ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Anglie trochu jinak

Anglie trochu jinak

Vítek Procházka, 7. květen 2011

Anglie... bájný Albion. Krásné místo, ale jak se tam dostat?

Možností je několik:
– letecky: pak třeba do Londýna, Birminghamu, Manchesteru, Newcastelu... skoro kam vás napadne.
– po zemi: zastaví vás kalné vody kanálu La Manche. Opět se naskýtá volba: vlak a tunelem nebo raději lodí?

Do Londýna ne!

Doporučil bych trajekt z Calais do Doveru. Je to cesta vlastně nejtradičnější a kromě toho vám nabídne pohled na paprsky slunce ozářené legendární bílé útesy Doverské. Pokud tedy jedete ráno a pokud svítí slunce, což není pravidlem.
Nejraději byste hned do Londýna? Chyba, tam vás dnes nevezmu, tam můžete sami a skoro kdykoli. Zvu vás na výpravu za tím, co Anglie skrývá. Nechci vám ukázat vykřičené „must see“. Protáhnu vás zákoutími a kraji, jež jsou navštěvované méně a snad proto na vás silněji dýchne duch „staré Anglie“. A pak můžete i do toho Londýna.

Hastings

Ale dost slibování, jdeme na to!
Přistáváme v Doveru, pár foteček s křídově bílými útesy a šup na hrad. Je starý, pamatuje Normany, ale také byl důležitou součásti obrany Ostrovů během druhé světové války. Hned při nákupu vstupenky si koupíme taky „permici“ na English Herritage – ještě nám parádně ušetří na mnoha dalších památkách. Dál jedeme na západ. Další cíl: Hastings. Místo kde hrdý Albion naposledy sklonil hlavu před dobyvatelem. Roku 1066 zde normanský vévoda Vilém Dobyvatel porazil šiky krále Harolda a stal se tak králem Anglie. Hastings sám je přijemné městečko kousek od pobřeží, plné hospůdek a příjemných zákoutí. Vedle města stojí Battle Abbey – Vilémův monumentální dík za vítězství. Tedy dnes již jen jeho ruiny – díky Jindřichu VIII!

Staré listiny praví, ze hlavní oltář kostela stál na místě, kde král Harold padl. Od Hastings vede dále na západ příjemná cesta kolem pobřeží – to je zde poněkud zvláštní, díky útesům je níže ve větší vzdálenosti od moře než na pobřeží samotném. Cestou je plno prastarých památek v krajině – jsou vyškrabány do křídového podloží a svítí na dálku. Část z nich jsou ale bohužel padělky z 19. století... další zajímavost, kterou nemůžeme minout, je útes zvaný Beachy Head – prý nejkrásnější v cele Anglii – a jeho 7 sester. Je zde hezká ptačí a přírodní rezervace a výborná točená zmrzlina.

Stonehenge? Kdepak!

A zase na západ. K megalitům. Čekáte Stonehenge? Jedině zdálky , dnes máme na programu méně známa místa! Kolem jsou krásna města. Nejprve Winchester. Bývalé hlavní město a až do 19. století druhé největší v Anglii. Salisbury – nebo také City of New Sarum, jak zní celý název, město s nejvyšší katedrální věží v Anglii, město z krásného kamene uprostřed pláně megalitů. Hned vedle je jeho předchůdce – Old Sarum – dnes zajímavá ruina. Další město je červenozelené. Jméno má Exeter a ve středověku to byl jeden z nejvýznamnějších přístavů Anglie. Starostou tu byl i legendární sir Francis Drake. Odtud se plavily jeho lodě za kořistí či do bitev. On sám měl nejraději jedinou loď – hospůdku jménem Ships Inn. Dodnes stojí a otevírá vždy v pravé poledne, račte na pintu, kterou srkal už onen slavný pirát!

