Geografické informace

Název oficiální:  

• Egyptská arabská republika

Rozloha:

• 997 739 km2 

Počet obyvatel:

• 77 505 756

Státoprávní uspořádání:

• republika
• územní členění: 26 gubernií

Hlavní město:

• Káhira (8 250 000 obyvatel)

Nejvýznamnější města:

• Káhira
• Alexandrie
• Luxor
• Hurghada
• Dahab
• Sharm-el-Sheikh
• Asuán
• Gíza
• Sakkára

Jazyk:

• oficiálním jazykem je arabština

Národnostní složení:

• 99,4 % Egypťané, 0,6 % ostatní

Náboženství:

• Islám 94 %, křesťanství 6% 

Přírodní poměry:

• V Egyptě je velmi příjemné klima od října do dubna, naopak v letních měsících (červen až září) teploty vystupují na 40°C, v jižních oblastech až na 50°C. 
• Přes 95 % území Egypta tvoří poušť. Například na Sinaji je vytvořeno mnoho takzvaných wádí – údolí, kde se zadržuje voda při deštném období.
• Nejdůležitějším zdrojem vody je nejdelší řeka na světě Nil, která je dlouhá více než 1000 km. Vlévá se do Středozemního moře. Protéká Egyptem od jihu k severu a podél jeho břehů se vytvořil pruh úrodné půdy asi 20 km široký. Každoročními záplavami jsou břehy Nilu obohacovány naplaveninami. Tyto záplavy jsou však dnes regulovány přehradou Asuán. Na území kolem Nilu žije 90 % všech obyvatel Egypta.
• Nejvyšší horou je Gebel Katrinah (2642 m).
• Vzhledem k pouštnímu charakteru krajiny je zde převládajícím stromem datlová palma, dále pak fíkovníky, olivovníky a teplomilné ovoce. Z okrasných keřů se vzácněji vyskytují tamaryšky nebo žluté akácie, v zahradách kvete spousta ibišků.
• Volně zde žijí pouze drobné šelmy - fenek, šakal, hyena. Běžně se tu setkáme s četnými druhy plazů - s ještěrkami, varany. V pouštním písku žijí štíři a kobylky. Na Sinajském poloostrově žijí ještě divoce gazely, mufloni a kozorožci.

Hospodářství:

• Egypt je rychle se rozvíjející zemí. Vyváží některé nerosty, průmysl je zaměřen na strojírenství, potravinářský a textilní průmysl. Podstatnou roli v hospodářství země hraje rychle se rozvíjející turismus, který zajišťuje velký počet pracovních míst a velké výnosy. Břehy Nilu jsou zemědělskou oblastí. Pěstuje se zde obilí a dále teplomilné rostliny - ovoce, zelenina, tabák, olivy datle, fíky. V živočišné výrobě převládá chov ovcí, koz, skotu.

Praktické informace

Cestovní doklady a víza: 

• Od začátku roku 2002 mohou občané ČR získat za poplatek vízum na mezinárodním letišti v Káhiře, příp. na dalších vstupních místech (letištích a přístavech) do země (Alexandria, Hurghada, Luxor, apod.). Potřebujete pas platný ještě alespoň 6 měsíců ode dne vstupu do Egyptské arabské republiky.

České zastupitelské úřady:

• Velvyslanectví ČR v Káhiře
• Honorární konzulát Alexandria

Měna:

• Egyptská libra, zkratka EGP
• Platební karty a šeky: Platebními kartami lze platit pouze ve velkých hotelech a turistických centrech. Doporučujeme mít u sebe hotovost.

