Menu

Výsledky vyhledávání fráze "{{ query }}"

{{ group.group }}

Nic nebylo nalezeno :(

přejít na podrobnější hledání »

Speciální nabídka

Datum odjezdu nejdříve:
Datum příjezdu nejpozději:
Zájezdy s datem odjezdu ve vybraném měsíci nebo roce:

UbytováníUbytování

UbytováníStravování

UbytováníDoprava

UbytováníStandard služeb (poznávací zájezdy)

UbytováníFyzická náročnost (aktivní dovolená)

CenaCena

Vybrané filtry:nic nebylo zvolenozrušit všechny filtry

Východní Grónsko

Východní Grónsko

Petr Novotný, 15. duben 2013

Kdesi jsem četl, že návštěva Grónska patří k největším snům cestovatelů z celého světa. Tento rozlehlý zaledněný ostrov, táhnoucí se na severu téměř od pólu až po šedesátou rovnoběžku na jihu, oplývá nesmírně pestrou a různorodou krajinou. Drsnou a fantastickou zemi tvoří prastaré skalní masivy obroušené masami ledu, mladší vysoká pohoří se závratnými skalními stěnami, fjordy a členité pobřeží s bezpočtem drobných skalisek a ostrůvků i barevná arktická tundra. Popsat všechny krásy Grónska není snadné, je to země nádherná a velkolepá zároveň. Největší koncentrací přírodních krás je pravděpodobně obdařeno méně známé a po staletí izolované pobřeží východního Grónska. Díky relativně snadné dostupnosti se dnes stává oblast obklopující hluboký fjord Ammassalik stále častěji vyhledávaným turistickým cílem.

Jako jeden z prvních Evropanů spatřil r. 982 pobřeží východního Grónska viking Erik rudý. Tehdejší  vyhnanec z Islandu však pokračoval podél pobřeží směrem na jih, kde zbudoval první osady. Nově objevenou zemi nazval velmi optimisticky Greenland (Zelená země). V relativně teplém období zde jeho následovníci dokázali vzdorovat drsnému podnebí následujících čtyři sta let, dokud beze stopy a jediného písemného záznamu nezmizeli. Východní Grónsko zůstávalo po staletí takřka neobydlené. Tvrdým životním podmínkám a dlouhým obdobím hladu dokázala vzdorovat jen hrstka obyvatel. Dánští mořeplavci a etnografové vedení Gustavem Holmem objevili v r. 1884 jedinou větší komunitu právě v oblasti Ammassalik. Celá tehdejší populace čítala něco málo přes čtyři sta obyvatele. Na rozdíl od všeobecně rozšířeného povědomí, nestavěli na zimu místní obyvatelé tradiční inuitské iglú, ale jakési kamenné zemjanky. V letních měsících rozebírali střechu zbudovanou z naplaveného dřeva a zvířecích kožešin a obydlí pak nechali důkladně provětrat. Pozůstatky těchto obydlí, respektive jejich ruiny jsou dones k vidění na mnoha místech pobřeží a jsou chráněné jako historické památky. V letních měsících žili místní obyvatelé podobně jako celá řada kmenů obývajících arktické oblasti v nomádských stanech. Jejich původní obydlí postupně nahradili dnes již typické barevné dřevostavby.

Zdejší obyvatelé byli odjakživa závislí na lovu. Nejdůležitější součástí jejich jídelníčku byl po staletí grónský tuleň. Jeho maso tvořilo potravu nejen pro samotné lovce a jejich rodiny, ale i pro smečky grónských psů. Tradiční inuitské psí spřežení zůstává dodnes v zimních měsících nejdůležitějším dopravním prostředkem. Kožešiny tuleňů složili nejen pro výrobu oblečení, ale i k potažení tradičních plavidel -  kajaků a umiaků. Tulení tuk se pak využíval k topení a svícení. I když původní harpuny dávno nahradili střelné zbraně, způsob jejich lovu zůstává nadále velmi náročný. Kromě tuleňů místní lovci lovili a stále loví i další mořské savce. Mezi ně patří především narval, některé druhy plejtváků, keporkak ale i kosatky. Mohutní kytovci připlouvají v letních měsících, kdy jsou zdejší vody bohaté na kryl  a drobné ryby. Existují však přísné normy a počty ulovených kytovců jsou pečlivě sledovány. Mezi tradiční kořist patří samozřejmě i ryby, ať už mořské či sladkovodní. Drobná rybka huňáček severní v místním dialektu nazývaný ammassat pak propůjčila jméno celé oblasti i hlubokému fjordu Ammassalik. Vrcholem loveckého umění je pak lov nejnebezpečnějšího zdejšího živočicha, který je sám přezdíván v jazyce inuitů velkým lovcem neboli nanukem. Lední medvěd se do celé oblasti zatoulá většinou v zimním období, kdy na zamrzlé hladině oceánu hledá svoji oblíbenou kořist tuleně. Přítomnosti lidí a jejich psů se však důsledně vyhýbá a tak je jeho lov nesmírně náročný. Řada z místních lovců se s ním v jeho přirozeném prostředí nepotká dlouhá léta.

