Gruzie je země s bohatou historií sahající k řeckým Argonautům, s raně středověkými křesťanskými kláštery a pevnostmi, s vynikajícím vínem a nádhernou přírodou. Bílé vrcholky Kavkazu kontrastují s modrou oblohou a zelenými pastvinami malebných nižších hřebenů. Navštívíme i odlehlou Horní Svanetii, asi nejkrásnější oblast celého Kavkazu, sevřenou pěti a čtyřtisícovými hřebeny ze severu i jihu a obývanou národnostní menšinou Svanů. Jejich vesnicím středověkého původu i vzhledu dominují kamenné obranné věže, do nichž se dříve vstupovalo tajnými podzemními chodbami.

Poznejte skryté krásy této země v rozšířeném programu, obsahujícím lákavou směs různorodého poznávání s odpočinkem u moře a méně náročnými přejezdy.

Poznejte s námi šíři kavkazské pohostinnosti v této komplexní verzi zájezdu do všech tří jihokavkazských republik. Čeká vás příjemné tempo bez náročných výšlapů s ubytováním v malebných malých hotelech. Zažijete všechna tři hlavní města, přitom každé zcela jiné! Arménie a Gruzie, země, jež jako první na světě přijaly křesťanství a Ázerbájdžán, země s druhou nejpočetnější ší'itskou populací. Pestrá směs uchvacující přírody, starobylých historických památek z dob dávných civilizací, přívětivých lidí a vynikajícího jídla a vína.

Gruzie je zemí mimořádných přírodních krás, kulturních i historických hodnot a tradičně pohostinných obyvatel. Její severní hranicí s Ruskem tvoří velkolepé hřebeny Velkého Kavkazu, a především k nim zamíříme na tomto zájezdu. Horské oblasti Gruzie bývaly synonymem odolnosti vůči vnějším vlivům i nepřátelům, právě sem po staletí Gruzínci často ukrývaly cenné křesťanské památky. Nejvýraznějším symbolem nezdolnosti místních obyvatel jsou středověké obranné kamenné věže, které jsou součástí tradičních obytných domů a dodnes se o ně jednotlivé rody starají. Přívětivé gruzínské klima zatlačuje na jižních svazích Kavkazu bílé ledovce do vyšších poloh, takže malebně zelené horské doliny i níže položené hřebeny nabízejí ideální podmínky pro pěší turistiku, v našem případě velmi nenáročnou. A po návratu z výletu nás svérázní horalé pohostí místními sýry, plackami kubdari s masem a horskými bylinami, skopovou pečení i čačou, gruzínskou pálenkou z vinné révy.

Postupně navštívíme tři národnostně i kulturně odlišné oblasti Velkého Kavkazu. Nejprve Horní Svanetii, dříve nejobtížněji dostupnou část země v srdci centrálního Kavkazu, obklopenou čtyř až pětitisícovými hřbety včetně gruzínského nejvyššího vrcholu Šchary, v jejíchž kamenných vesničkách jako by se zastavil čas. Do druhé oblasti pronikneme vyhlídkovou horskou silnicí přes Křížový průsmyk, ležící na pomezí centrálního a východního Kavkazu. Zde je dominantou pětitisícový Kazbek, gruzínsky Mkinvartsveri, pod nímž Darialská soutěska řeky Těrek vytvářela historickou bránu pro poutníky, mířící od severu k jihu napříč Kavkazem. V závěru zamíříme do Thušska, odlehlé oblasti na východě, kde nahlédneme do tradičního životního stylu a projdeme se krásnými horami mezi typickými stády ovcí a koz. A při přejezdech prosluněnými nížinami se zastavíme u raně středověkých klášterů, ve zrenovovaných historických městech, ve skalních soutěskách i ve vinařství.

Kappadokie: dva mohutné kužely třítisícových sopek vévodí vulkanické náhorní planině, v níž síly eroze vymodelovaly obrovské množství jedněch z nejpůsobivějších skalních útvarů světa. Soutěskami a údolími se skalními věžemi ohromujících tvarů je tu možné procházet týdny. 
Zrovna tak jako eroze se činili i lidé. Měkké vulkanické horniny se snadno opracovávají a země je tu provrtaná jako ementál. Skoro každé historické sídlo tu má svou podzemní část, známo je více než pětatřicet podzemních měst. V každém údolí jsou tu do skalních útvarů vykutané kostely a kláštery, jejich počet se ve středověku mohl blížit tisícovce, v řadě z nich se dochovaly krásné fresky. Kappadokie je jedním z nejvýznamějších center ranného křesťanství. Do skal se tu tesaly ale i obyčejné holubníky, stáje a samozřejmě lidská obydlí. 
V první části našich toulek Kappadokií navštívíme její odlehlejší oblasti a přejíždět mezi nimi budeme minibusem. V centrální Kappadokii nás čeká čtyřdenní trasa, kdy půjdeme od městečka k městečku údolími skalních věží, na které se podíváme i z ptačí perspektivy při výstupu na vrchol dominantního masivu centrální Kappadokie. Díky termínu mimo hlavní letní sezónu a trase vedoucí převážně málo navštěvovanými místy se přesvědčíte, že i Kappadokií se stále lze pohybovat daleko od davů masové turistiky.

Kouzlo Orientu stále přitahuje magickou silou. V čem spočívá? Máte možnost jej poznat na vlastní kůži – vydejte se s námi tam, kde svítá, neboť tam už je Orient. Při vyslovení názvu Írán lehce zamrazí. Poodhrneme-li však černý závoj, překvapí nás přívětiví lidé, dýchne na nás krása země opěvované nejlepšími básníky, očaruje nás tajemná poušť i nebetyčné hory. Ve šlépějích Alexandra Velikého dojdeme do centra perské veleříše, k Persepoli a do Pasargad. Vydáme se po stopách starověkých říší Elamitů, Médů, Achajmenovců, Sasánovců. Oči unavené barvou pouště pak osvěžíme v perských zahradách, odpočineme si v tradičních čajovnách u čaje a vodní dýmky. Budete překvapeni, jak je Írán moderní zemí, kde však islám stále zůstává hlavní silou, která zasahuje do života celé společnosti i každého jednotlivce.

Chcete v Íránu poznat místa možná méně známá, nikoli však méně krásná či méně zajímavá, než jsou ta obvykle navštěvovaná? Vydejte se s námi za krásami perských pouští, po stopách dávných karavan putujících po hedvábné stezce... Navštívíme opuštěné karavanseráje – mlčenlivé svědky slávy středověké Persie, svezeme se na velbloudu a nahlédneme do hliněných vesnic, kde jakoby se zastavil čas a kde přetrvává tradiční způsob života, kde pověstná perská zdvořilost a pohostinnost jsou dodnes samozřejmostí. Okouzlí nás krása perských pouští i svěží barva jarních zelených údolí. Všude tady budeme mít možnost setkávat se s nesmírně přátelskými lidmi, kteří tento exotický kout světa obývají po staletí a tisíciletí. Cesta nás dovede až do Perského zálivu na ostrov Qešm – zapomenutý ráj Íránu. Na závěr vykonáme pouť do Mašhadu a před jméno si budeme moci připsat titul "maští" – tedy "ten, kdo navštívil Mašhad", nejposvátnější místo ší’itů v Íránu.