občas i čejky chocholaté (Vanellus vanellus). U každé pozorovatelny jsou poměrně obsáhlé informační tabule s vyobrazením základních druhů ptáků, které lze na jezeru zastihnout. Na švédských prospektech a informačních tabulích, je tato pozorovatelna považována za nejzajímavější na jaře, když probíhá tok bahňáků. Měl bych ještě podotknout, že u každé pozorovatelny je suché, ale čisté WC.
Glänas - největší a nejnavštěvovanější pozorovatelna
Další pozorovatelna je Glänas, ležící na jihu jezera. Ta je nejnavštěvovanější, největší a (alespoň v době naší návštěvy) nejzajímavější. Od první věže vede téměř dvoukilometrový okruh po dřevěných chodnících k dalším dvěma věžím. Na tento okruh nám však bohužel nezbyl čas a tak mohu popisovat zážitky pouze z první věže. Je to třípatrová stavba s posledním patrem nezastřešeným. V jejím okolí je několik malých vysekaných ostrůvků, na nichž lze celkem pohodlně a z malé vzdálenosti pozorovat bahňáky. Z těch jsme viděli cca 20 čejek chocholatých, 5 pisíků obecných (Actitis hypoleucos), 2 vodouše rudonohé (Tringa totanus) a jednoho vodouše šedého (Tringa nebularia). Hladina jezera byla doslova poseta tisíci kachen a labutí. Kromě obou běžných druhů poláků (velkého a chocholačky), kachen divokých (Anas platyrhynchos) a kopřivek obecných (Anas strepera) stojí za zmínku velký počet hoholů severních (Bucephala clangula), vyskytujících se v hejnech až o 50 ex., a stovky lysek černých (Fulica atra). Mezi kachnami jednotlivě plavaly i potápky roháči (Podiceps cristatus) a jeden ex. potápky rudokrké (Podiceps grisegena). U břehu pluly čírky obecné (Anas crecca) a asi 30 ex. husy velké (Anser anser).
Husí pozorovatelna Hov
S větším počtem husí jsme se setkali až na další pozorovatelně jménem Hov. Tam jich bylo asi 300. Hov je pozorovatelna na východním břehu jezera. Kromě hus stojí za zmínku především pozorování souboje orla mořského (Haliaeetus albicilla) s orlovcem říčním. Opět byla k vidění spousta kachen a jiných vodních ptáků, ale navíc i 3 husice liščí (Tadorna tadorna) a 3 morčáci prostřední (Mergus serrator). Nad hladinou poletovali racci chechtaví a dva ex. racka mořského. Na závěr jsme si všimli 11 jeřábů popelavých, kteří stáli na nedaleké louce.
Hejna jeřábů na Svällinge
Na čtvrté pozorovatelně Svällinge, umístěné na severním břehu jezera, byly v podstatě stejné druhy jako na předchozích. Za zmínku jistě stojí pozorování z přejezdu mezi Hov a Svällinge. Byla to především hejna 14 jeřábů popelavých a 50 bernešek velkých (Branta canadensis), pasoucích se na polích vedle cesty. Těch však bylo mnohem více (okolo 200 ex.) ve Vadsteně, nedalekém městečku ležícím na břehu jezera Vattern.
Ottenby na ostrově Öland
Druhou ptačí rezervací, o níž bych se chtěl podrobněji zmínit, je Ottenby, ležící na jižním cípu švédského ostrova Öland. Je tam známá ornitologická stanice, kde se ročně okroužkuje okolo 10 000 ptáků a na jejím webu http://www.sofnet.org si každodenně můžeme přečíst aktuální pozorování. Jako na většině území jihu Ölandu se v rezervaci prostírá step Alvaret, která je (včetně rezervace) spásána skotem, koňmi a ovcemi. I když je step dominantním prostředím rezervace, můžeme tu najít i krásný listnatý les. Pro pozorování ptáků je ovšem nejzajímavější přímořské prostředí, kde jsou denně k vidění tisíce nejrůznějších ptáků. Už při našem průjezdu rezervací jsme na břehu zahlédli pasoucí se hejno asi 50 bernešek bělolících (Branta leucopsis), které se nám vystavovaly ze vzdálenosti asi 50 m. Na velké kamenité kose seděly stovky racků stříbřitých, chechtavých a v menším počtu mořských (Larus argentatus, L . ridibundus a L. marinus).
Nad lagunou, kterou tato kosa vytváří, přelétávalo asi 20 rybáků obecných (Sterna hirundo) a mnoho různých kachen. Za pozornost stojí také přelet asi 15 ex. kolihy velké (Numenius arquata) a 7 ex. ustřičníka velkého (Haematopus ostralgeus). Na pobřeží seděly čejky chocholaté a jeden kulík zlatý (Pluvialis apricaria). Na samé nejjižnější špici ostrova je maják Lange Jan (Dlouhý Jan) a samotná ornitologická stanice, k níž patří i stylová restaurace Fagel Bla (Modrý pták) a velmi pěkná ptačí expozice. Ve vodě dál od břehu tu dováděli tuleni obecní. Blíže plavaly na vodě stovky labutí velkých, kajek mořských (Somateria mollissima) a tři bernešky velké. Úplně na břehu se v naplavených chaluhách živilo asi 20 břehoušů rudých (Limosa lapponica) a koliha malá (Numenius phaeopus). Rezervace se nám však v celé své kráse ukázala až ve chvíli, kdy jsme vylezli na maják. Do nedozírné dálky se u břehu táhly ohromné laguny poseté tisíci racčích těl. Nad zemí přeletovala hejnka kachen a nad tím vším hemžením plachtil orlovec říční. Tím se s námi rezervace Ottenby symbolicky rozloučila. Zanechala v nás však spoustu vzpomínek na celý život. Závěrem mi zbývá jen říct, že obě rezervace vřele doporučuji k návštěvě všem, kteří někdy budou mít to štěstí, že se podívají do Švédska.
zdroj: stránky České společnosti ornitologické