Důležitá telefonní čísla:

• policie 122
• ambulance 123
• hasiči v Káhiře 125
• hasiči v Alexandrii 180
• mezinárodni předvolba:  +963 

Posun času:

•   GMT + 2; oproti ČR tedy +1 hodin v době zimního času a +0 hodin v době letního času

Spojení s ČR:

• Internet: - Je dostupný v turistických lokalitách. 
• Pošta: Poštovní schránky mají barvu podle místa určení zásilky. Pokud pohlednice necháte na hotelové recepci, ta jejich odeslání zajistí. Pohlednice do ČR dorazí za přibližně 14 dní. Káhirská hlavní pošta je otevřena 24 hodin denně, pošty v jiných městech ve všední dny 8.30 – 15.00 kromě pátku, kdy je otevřeno 8.30 – 11.30 hod. Poštovní známky se prodávají na poště, známka na pohlednici do EU stojí 1,25 EGP.
• Telefonování:
  • Místní telefon - Přímé telefonické spojení do ČR je možné z hotelů a pošt. Většina internetových kaváren nabízí levné internetové volání.
  • Mobilní telefon - Všichni naši mobilní operátoři zde mají roaming. 

Bezpečnost a zvyklosti:

• Bezpečnostní situace v Egyptě je poměrně stabilní, při problémech je dobré se řídit pokyny Ministerstva zahraničních věcí.
• Základní odlišností EAR od evropských států je faktor islámu. Muslimové, Egypťany nevyjímaje, jsou velmi citliví na některé projevy evropského chování, které urážejí jejich náboženské cítění. V této souvislosti je nezbytné upozornit na vhodné oblékání zejména dívek, které by mělo být oproštěno od nošení krátkých kalhot, dámských šatů bez ramínek, hlubokých výstřihů apod. Za nevhodné je považováno také pití alkoholických nápojů na veřejnosti a některé v Evropě běžné společenské projevy, jako je vodění žen za ruku, polibky na veřejnosti atd.

Stravování:

• Egyptskou kuchyni ovlivnily kuchyně blízkých států. Turecká, libanonská, izraelská. Stejně jako ve jmenovaných zemích, hraje i v egyptské kuchyni velkou roli koření všeho druhu. Jídlo není založeno na masu, poněvadž patří mezi dražší komodity. Nicméně to, kde egyptská kuchyně maso zanedbá, je bohatě vyváženo pečivem a přílohami. K dostání je tu všechno od různých placiček, pita chlebů až pod francouzské bagety. Častou přílohou je také rýže. Nahlédnete-li do nabídky nějakého stravovacího zařízení, zjistíte, že stejně jako třeba v Turecku, patří mezi častá jídla kebab, čili kousky maso na mnoho způsobů.
• Je nezbytné upozornit, že pro evropského strávníka je nevhodná konzumace ovoce, které nelze bezpečně omýt, tepelně nezpracované zeleniny, zvláště hlávkového salátu, lusků, pouličně prodávané zmrzliny a vody z veřejného vodovodního řadu. 

Jízda na silnicích:

• vpravo

Elektřina:

•  220 V. Zásuvky jsou dvou typů - stejné jako u nás se dvěma kulatými zdířkami. V každém pokoji se tedy najde zásuvka, jež vyhoví naší jednoduché dvouvidlici. 

Fotografování a filmování:

• Při fotografování je dobré se vyvarovat záběrů vojenských a policejních objektů, nádraží, železničních uzlů, mostů, osob v uniformách, vojenské a policejní techniky. Turistům minimálně hrozí zabavení celého filmu, případně paměťové karty. 

Celní předpisy:

•  Do EAR je zakázán dovoz potravin, alkoholu, pornografie, zbraní a všech druhů drog. Je nutno připomenout, že je striktně zakázán vývoz památek a zlata v nezpracované podobě. Postihy za prodej a přechovávání drog jsou přísné a pohybují se řádově v desítkách let odnětí svobody. Za nedovolené držení drog může být udělen i trest smrti.

