Balkán a východní Evropa na kole

Bosna a Hercegovina jsou jedním z mála míst Balkánského poloostrova, které dosud odolává rostoucímu přílivu turistů. Kulturně pestrá mozaika mísící na svém území katolictví, pravoslaví i islám je i zemí skrývající unikátní přírodní perly. Upoutají nás starobylé kamenné nekropole i tyrkysová jezera. Užijeme si pohodovou jízdu po náhorních planinách, táhlá stoupání do hor i rychlé sjezdy. Vydáme se kolem majestátních štítů pohoří Prenj a Maglić, pokocháme se pustým jezernatým pohořím Zelengora, rozsáhlými kvetoucími loukami či ostrými hřebeny Visočice a Bjelašnice. Navštívíme Sarajevo, město křesťanů, židů a muslimů, dostaneme se ke slavnému Starému mostu v Mostaru a dojedeme do nejvýše položené bosenské vesnice Lukomir. Cyklistiku zpestříme túrou v nejvyšším pohoří Maglić.

Podunajská stezka představuje v celé své nesmírné délce záruku nenáročné, ale neobyčejně přitažlivé cyklistiky. Dunaj byl vždy dopravní tepnou první důležitosti, čemuž odpovídá počet hradů, pevností a především prastarých měst podél celého toku. Tentokrát vyrazíme poznat část zatím opomíjenou, možná však o to krásnější. Na úseku ze srbského Bělehradu do pohraničního vinařského centra Negotinu potkáme vše, co si cyklista může přát. Zážitky korunují Železná vrata – vedle rakouské soutěsky Wachau nejznámější a největší kaňon tohoto veletoku. Další pozoruhodností je, že část naší trasy vede jen několik kilometrů od nám dobře známého rumunského Banátu, který leží za hranicí, na druhém břehu řeky. Odtud někteří osadníci založili své české komunity i na srbské straně. Právě po Dunaji sem před více než dvěma sty lety čeští osadníci připluli.

Albánské Alpy jsou považovány za poslední evropskou exotiku. Svojí nepřípustností a dominantními štíty odpradávna přitahovaly všechny objevitele, kteří nemohli odolat vábení velehorských štítů. Ačkoliv se Albánie nyní otvírá turistům a zlepšuje svojí infrastrukturu, naturel jejích obyvatel a přirozené kouzlo horských údolí zůstalo nezměněné.

Pojeďte si s námi udělat vlastní obrázek do své mozaiky poznání, náš zájezd obsahuje bohatý sportovní a přírodu poznávající program! Všechny noclehy jsou se stravováním, což nám umožní proniknout i do některých kulinářských zvláštností místní domací kuchyně. 

Navštívíme pohoří Prokletije, Bjelasica, Komovi, Lovćen, Moračka planina, Sinjajevina a Durmitor , z nichž každé má svůj specifický ráz, etapy jsou tudíž velice pestré. Kromě přírodních krás budeme obdivovat také kulturní a historickou rozmanitost: monastýry, pravoslavné kostely a mešity nebo pevnostní architekturu na středomořském pobřeží. Oblast nabízí lehčí výlety pro treková kola i náročnější terény pro horská kola. Většina etap umožňuje výběr tras různé délky a obtížnosti či přejezd autobusem.

Černá Hora, to je malý hornatý stát na jihovýchodě Evropy. V zemi velké jako Středočeský kraj se nachází řada přírodních i kulturních překvapení. Vypravíme se do oblasti černohorského přímoří. Užijeme si zde nenáročné cyklistické trasy, koupání ve vlnách Jadranu a fascinující scenerii horského masivu Lovčen, který se tyčí jen pár kilometrů od písečných pláží. Čeká nás slavná Boka Kotorská , největší přírodní záliv na jihu Jaderského moře, famózní sjezd serpentinami do nejkrásnějšího černohorského města Kotor , Skadarské jezero plné vzácného ptactva, městečko Ulcinj s orientální atmosférou a další perličky, které tato malá, ale velice pestrá země nabízí. Na své si přijdou i mlsné jazýčky, každý den ochutnáme některou ze specialit balkánské kuchyně včetně vyhlášeného Njegušského pršutu. 

Kraj nepříliš bohatých, ale pracovitých a hodných lidí zve každého, kdo si chce zajezdit na kole a přitom mít oči otevřené. Láká toho, komu nestačí jen si protáhnout tělo v lesních serpentinách, ale dokáže i posedět u bači, koupit si od něj mléko a sýr a pak poslouchat zvonky ovcí a rozjímat nad tajemnými pralesy na svazích Karpat. Pojedeme oblastí, kterou stále rychlejším tempem zasahuje civilizační pokrok i politické změny v Evropě, ale kde jsme ještě před pár lety mohli bez nadsázky říci, že čas se zde téměř zastavil. Většinou pojedeme po polních nebo dřevařských cestách, ale i na asfaltu místních silnic bohatě využijeme vlastností horských kol.