ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Tajemný Zanzibar: ostrov koření a romantiky

Tajemný Zanzibar: ostrov koření a romantiky

Libor Budínský, 15. červen 2013

Jeden z nejkrásnějších ostrovů světa má velmi pohnutou historii. Proslavil se nejen jako ostrov koření, ale i jako kruté centrum otrokářství, neboť byl bránou do černé Afriky. Ostatně i jeho zvonivé jméno, Zanzibar, které pochází z Arabštiny, znamená Země černých. Dnes žije hlavně ze své krásy a rok od roku přitahuje více turistů. Třeba jako netradiční silvestrovská destinace.

Návštěva proslulého tropického ostrova začíná i končí na jediném místě. V pitoreskním městě plechových střech, kterému se říká Stone Town, tedy kamenné město. A právem. Nekonečný labyrint zatočených uliček, úzkých průchodů a tajemných zahrad, v jehož orientální atmosféře se promítá mix arabského, indického a afrického světa, je okouzlujícím kamenným bludištěm. Od první chvíle, kdy vás magie tohoto zvláštního města pohltí, si připadáte jako v pohádce. A celý nedočkaví toužíte, až nahlédnete za další roh. A pak ještě za ten další. Staré koloniální město totiž nabízí neuvěřitelné množství překvapivých zážitků.

Krutý trh s otroky

Kde začít? Třeba cestou na podivné náměstí, které proslavilo Stone Town široko daleko. Ovšem spíše v tom špatném světle. Málokdo ví, že slavný Zanzibar byl ještě v polovině 19. století největším tržištěm otroků. Sultánovi vojáci společně s bojovnými kmeny přepadali domorodé vesnice východní Afriky a zajaté ženy i muže odváděli na Zanzibar, odkud se otroci vyváželi do arabských zemí. V dobách největší slávy se v na Zanzibaru každý rok prodalo na 15 tisíc otroků. Místo krutosti dnes připomíná kamenné sousoší otroků svázaných řetězy i novogotický chrám s pamětní deskou na počest skotského lékaře a cestovatele Davida Livingstona, který měl lví podíl na zrušení obchodu s otroky. David Livingstone začal první polovině 19. století objevovat černou Afriku. A při svých cestách k Viktoriiným vodopádům a dalším přírodním klenotům černého kontinentu, strávil nějaký čas na Zanzibaru, kde se stal svědkem obchodování s lidmi. Jako bytostný humanista začal proti otrokářství bojovat a rozpoutal v Anglii obrovskou kampaň, na jejímž konci byla vojenská blokáda Zanzibaru a slib sultána, že obchod s lidmi okamžitě ukončí.  Psal se rok 1873.

Zatracený syn ostrova

O pár let později sultánova vláda skončila nadobro a Zanzibar připadl k britské koruně, kvůli čemuž se do města začali stěhovat úředníci z nejrůznějších koutů impéria. A díky tomu přišli na ostrov také rodiče nejslavnějšího syna Zanzibaru. Jen málokdo by uhádl, o koho se jedná a ani jméno jeho rodičů vám mnoho nenapoví. Bomi Bulsara a jeho žena Jer byli Pársové (potomci Peršanů, kteří utekli v 9. století do Indie), z níž se v polovině 20. století přestěhovali na Zanzibar. A právě v této rodině se roku 1946 narodil Farouk Bulsara, kterého zná celý svět pod jménem Frediie Mercury.

V roce 1964 propukly na Zanzibaru nepokoje, Britové se vzdali své kolonie a Bulsarova rodina utekla do Anglie. A o šest let později Freddie založil skupinu Queen, která se v krátké době stala jednou z nejoblíbenějších a nejúspěšnějších kapel všech dob. Na ostrově však nemá ani vlastní muzeum. Proč? Důvodem je Mercuryho otevřená homosexualita, která není na Zanzibaru tolerována. V roce 2004 dokonce ostrovní parlament přijal nový zákon trestající mužnou homosexualitu pětadvaceti lety a ženskou homosexualitu sedmi lety vězení. Příklon ke konzervativní islámské tradici se projevil také při přípravách velkolepých oslav 60. výročí Mercuryho narození na Zanzibaru v roce 2006. Na ostrově se proti chystané akci zvedl tak obrovský protest, že nakonec musela být celá zrušena. Alespoň je tu ale bar s Mercuryho jménem, kde si můžete dát některý z vyhlášených tropických koktejlů, než se odeberete na večeři na nedaleký noční trh. To je totiž další zanzibarská rarita.