Dnešní návštěvníky láká oblast Ammassalik fjordu především svojí malebností, pro kterou se přezdívá i "Švýcarskem grónského pobřeží", i když oproti Švýcarsku je podstatně liduprázdnější a méně "učesané". Díky specifickým podmínkám je zdejší klima příznivější a stabilnější než na civilizovaném a lidnatějším západním pobřeží. Současní obyvatelé žijí roztroušeni v několika menších osadách, z nichž největší je Tassilaq, čítající něco málo přes tři tisíce obyvatel. V ostatních osadách žije obvykle jen několik desítek či stovek obyvatel. Spojení s okolním světem umožňuje malé, ale významné letiště zbudované v padesátých letech armádou Spojených států. Ta zde kdysi provozovala speciální radarovou stanici. Ještě dnes je možné nedaleko letiště spatřit tehdejší armádní stroje a jednou z místních atrakcí je i opuštěná vojenská základna ležící v nedalekém fjordu ….. Díky pravidelnému každodennímu letnímu leteckému spojení  s nedalekým Islandem, patří osada Kulusuk, ležící asi jeden kilometru vzdušnou čarou od přistávací dráhy mezi nejnavštěvovanější grónskou osadu východního pobřeží. Většina návštěvníků však přilétá do kouzelného světa grónského pobřeží jen nakouknout a po krátké procházce do přístavu po několika hodinách odlétá zpět na Island. Jediný fungující hotel nabízí movitějším návštěvníkům možnost přenocovat a celkovou délku návštěvy tak rozšířit o jednu noc a necelý den. Celá oblast ale nabízí zájemců o ucelenější poznání a netradiční dobrodružství podstatně víc.

Nejvhodnějším obdobím pro návštěvu východního Grónska jsou letní měsíce, tedy období od poloviny července do začátku října. V tomto období rozmrzne takřka veškerá ledová vrstva, která po zbytek roku pokrývá téměř celou oblast vrstvou kompaktního ledu. Tehdy je možné putovat celou oblastí na palubě malých rybářských člunů a objevovat tak veškerá překrásná zákoutí i vzdálenější osady. Mezi nejatraktivnější výlety patří návštěva fjordu Sermilaq s překrásnými a monumentálními ledovcovými splazy Kerala a Knud Rassmussen. Mohutná ramena kontinentálního ledovce se prodírají k pobřeží skrze ostré štíty dvoutisícových hor a vytváří tak nezapomenutelné panorama. Dalším překrásným místem je zrcadlový fjord Tassilaq, na jehož obvykle zcela klidné hladině se odráží okolní ostré štíty připomínající známé obrazy vzdálené Patagonie. Mezi vrcholné zážitky pak patří plavba ledovým fjordem Sermilik. Stěží uvěřitelnou koncentraci obrovských ledových bloků a ker má na svědomí jeden z nejproduktivnějších grónských ledovcových splazů, který do Sermiliq fjordu přináší každoročně téměř deset kilometrů ledu. Z programu nelze vynechat ani  návštěvu zdejší největší osady Tasiilaq se známým etnografickým muzeem a expozicí tradičních plavidel umiaqu a kajaku. Zmíněná plavidla i celá oblast byla proslavena působivým snímkem Paulova svatba natočeným v r. 1936 na motiv slavného etnografa Knuda Rasmussena, který zde vedl na začátku minulého století několikaletý etnografický výzkum.

Celou oblast propojuje síť pěších stezek a několikadenní putování zdejší krajinou tak představuje jedny z nejrozmanitějších trekingových příležitostí na celé planetě. Z dočasných arktických kempů je možné podniknout i méně náročné jednodenní výlety a s podporou rybářských člunů pak navštívit i ty nejzajímavější lokality celé oblasti. Vynikající podmínky nabízí i případný rybolov v divokých řekách i v hlubokých fjordech. Po jejich hladině je možné putovat po vzoru zdejších lovců i na palubě moderních mořských kajaků. Samostatnou kapitolou je návštěva východního Grónska v zimním období. Na začátku jara je možné cestovat zdejší krajinou s tradičním psím spřežením, případně podniknout lyžařskou výpravu za panenskými svahy zdejších hor. Návštěva východního Grónska nabízí nesmírně pestrou paletu různorodých aktivit od nejnáročnějších outdoorových sportů až po velmi pestré poznání tradičního způsobu života zdejších obyvatel, který jim umožnil přežít ve zdejších náročných podmínkách po staletí až do dnešních dnů.

Petr Novotný, autor řady reportáží z cest uskutečněných s lyžemi i mořskými kajaky do oblastí východního Grónska pracuje řadu let jako ředitel cestovní kancelář Adventura, která se specializuje na turisticko-poznávací programy směřující do nejzajímavějších míst celého světa.

Žádost o zaslání tištěných katalogů

KATALOGY NA ROK 2018/19

Katalog pro rok 2018 bude k dispozici koncem listopadu!

Pokud o katalog máte zájem, neváhejte poslat tuto objednávku. V případě, že jste s námi cestovali v posledních 2 letech, tak Vám katalog přijde automaticky.

Katalogy posíláme pouze po ČR. Pro zájemce mimo ČR máme připraveny katalogy ke stažení ve formátu PDF na stránce katalogy v PDF (aktuálně ještě katalogy 2017/18). Případně využijte naše webové stránky. Děkujeme za pochopení.