I když nejsem žádná bikerka, zvolila jsem oblast kolem horního toku řeky Inn. Právě tohle údolí obklopené alpskými štíty, ve kterém leží vyhlášené alpské lázně Svatý Mořic, totiž patří se svými 322 dny se slunečním svitem k nejvyhledávanějším částem Švýcarska. Nejen smetánkou z celého světa, ale i mezi cyklisty. Díky množství lanovek a zubaček si tu totiž své najdou jak bikeři, tak i cykloturisté, kteří milují hory a láká je se s kolem podívat i do míst nad 2000 m n.m. A jak se ukázalo, zvládnou to i ti, kteří by si jinak na alpské velikány na kole netroufli.

Čím je Horní Engadin a Svatý Mořic jedinečný?

Jednoznačně svým klimatem. Kdo jezdí po horách, ví, jak rychle se v nich mění počasí, jak často v nich prší, a co všechno tohle přináší pro pohodu a zážitek z výletu nejen pěšky ale hlavně na kole. Jenže tohle v Engadinu, tedy v údolí na horním toku řeky Inn, neplatí. Vlhký vzduch, který přináší srážky do Savojských Alp, či do oblasti nejvyšší hory Německa - na Zugspitze, se do téhle vyhledávané části Švýcarska dostane jen málokdy. Spíše tu potkáte Malojského hada - specifický typ oblačnosti typický pro Horní Engadin. Pro turistiku pěšky i na kole to je tak ideální místo!

Do kopců na vlastní pedály, ale i zubačkou nebo vlakem

Snad největší výhodou cestování ve Švýcarsku je jeho propojenost. To, co Češi znají z horských středisek, tedy skipass na všechny druhy lanovek až po skibusy, funguje v Engadinu i v létě také pro vlaky a na ně napojené Postbusy. Chcete-li si zkrátit cestu zpět, sednete na vlak, chcete-li si ušetřit šlapání do kopce, vyvezete se zubačkou. A zaplatíte jen za kolo.

Zobrazit více

Zvládne to i manželka?

Právě bikeři, kteří tak milují hory a výzvy, které jim kopce nabízejí, často narážejí na obavy své drahé polovičky „Vždyť já ten kopec nevyšlapu. Nechci se na dovolené zmrzačit.“ I když znám i páry, kde je to i naopak. Právě proto byl program našeho zájezdu Švýcarsko na kole – Svatý Mořic a Engadin postaven tak, aby jej zvládnul jak zdatný biker, tak i cykloturista zvyklý jen na české kopce. Každý si vybere trasu, na kterou se cítí. Převýšením i typem cest. Od té přes horské sedlo až po „lanovkovou trasu“ vedoucí údolím kolem stanic lanovek. Výhodou je v tomto případě výchozí nadmořská výška Svatého Mořice - 1800 m n.m., která i díky lanovkám a zubačkám „splácne“ počet nastoupaných metrů na běžný kopec.

Turistické značení a cesty vybudované se švýcarskou precizností

Ne nadarmo se říká, že něco šlape jako švýcarské hodinky. Jenže ve Švýcarsku máte pocit, že tam takto šlape asi všechno. To, co Švýcaři dělají (bez dotací z EU), sice dlouho připravují, ale výsledné řešení je pak promyšlené a precizně realizované. To platí i o turistickém značení: kovové tabulky s reliéfním písmem sdružují jednotným vizuálním stylem nejen cykloturistické a MTB značení, ale i to pěší, in-line a vodácké. Tabule s mapami u významných rozcestí a cykloobjížďky v případě záboru stezky stavbou jsou tu samozřejmostí.
Asi nejvíce ale cyklistu překvapí, že ani štěrkové cesty šplhající k horním stanicím lanovek, nemají vymletá korýtka ani zanesené příčné odtokové kanálky. Mimochodem – ty jsou vyrobené ze starých kusů kolejnic. Cesty, ale i pěšiny alias traily jsou pěkně utažené, což umožňuje vychutnat si dlouhé krásné sjezdy z horských sedel do údolí. Na to si člověk rychle zvykne. Pokud si ovšem vybere trasu zajíždějící do sousední Itálie, pozná, že utažené cesty a pěšiny nejsou v této části Alp samozřejmostí.