Vřesoviště a konec světa

Kousek za městem začíná jedno z nejmagičtějších míst. Dartmoor Forrest. Vřes. Ponurá atmosféra. Vězení. Pes Baskervilský. To vše, ale hlavně nádherná příroda, málo lidí (pokud tedy nejste na „hlavní třídě“), ovečky, poníci, klapající mosty a hospůdky s krbem, u kterého si dáme pintu řízného Real Ale. Na konci vřesoviště se stavíme ve městě ze šedého kamene – Tavistocku a Dartu naposledy zamáváme. Už na nás čeká konec světa. Ale předtím jukneme na nejjižnější mys Anglie  – Lizzard Point. Krásně barevný, kolem jsou příjemné zátoky jako třeba Kynance Cove, nebo Mullion Cove. A taky se stavíme u kováře. Vaří nejlepší cider co znám. Silný, omamně vonící a báječně chutnající. Ale už mažeme na konec. Svět končí na západě. Land´s End. Místo hezké i škaredé. Plno komerce, ale což, je to nejzápadnější mys. Dále jedeme po severním pobřeží. Je mnohem opuštěnější. Společnost nám dělá nádherný výhled na moře, rozeklané pobřeží a zbytky cínových dolů. Dnes jsou z nich už jen komíny a kousky zdí. Podél vody dorazíme až k Artušovi. Tedy na místo, kde se údajně narodil. Hrad Tintagel. Dnes již jen ruina na pobřeží, ale stále stejně působivá, jen ta Merlinova jeskyně pod hradem se již propadla. V městečku mají nejstarší fungující poštu v Anglii a taky famózní pekárnu Pengena. Mají výborné pasties – místní specialita, ochutnejte!

Zapomenuté království

A přesouváme se! Je tu sice ještě mnoho zajímavého, ale nás čeká zapomenuté království.
Říká se mu Cotswolds a dnes je tato oblast takovou konzervou v čase. Na vrcholu slávy a prosperity byla v Alžbětinské době, od té doby se jaksi zastavila. Obchod s vlnou už není co býval. Domy jsou zde ze žlutého kamene a život plyne tak nějak zvolna a medituje při tom. Městečka jsou všechna trhová a mají krásné názvy – Stow-on-the-Wold, Burton-on-the-Water (to jsou takové malé Benátky), Chiping Campden... Rozhodně projedeme dvoje jatka – Upper a Lower Slaughter – dvě zapomenuté vesničky. Ještě nakoukneme do míst, kde byl doma slavný sir Winston – Unescem chráněný Blenheim Palace. Kdeže tahle místa leží? Mezi Oxfordem, Stradfordem a Cheltenhamem. Tam ale nepojedeme, protože... správně, jsou moc profláknuté.

Krásná samota

Jukneme na sever. Četli jste knížky o zvěrolékaři jménem James Herriot? Tak tam. Do dvou kouzelných národních parků. Yorkshire Dales s jeho zídkami, kulatými kopci a táhlými dolinami. Kolem jen ovce, krávy a krajina. Nevynecháme ani Thirsk – Herriotovo město Darrowby. Je tu hospůdka tohoto jména, kde si určitě neodpustíme pivo, nebo cider. Přes nejkrásnější vyhlídku roku 2006 – útes White Horse – se přehoupneme do parku jménem North York Moors. Zase vřes. Krásná samota. Ostrý vítr od moře. A ty výhledy do dálek. Úplně tu vidím útočící Skoty při výpravě na jih! Cestou se stavíme v dalším opuštěném opatství – cisterciácká kráska jménem Rievaulx Abbey.

Díky mírným zimám se dochovala v monumentální podobě a dává nám pocítit, jak jsme malí. A jsme u moře. Hledí na nás další ruina – Whitby Abbey u stejnojmenného města. Před víc jak tisícem let se zde konala synoda (něco jako koncil) mezi katolíky a keltskými křesťany o tom, kdo převáží. Město má ale jiného „svatého“. Pravě odtud vyplul ke svým výpravám snad největší objevitel všech dob kapitán James Cook na své lodi Endeavour. Taky zde má museum.

A konec. Už jen podél pobřeží na jih do Hullu a trajektem do Holandska. Proč tímhle dlouhým nočním spojem? Jede do mezinárodních vod a tak tu ještě levně nakoupíme pár suvenýrů pro přátele… Tak co, stále chcete do Londýna?