ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Indonésie – Sulawesi

Indonésie – Sulawesi

Jiří Hruboň, 19. březen 2000

Není to tak dlouho, co jsme se vrátili z průzkumné výpravy na ostrov Sulawesi. Zatímco stránky našeho tisku plnily zneklidňující zprávy o nepokojích v Indonésii, my jsme užívali plnými doušky pohostinnosti místních obyvatel i nevšední krásu tohoto snad nejzajímavějšího indonéského ostrova, s pocitem klidu a bezpečí stejným či vyšším než u nás doma.

Jsou země, které jsou pro cykloturistiku přímo ideální. Pak jsou země, ve kterých se dá na kole celkem dobře jezdit. Známe i země, kde se při troše snahy dají najít nějaké cyklotrasy. Ostatní jsou země, o kterých z pohledu cyklistiky nevíme skoro nic. Mezi ně až donedávna patřil i Izrael.

Orchidej nebo písmeno "K"?

Co je tak zajímavého na tomto ostrově, jemuž romantici přisuzují tvar rozkvetlé orchideje a realisté tvar písmene K? Při pohledu na mapu nás nejprve zarazí již zmíněný tvar, díky němuž není na ostrově místo vzdálenější od moře více než 100 km. I při této charakteristice je ostrov především ve své střední a severní části velmi hornatý a nejvyšší vrcholy dosahují výšek 3500 m. Rovník jej téměř dělí na polovinu, což určuje především floru ostrova. Neprostupná džungle tropických lesů se střídá s terasovitě upravenými rýžovými políčky, z bujné vegetace vykukují všudypřítomné banánovníky či majestátní kokosové palmy. Kávovník roste především v hornatých oblastech téměř u každého stavení , totéž se dá říci i o kakaových bobech, nejčastěji sušených na plachtách na krajnicích těch nejfrekventovanějších silnic. Lesy, které pokrývají převážnou část ostrova včetně nejvyšších vrcholů, jsou neprostupné a bez místního průvodce je průchod pralesem nemožný. Jednodenní trek v džungli je však pro Evropana zážitkem. Ač slunce svítí přímo nad hlavou, přítmí pod korunami vysokých stromů nastavuje na fotoaparátech až neuvěřitelně dlouhé časy. A je co fotit. Motýli či pavouci velcí jako dlaň, dlouhé liány spuštěné z korun stromů, květy nejrůznějších barev, závojové kaskády a vodopády. To vše s kulisou nám neznámých zvuků. Takto jsme viděli džungli okolo jezera Poso, největšího na ostrově.

Ráj na zemi

Šokem v kladném smyslu po občas strastiplném cestování vnitrozemím byl pro nás příjezd na ostrůvek Kadidiri na Togianských ostrovech uprostřed Tominského zálivu. Síť ostrovů a ostrůvků leží téměř na rovníku, moře je tak teplé, že ani hodinový pobyt ve vodě, nedokáže ochladit a korálové útesy jsou 20 metrů od pláže. Potápění a šnorchlování jsme užili až do přesycení. Stačilo jen ujít pár kroků z bungalovu, který je přímo na pláži, do průzračně čistého moře, nasadit brýle a šnorchl a ponořit hlavu pod vodu do jiného světa korálů a ryb všech možných tvarů a barev Čas zde není určující veličinou a slouží jen k přibližné orientaci, kdy je snídaně, oběd či večeře. Pokud jsme náhodou dostali hlad i mimo tuto dobu, stačilo zajít pár metrů do vnitrozemí, sebrat ze země kokosový ořech a s použitím mačety a grifu domorodců z něj vypít kokosové mléko a vybrat sladké kokosové jádro. Není divu, že z Togian se nikomu nechtělo, přestože nás čekaly ještě výstupy na aktivní sopky na severovýchodním výběžku ostrova a potápění u světoznámého ostrova Bunaken.

Náboženská tolerance

K přírodě patří i lidé, a ti na nás udělali snad největší dojem. Jejich zvyky i životní styl, který je v ostrém protikladu s konzumností západní civilizace, v nás zanechal stín pochybností, zdali náš způsob života je ten jediný správný. A náboženské toleranci by se mohla Evropa učit. Spatřit mešitu a křesťanský kostel vedle sebe není žádnou zvláštností a zajít si v neděli na ranní bohoslužby, které si téměř v ničem nezadají s rockovým koncertem, je skvělým zážitkem.

I tady znají Česko

Indonésané jsou stále usměvaví, pozorní, překvapivě vzdělaní a hlavně mající přesnou představu, odkud přicházíme, i když mají "Čeko" spojeno především s Patrikem Bergerem a dalšími fotbalisty. Možná, že nám někdy jejich "Hello, mister" (používané překvapivě i směrem k našim dívkám, které ovšem byly obdařeny vším, co dívky mají mít) trochu lezlo na nervy stejně jako nedochvilnost a nedodržování času. To vše však bylo vyváženo ochotou vyjít vstříc a dohodnout se, prezentovat sebe i svoji zemi tím nejlepším způsobem, jakého jsou schopni; turista je v této zemi a především na tomto ostrově, váženým a ne příliš častým hostem.

Na ostrově Sulawesi si každý najde své. Neporušenou přírodu, vysoké hory, džungli, průzračné moře i jezera, vodopády. Zajímavé lidi a ještě zajímavější zvyky a prostředí, v němž žijí. Stále je co objevovat a čím se nechat překvapit.