Cyklotoulky Savojskem

Francie, Itálie, Švýcarsko, Alpy

Cyklostezky a cyklotrasy údolími Savojských Alp | Švýcarská Rhôna a Ženevské jezero | Bohatá Ženeva, římská Aosta a horské Chamonix …

Na vrchol Mont Blancu se sice na kole nedostanete, zato můžete nejvyšší horu Evropy (4807 m), stejně jako majestátní masiv Monte Rosa, obdivovat z malebného okolí Savojských Alp, rozprostřeného kolem hranic Francie, Švýcarska a Itálie. A to zcela pohodově – po cyklostezkách a cyklotrasách vedoucích kolem Ženevského jezera, údolím švýcarské Rhôny a italské Aosty nebo národním parkem Gran Paradiso. Na silničkách či elektrokolech si ale můžete trasy i prodloužit a nasbírat pěknou řádku kilometrů nebo výškových metrů. Cyklistiku propojíme také s poznáváním přírodních i kulturních krás a kromě lahodných sýrových pokrmů ochutnáme vybraná švýcarská vína. Program zakončíme v legendárním francouzském Chamonix, kde budeme moci kolo vyměnit za některou z místních lanovek.

Termíny:

1.8.2025 - 10.8.2025

25 026 Kč

Opojení švýcarskou železnicí

Svatý Mořic (1800 m n.m.) leží na vyhlášené železniční UNESCO trati Rhétské dráhy. Jaké je to zdolat po úzkých kolejích nejvyšší alpské sedlo bez tunelu se prostě při návštěvě Engadinu musíte přesvědčit. Červený vláček, kterému se v létě připojují vyhlídkové vagóny bez střech, totiž vystoupá až do výšky 2253 m n.m., aby na dalších pouhých čtyřiceti kilometrech sjel po klikatících se kolejích s unikátním kruhovým viaduktem až do nadmořské výšky 429 m n.m.! Vyhlídková trasa kolem ledovců dostane každého. Zpestřená několika zastávkami vás pak dostane i do míst, kam byste se s kolem nedostali.

Jogurtová samoobsluha uprostřed hor a štrůdl na salaši

Kdo se často pohybuje v horách, ví, že s sebou by měl mít kromě oblečení pro případ změny počasí, také nějakou energii do zásoby. O něco k jídlu ovšem můžete požádat v salaších, které jsou ve většině horských údolí. Někde vám nabídnou k prkénku se sýrem a špekem čaj nebo kávu, někde třeba štrůdl. A místní sýry jsou opravdu vynikající. Můžete tu ale také potkat jogurtovou samoobsluhu, tedy bandasku s domácím jogurtem chladící se pramenitou horskou vodou v dřevěném korytě z limbového dřeva přímo u cesty. U ní mističky, lžičky, vědro s vodou na umytí použitého nádobí a kasička. Ochutnejte a přispějte. Pro Čecha něco neuvěřitelného.

Svištět mezi svišti

Engadin patří k místům, kde můžete spatřit jak ořešníka, tedy ptáka, kterého má ve znaku Švýcarský národní park, tak vzácné kozorožce, jejichž vyobrazení a sochy tu potkáte velice často. Pokud na chvilku zastavíte v některém z horských údolí, můžete pozorovat také sviště. Pastviny kolem cest jsou jejich norami někde doslova provrtané. Když budete mít štěstí, jako já předloni, můžete se svištěm i závodit. Až do chvíle, než šupne do nejbližší nory. Rodinky svišťů se snadno prozradí hlasitými svisty. Právě podle pískání je nejlépe najdete. Prohánějí se mezi odkvetlými konikleci a kvetoucími hořci. Ostatně, hořců a hořečků kvete v Engadinu hned několik. Od těch maličkých několikacentimetrových s nápadným asi jen centimetrovým květem, až po ty velké modré známé z alpských pohlednic. Najdete tu ale také žluté hořce, jejichž kořen se používá do hořkých bylinných likérů, či krásné horské hvozdíky, jejichž květy se podobají karafiátům. To vše s úchvatným pozadím alpských ledovcových štítů.