Podnebí v Nepálu

Pro ilustraci bych dodal ještě následující fakta: Nepál se nyní nachází v období těsně před začátkem letních monzunových dešťů, které obvykle probíhají od poloviny června do poloviny záři. Tyto deště přinášejí do země blahodárnou vláhu, díky které se země během letních měsíců zazelená a promění zdejší do té doby suchou krajinu na mnoho týdnů v subtropický ráj. Na konci záři začíná období sklizně a také podzimní turistická sezona, která každoročně přiláká do země desetitisíce turistů z celého světa. Z oblohy na nějakou dobu zmizí hustá mračna a pročištěné ovzduší otevře nádherné pohledy na mohutné hradby zasněženého Himálaje. Období od poloviny prosince do konce února pak lze nazvat zimou. Vládne stále krásné počasí, ale je chladněji. Turisté se pak vrací do Nepálu ještě jednou, v období jarní turistické sezony. Pole jsou již sklizena, ale v tu dobu začínají kvést rododendrony, které jsou jakýmsi symbolem této nádherné země. V období od dubna do poloviny května panují v nížinách tropické parna. Země netrpělivě vyčkává první dešťové kapky a příchod letního monzunu. Ten přináší úlevu v podobě ochlazení a dostatku vody pro zcela vysušenou zem. 

Káthmándú

Přistávám na letišti v Káthmándú – vše tu funguje zcela normálně. Na budovách letiště i v bezprostředním okolí nejsou vidět žádné následky ničivého zemětřesení. Odbavení probíhá zcela standardně a rychle. Moje první kroky vedou do domu našich spolupracovníků a přátel. Zde vládne tradičně družná rodinná atmosféra. Sestavujeme harmonogram, podle něhož plánujeme navštívit nejdůležitější historické a architektonické lokality a turistickou čtvrť Thamel.

Při průjezdu hlavním městem lze na první pohled jen stěží odlišit následky zemětřesení od klasického zmatku a nepořádku, který je pro tuto metropoli tak typický. Až po důsledném upozornění si všímám poškození vybraných budov v podobě prasklin. Na volných prostranstvích je zbudováno množství improvizovaných přístřešků, které však jen stěží rozeznávám od nuzných příbytků nejchudších obyvatel. Teprve po chvíli tu a tam spatřuji zhroucené stavby. Ale jedná se o jednotlivé případy. Život v ulicích probíhá tak, jak jsem zde byl vždy zvyklý.

Thamel a náměstí Darbar

Jako první navštěvuji v Káthmándú čtvrť Thamel, místo, kde se po příletu do Nepálu ubytuje většina turistů. Na první pohled nevidím nic, co by připomínalo následky ničivého zemětřesení. Obchody a restaurace fungují. Procházím jednotlivé hotely, kde nocují naše skupiny, nechávám se pustit do pokojů, vše je v naprostém pořádku. Nedaleko rozcestí na Čhétrapati je patrné poškození několika budov, ale není divu, byly odjakživa v dezolátním stavu. Turistická čtvrť Thamel byla tedy jakýchkoli zásadních škod ušetřena, funguje zcela běžným životem a je po skončení monzunu připravena na každoroční nápor turistů.

Další mé kroky míří do historického centra Káthmándú, na náměstí Darbar. Cestou již není možné přehlédnout kolaps několika historických budov, ale průjezdu městem v zásadě nebrání žádná omezení. Pohled na historické náměstí je ale smutný. Rozsah poškozeni je veliký. Probíhá zde intenzivní odklízení trosek a jejich třídění. Několik pagod je zcela zhroucených a postižen je i královský palác. Ale život se zde nezastavil a napříč náměstím proudí zástupy obyvatel, jako by se snad ani nic nestalo. 

Pátan a Bhaktapur

Další zastávkou je Darbar Square v historickém městě Pátan. Tato lokalita je na tom o poznání lépe. Přestože byly některé památky rovněž poškozeny, náměstí je již zcela uklizeno a zpřístupněno. Tato oblast byla evidentně většího poškození ušetřena.

Míříme do starobylého néwarského města Bhaktapur, které leží asi 20 kilometrů východně od Káthmándú. Bhaktapur je skvostem néwarské architektury s překrásným náměstím Darbar, ale i mimořádně zachovalým městským centrem bez výraznějších negativních zásahů moderní betonové zástavby, jako je tomu například v Káthmándú. Do Bhaktapuru se vstupuje pravě přes Darbar Square, kde na první pohled panuje čilý provoz. Přestože se zde několik pagod buď zcela, nebo jen částečně zřítilo, je tu již uklizeno a přes náměstí proudí řada místních i zahraničních turistů. Přímo na náměstí je několik stylových hotelů, které fungují bez jakýchkoli známek poškození. Nořím se hlouběji do spleti úzkých uliček. Následky zemětřesení jsou zde bohužel všudypřítomné, ale město žije. Místní obyvatelé v klidu posedávají na ulicích, někteří pomáhají s úklidem trosek a tříděním materiálu. Největší pagoda v Nepálu, pětipatrová Njatapóla, stojí zcela nepoškozena. 