Turisticky zajímavé oblasti

Památky UNESCO a zajímavá místa Egypta:

Sakkára

Nekropole hlavního města egyptské staré říše, Memphisu, z hrobek jsou nejvýznamnější:

• Džoserova pyramida – z r. 2700 př.n.l., stupňovitá stavba architekta Imhotepa, se zbytky pohřebního chrámu a kopií sochy faraona, dále dvůr a trůn.
• Perské hroby – z doby perského nájezdu, jednoduché sarkofágy nad 25 m hlubokými šachtami.
• Mastaby princezny Idut – 10 komor zdobených barevnou malbou s náměty z přírody a rybolovu, prince Mechu, Phahotepa, mistrova syna, pestré malby v mastabě i obětí komoře čerpají z Pta-hotepova denního života (hostina, ranní toaleta, obětování v chrámě).
• Sechemchetova pyramida – nedokončená, jen 7 m vysoká.
• Unasova pyramida – stupňovitá, přístupná hrobní komora se sarkofágem ze žuly, na stěnách reliéfy zobrazující lodní dopravu zajatců, kamenných sloupů, zboží, obchodníky s opicemi, lovce, venkovany, vojáky aj.
• Sarapeum – podzemní krypta s hroby posvátných býků apisů, nadzemní stavby chrámu se nezachovaly.
• Mastaba faraonova úředníka Ti, správce pohřebního chrámu – z r. 2450 př.n.l., výzdoba reliéfy patří k nejlépe dochovaným z celé nekropole, opět výjevy ze života pohřbeného muže.
• Ruiny kláštera sv. Jeremiáše, koptské stavby z 5. století, zničené Araby r. 960, dekorace (obkladové desky a reliéfy) přeneseny do dvou muzeí v Káhiře.

Gíza (Guiza, Al-Gizah)

Soustava tří pyramid nejznámější už od antiky, popsaná dějepiscem Hérodotem.

• Cheopsova pyramida – jedna z nej-vyšších (původně 146 m, dnes 137 m), uvnitř diagonálně vedené schodiště k velké galerii, hrobní komoře, tzv. komoře královny (nadzemní prostory), ale také pod zem do nedokončené hrobní mory.
• Chefrenova pyramida – z téže 4. dynastie, schéma pohřebního chrámu.
• Chefrenův údolní chrám – nejlépe dochovaná stavba tohoto století.
• Sfinx – lev s hlavou krále, oproti řecké ženské sfinze egyptský sfinx je zásadně muž (král nebo bůh), největší existující socha této personifikace na světě (20 m vysoká, 73 m dlouhá), nos o výšce 1,7 m urazili arabští obrazoborci (je uložen v Britském muzeu).

Káhira (Kairo, El-Cairo)

Původně malá osada ze 7. století (dnešní stará Káhira na jihu města) se teprve po r. 969 rozrostla na větší metropoli. Zachovalo se staré centrum s mešitami a citadelou, bazary i koptská enkláva na severu města. Hlavní kulturní rozkvět za sultána Saladina a za mameluků (původně turečtí otroci, pak vojáci v letech 1250–1517). Dnes největší město Afriky (13 mil. obyvatel) s moderním centrem.

Hlavní zajímavosti:

