Historie Tatrabusu
Historie Tatrabusu
V roce 2007 se Adventura rozhodla nahradit svůj starší terénní speciál "Růženu" (Ross Viza 4x4), který byl pouze 8 místný, podstatně větším a kvalitnějším autem. Po zralé úvaze a mnoha konzultacích byl vytipován podvozek odpovídající těmto nárokům. Naprosto nevhodná jsou moderní elektronikou a dalšími zranitelnými systémy naplněná auta, proto byla zvolena Tatra 815 4x4.
Ve spolupráci s dealerem Tatry, firmou ATH - Tatra spol. s r. o. Stránčice byl objeven a zakoupen vhodný starší podvozek.
Byl vyroben v roce 1991 jako vojenský speciál a upraven na doprovodné vozidlo terénních soutěží. Zúčastnil se soutěže Mnichov-Marrákeš, jel i Paříž-Peking a několik "Dakarů". Od roku 1997 sloužil jako technické vozidlo. To jsou ty nejlepší předpoklady pro službu v podmínkách, kde měl být provozován.
Na podzim roku 2007 jej zakoupila Adventura a ve firmě LKW servis Urban ve Světicích, kde mají bohaté zkušenosti s modernizací Tater, byla provedena kompletní repase podvozku, motoru a modernizace kabiny řidiče. Byly vyměněny všechny opotřebené díly, provedena modernizace některých důležitých mechanismů, jako jsou brzdy, chlazení motoru, přístrojové vybavení. Vše za podpory firmy ATH Tatra spol. s r. o..
Po repasi bylo auto převezeno do Vsetína, do firmy MAVE, která se zabývá přestavbami a výrobou speciálních minibusů. Na základě bohatých zkušeností v Adventuře s podobnými vozidly ve světě byl vytvořen ideový návrh a stanoveny základní parametry luxusního, plně vybaveného terénního autobusu. Po zpracování ideového návrhu techniky a projednání legislativy byla vyrobena a vybavena nástavba.
Adventuře bylo vozidlo předáno začátkem června roku 2008, proběhla jeho registrace a bylo uvedeno do provozu slavnostním křtem na Žlutých lázních v Praze, dostalo přezdívku Tatrabus. Jeho kmotrem se stal milovník cestování a "islandský fanatik", pan Jan Burian.
Vzápětí Tatrabus odjel na svoji první cestu na Island, kde najel asi 18000 km a stoprocentně se osvědčil. Pouze extrémní dešťové spršky prověřovaly těsnost oken v našich podmínkách bezproblémových. Podvozek to odnesl pouze jednou zlomenou podložkou v zadním kardanu, ale nakonec se to ukázalo jako drobnost, se kterou se dá dojet zpět do ČR.
Po návratu v září 2009 prošel Tatrabus kontrolou, výměnou všech opotřebených dílů, některými dalšími úpravami a modernizacemi. Byl opět převezen do Mave Vsetín, kde bylo předěláno přední čelo nástavby pro dokonalý výhled, byla provedena úprava bočních oken proti zatékání v extrémních islandských podmínkách a osazena klimatizace.
V dalších letech jezdí Tatrabus a vozí mnoho spokojených klientů po Maroku a Islandu.
V říjnu a listopadu 2011 po nehodě na Islandu byla provedena kompletní repase a Tatrabus byl rozebrán do posledního šroubku, tak aby mohl sloužit dalších několik let. Při této události se ukázala správná volba jednoduchého, technicky dokonalého podvozku Tatra.
Nové křtiny měly nejméně stejnou publicitu a zájem, jako první na Žlutých lázních. Proběhly 13.12. 2011 na pražském Františku u kotviště lodí v rámci akce pro partnery, Snídaně s Adventurou a slavnostním večerem na lodi.
Rekonstrukce byla natolik dokonalá, že Tatrabus neměl v následujících letech prakticky žádný technický problém a vozí nás naprosto spolehlivě po Islandu. Bohužel bezpečnostní situace v severní Africe je špatná, i když se to netýká našeho oblíbeného Maroka, není tolik zájemců, aby se vyplatilo Tatrabusu tam přejíždět, od r. 2014 jezdí jen na Island.
V r. 2014 na podzim jsme byli v Albánii, nádherná destinace, ale i tam jsou bezpečnostní rizika a imigrantská krize ovlivňuje celý Balkán.
Nový tým okolo Tatrabusu z jara 2015 se osvědčil a pracuje intenzivně na jeho zdokonalování, osadili jsme v r. 2016 nové závodní tlumiče KOLPRO se kterými jezdí i Dakarské týmy, na jízdních vlastnostech a bezpečnosti se to neuvěřitelně projevilo, modernizujeme vzhled auta novým polepem.
2017-2019: Sezona na Islandu se stává už standardem, jezdíme každé léto 7 běhů. Přemýšlíme o návratu do Afriky, ale politická situace nám nepřeje: Libye i Alžírsko jsou politicky nestabilní a nebezpečné, v Maroku jsme narazili na administrativní překážky při leteckém střídání skupin a řidičů.
2020: O naše projekty na Islandu je pořád obrovský zájem, na letní sezonu jsme vypsali 8 běhů, které jsou okamžitě vyprodané. Ale přichází Covid. Téměř celý svět se pro cestování uzavírá a ani Island není výjimkou. S napětím očekáváme zrušení restrikcí a postupně rušíme jeden běh za druhým. Když se konečně Island začátkem července otevře, okamžitě tam odjíždíme a místo zrušené skupiny si s sebou bere Roman Sauer partu cyklistů a zejména koloběžkářů. Následují dva regulérní běhy, ale poté se Island opět zavře pro všechny s výjimkou islandských rezidentů. Tím pádem máme i problém odvézt Tatrabus zpět do Česka, protože trajekt máme koupený na říjen, ale nejsme schopni na místo dopravit řidiče. Nakonec nás zachraňuje Saša Šehič jako držitel islandské zelené karty.
2021: Na březen plánujeme návrat do Maroka, ale covidové restrikce nám to nedovolí, celou plánovanou šňůru musíme zrušit a posunout na podzim, ale ani v tomto náhradním termínu tam nemůžeme odjet. Zato letní Island je v pořádku.
2022: Máme rekordní islandský rok. Sezonu zahajujeme začátkem června a do konce září svezeme celkem 10 skupin, všichni jsou nadšení a vše běží bez problémů. V prosinci se konečně po mnoha odkladech vracíme do Maroka. První běh vede Jarda Lhota a na nový projekt se postupně zaškolí další členové Tatrabus teamu: Radek Kadlec, Tule, Honza Dolejš a oporou je i Bery. První marocké průvodcovské zkušenosti sbírá Klára Prokopová. Při jízdě v hlubokém písku oceňujeme „vychtávku“ centrálního huštění pneu, které kluci vymysleli a zrealizovali v předchozím roce.
Kompletní fotohistorii najdete na stránce Historie Tatrabusu ve fotografii