Noční a denní trhy

Na nábřeží zanzibarského Stone Townu stojí spousta stánků, které spoře osvětlují volně visící žárovky. Na stolech jsou vyskládány grilované ryby, sépie a chobotnice a gurmáni sem chodí na výtečné večeře, které jsou mnohem chutnější, než jídla v hotelových restauracích.
Pokud máte drsnější náturu, můžete navštívit dva vyhlášené městské trhy. Ale je to opravdu zážitek jen pro lidi se silným žaludkem. Zatímco na trhu s mořskými potvorami a rybami v bývalých docích spatříte spíše bizarní mozaiku všemožných mořských živočichů, hlavní zanzibarský trh uprostřed města poznáte po čuchu už hodně daleko. Vedle ovoce a zeleniny zde totiž prodávají také maso a vnitřnosti, což v tropickém počasí není zrovna ten nejlepší nápad (ale místní jsou zvyklí). A pokud jsme u netradičních zážitků, určitě si nenechte ujít pohled na město z výšky – většina domů má totiž bizarní plechové střechy, které připomínají jakési obrovské skladiště. Přesto je město zapsáno na seznam UNESCO a na většinu návštěvníků zanechá nezapomenutelná dojem. Při procházce zapadlými uličkami si všímejte také nádherných vyřezávaných dřevěných dveří (ve městě jich zbývá asi pět set, ale místní je často prodávají cizincům, kteří je odvážejí pryč), které byly v předminulém století vizitkou bohatství zanzibarských obchodníků.

Koření pro muže i pro ženy

Jednou z největších atrakcí na ostrově představuje návštěva zahrady koření, tedy jakési farmy, kde poznáte desítky druhů koření a tropického ovoce. Navíc je prohlídka farmy pojatá jako dokonalá show, takže se i mimořádně pobavíte. Zvláště když navštívíte farmu pana Abeida, přezdívaného Mr. Spicy. Sympatický černoch vede skupinu turistů od rostliny k rostlině a ke každé má nějakou vtipnou či úsměvnou historku. Tak třeba když představuje dobře známý hřebíček, nezapomene upozornit, že právě toto koření je neodmyslitelnou součástí svahilského čaje, do kterého se přidává ještě kardamon, vanilka, fenykl a zázvor. „To je naše přírodní viagra, a při pravidelném pití zvyšuje u mužů potenci,“ říká Mr. Spicy a dodává, že ani ženy na Zanzibaru nepřijdou zkrátka. „Ženám slouží muškátový oříšek. Když ho roztlučou a povaří s mlékem a cukrem, získají silné afrodisiakum, po kterém se zvyšuje jejich vášeň a chuť na sex,“ vypráví majitel pestré tropické zahrady. Při své "green tour" představí nejen skvělé ovoce papáju (jejíž lístečky prý slouží proti škytání), ale také aloe vera, citronovou trávu či kouzelné kvítky ze stromu Ylang Ylang, které se díky své omamné vůni používají při výrobě slavného parfému Chanel No. 5. Dalším z vrcholných zážitků je tanec jeho mladšího kolegy na kmeni kokosové palmy, při němž zpívá o tom, co je pravá Afrika. Když dozpívá a dotancuje, přinese z výšky trs kokosových ořechů, které vzápětí mačetou otevře - uvnitř není suchý kokos, jako to známe z domova, ale ořech je plný lahodné a osvěžující šťávy, která má mimořádně příznivý vliv na žaludek a zažívání. Všechno předvedené koření (včetně svahilského čaje) si zde můžete také koupit.

Silvestrovská romantika

A co zbývá? Už jenom maličkost. Úchvatné pláže s jemným pískem, nádherně prohřáté moře a příjemné resorty s ubytováním v romantických "chýškách". Oproti Thajsku či Mexiku jsou zdejší pláže stále nádherně divoké a pobřeží není zničeno monstrózními hotely. Nejkrásnější koupání je v podvečer, kdy do moře zapadá slunce a před vámi se na obzoru prohánějí typické zanzibarské plachetnice. A pak už si jen sednete do restaurace přímo na pláži, objednáte si "tropické" krevety v kokosovém mléce, vyhlazené pivo "Kilimanjaro" a uvědomíte si, že tohle není sen, po kterém jste už léta toužili, ale skutečnost: Týden romantiky na jednom z nejrozkošnějších míst světa.

BOX

Zanzibar leží u východoafrického pobřeží a žije na něm milion lidí. Ostrov je autonomní stát, který je spojen s pobřežní Tanganikou ve Spojenou republiku Tanzanii.
V poslední době jsou oblíbené týdenní silvestrovské pobyty na Zanzibaru, které vyjdou s dopravou a ubytováním se snídaní na necelých 39 tisíc (pokud máte čas, stihnete ještě letošní Silvestr - více najdete na www.adventura.cz). Pozor, při vstupu na Zanzibar je třeba očkování proti žluté zimnici.
Na Zanzibaru, především ve Stone Townu, se doporučuje dávat pozor na bezpečnost a v noci nechodit do města samotný, zvláště s drahými fotoaparáty či kamerou kolem krku. Pokud půjdete ve skupině, nic vám nehrozí.
Zanzibar nabízí spoustu zážitků - od potápění, přes plavání s delfíny až po návštěvu malého ostrůvku s obrovskými želvami. Návštěva farmy koření s obědem vyjde zhruba na 200-250 korun (ve skupině deseti lidí), půldenní výlet za šnorchlováním stojí od 400 do 800 korun (opět s obědem a zapůjčením masky a ploutví).
Ideální dobou k návštěvě je především leden a únor (kolem Vánoc a Nového roku jsou však nejvyšší ceny), zajímavá je však i návštěva Zanzibaru od března do května, kdy je zde sice období dešťů, ale všechno je krásně svěží a zelené.

napsal Libor Budínský pro časopis Moje psychologie