Venkov

Pokračujeme již téměř vesnickou krajinou k další překrásné památce – městečku a starobylému klášteru Čangu Nárájan. Cestou míjíme množství poškozených či zcela zřícených tradičních venkovských stavení. Je to předobraz toho, co spatříme i následují den cestou do horských oblastí distriktu Nuvákót. Lidé se ale v klidu věnují sklízení obilí a stavbě improvizovaných přístřešků pro období monzunu. Svoje domy budou opravovat či stavět nanovo až na podzim. Veškeré stavby, které byly takto vážně poškozeny, byly vystavěny zcela nevyhovující technologií. Chybí jakékoliv výztuhy či skelety, domky byly obvykle poskládány z kamení a slepeny hlínou, a to i přesto, že mají obvykle jedno patro a podkroví. Chybí rovněž jakékoli překlady jak u oken, tak u dveří, rovněž krov je obvykle chatrný. Přesto představovaly a vlastně vytvářely obraz lidové architektury a na rozdíl od nové krabicovité železobetonové zástavby přirozeně zapadaly do zdejší krajiny. Jejich zhroucením přichází Nepál o svou tradiční tvář. Malebné městečko Čangu Nárájan je jakousi oázou klidu nedaleko rušného Káthmándú. Klášter stojí až na konci horského hřebene na místě překrásného výhledu do dalekého okolí. Je bohužel poškozen velmi vážně a v současné chvíli je jeho návštěva nemožná. 

Pašupatináth, Bódhnáth a Svajambhunáth 

Vracíme se zpět do Káthmándú a cestou zastavujeme na významném hinduistickém poutním místě Pašupatináth. Má mnoho společného se známým poutním místem na Ganze, v indickém Váránasí, je však menší. Na břehu posvátné řeky Bágmatí zde byl vybudován klášterní komplex a řada pohřebních ghátů, kde místní obyvatelé spalují těla zesnulých příbuzných. Tato lokalita byla jakoby zázrakem ušetřena velkých poškozeni a je zcela přístupná. 

Nedaleko Pašupatináthu se nachází další oblíbené poutní místo – největší nepálská buddhistická stúpa Bódhnáth. V době naší návštěvy byla tato památka zcela přístupná, její bezprostřední okolí nebylo nikterak poškozeno, pouze vrcholovou partii pagody už začalo obrůstat bambusové lešení, aby byla možná její revize a částečná oprava.

K večeru se přesouváme k další známé buddhistické stúpě, ležící na vrcholku posvátné hory Svajambhunáth. Zdejší stúpa přečkala zemětřesení rovněž bez vážnějšího poškození. Tomu se ale nevyhnul klášterní komplex v její těsné blízkosti a v současné době se postupně rozebírá. Celý komplex je ale nesmírně rozlehlý, návštěva je aktuálně možná, je ale částečně omezená.

Poznávací trasy

Návštěva Káthmándú je tedy již v tuto chvíli určitě možná. Nejzajímavější architektonické oblasti jsou částečně nebo úplně přístupné. Nezkušené oko si často bez patřičných informací a upozornění ani nemusí všech poškození všimnout. Hotely, obchody, restaurace i dopravní infrastruktura fungují, voda teče a elektřina je dostupná tak, jak to bývá v Nepálu obvyklé. Síť mobilních telefonů je rovněž funkční a je možné se dovolat i do vzdálených míst v horách. Asi nejdůležitější je konstatovat, že zemětřesení nepostihlo celou zemi ve stejném rozsahu. Jsou místa, která jsou samozřejmě postižena rozsáhle, a jsou místa, která zemětřesení de facto minula. Příkladem je Pókhara, ačkoliv leží nedaleko epicentra, škody zde jsou v celkovém kontextu zanedbatelné. Podobně je na tom i oblast terají na jihu země.

Trekingové trasy 

Intenzivně jsem se věnoval i posouzení aktuálního stavu na trekingových trasách, především v oblasti Annapúren a Everestu. Spolu s našimi nepálskými partnery a průvodci jsme se telefonicky spojili s většinou míst ležících na trekingových trasách. Oblast Annapúren byla skutečně významnějších poškození ušetřena, většina turistických lodží je v provozu a na treku se i na konci května pohybovaly menší skupiny turistů. Trochu jiná situace panuje na trase k Everestu, kde byla některá místa poškozena více, a trasa z Lukly do Namče Bazaru byla částečně zasypána. Situaci budeme tedy dále na dálku monitorovat a sledovat vývoj směrem k podzimní turistické sezoně.