• Amr-Ibn el-Asova mešita, nejstarší v Káhiře, vyhořela, dnes interiér obnovený.
• Koptské muzeum, největší egyptská sbírka pozdně antického a středověkého křesťanského umění v Egyptě – řezby, kamenné plastiky, šperky, malby, textil.
• Ostrov Er-Roda, „nilometr“ na jižní špici sloužil od r. 862 až do výstavby vodních děl v Assuánu jako ukazatel stavu vody v Nilu, zejména oznamoval každoroční záplavy. Severně od něho zbudoval Mohammad Ali v exotické zahradě Palác Manial.
• Palác Manial, dnes expozice keramiky a dřevořezeb.
• Mrtvé město – rozsáhlá oblast starých zděných hrobek, v nichž nyní občas bydlí chudina (pod citadelou).
• Íbn Tulúnova mešita (z l. 876–9) druhá nejstarší v Káhiře, stavba podle vzorů mezopotámských ze Samaří (dvůr, spirálový minaret, cihelné zdivo spojena s Gayer-Andersonovým muzeem (dva domy vybavené typickou arabskou kulturou 17. století).
• Mešita sultána Hasana z let 1356–1362, opevněná čtyřpatrová budova s nejvyšším minaretem v Káhiře (81 m), též škola koránu. Vlevo od vchodu sultánův hrob. Proti této mešitě stojí mešita moderní Er-Rifai.
• Er-Rifai mešita – hroby posledních egyptských králů Fuáda a Farúka a perského šáha Rézy Páhlaví.
• Citadela – r. 1176 zbudována sultánem Saladinem jako pevnost, vládní obytné sídlo, r. 1824 demolována explozí, r. 1830 rekonstrukce. Alabastrová mešita, vyhlídka na celou Káhiru.
• El-Ashárova mešita – nejstarší islámská univerzita, dodnes světové školské středisko z fatimidské doby, zachována pětilodní modlitebna, ostatní části jsou mamelucké kopie z 19. století.
• Kalaunova mešita se špitálem, založena po r. 1250 mameluky. Dřevořezba a bronz v interiéru.
• El-Moallaka (tzv. „zavěšený kostel“) – pětilodní stavba z 10. století, unikátní situace na skále, uvnitř ikonostas ze slonoviny a ambo (kazatelna, obložená perletí a mozaikou).
• Islámské muzeum, památky arabské a turecké kultury, otevřeno denně 9:00–11:00 hod.
• Egyptské archeologické muzeum – nejdůležitější sbírka starého egyptského umění v zemi. Např. poklad z Tutanchamonovy hrobky (zlatý sarkofág s maskou o váze 224 kg), kolosální socha Achmatonova, sedící figura faraona Džoséra, faraonův písař, aj. Otevřeno denně 9:00–11:30, 13:30–16:00 hod.
• Strážní věž na ostrově El-Gesíra, vysoká 187 m, ve tvaru lotosového květu, dominanta moderního města. Obklopena andaluzskými zahradami, jižněji muzeem bavlny a muzeem egyptské kultury.
• Bazary – čtvrť severně od Sahria el Ashar až po městské hradby. Jižní čtvrť bazarů sahá až po Sharia el Muiss Lidin Alláh. Nejznámější bazar je Kha el Khalili.

Karnak

Velký chrám boha slunce Amóna, „Říšský chrám“, budovaný deseti generacemi faraónů několika dynastií. Spolu s dalšími čtyřmi chrámy, kaplemi a posvátnými jezery (nádržemi) tvoří obezděný posvátný okrsek o ploše patnácti hektarů. Bohatá kamenická výzdoba se skládá ze soch bohů, králů a královen v kolosálním měřítku, obelisků a zejména reliéfů s popisy a vyobrazeními slavných činů králů a jejich rodin. Sloupový sál Amónova chrámu má 134 pískovcových sloupů, 14 m vysokých, v 16 řadách. Botanická zahrada s tropickými rostlinami.

Luxor

El Uksor, původně spolu s Kar-nakem Východní Théby, hlavní město říše. Město, jemuž dominuje protáhlý sloupový chrám o sedmi prostorách a délce 260 m. Největší je vstupní dvůr Ramsesse II. se dvěma sedmimetrovými sochami faraonů Ramsesse II. a Amenophise III., který zbudoval druhý sloupový dvůr, za ním předsíň, upravená za římského císaře Diokleciána pro císařský kult římské garnizony. Zcela vzadu sál všech svatých bohů s obětním stolem. Muzeum – malby a sochy z Théb.

Théby

Město mrtvých na levém břehu Nilu. Největší nekropole egyptských vládců sestává z více oblastí:

• Pohřební chrám Sethose I. s reliéf-ními výjevy ze života Sthose a jeho otce Ramsesse I. ve sloupové síni.
• Údolí králů – 64 hrobek vytesaných do skály se sarkofágy a milodary, dnes většina výbavy v muzeích v Káhiře, Londýně, Paříži a Berlíně. Nejkrásnější je jejich malířská výzdoba. Nejvýznamnější hroby: Tutanchamona (č. 62), Sethos I (č. 17), Ramsess IX. (č. 6), Ameniphis II. (č. 35), jeho otec Thutmose III. (č. 34), výjimečný hrob královny  Hatšepsovet (č. 3).
• Chrám královny Hatšepsut (Der el Bahri) – renovovaný a zakomponovaný do skalní stěny.
• Hrobky šlechty a úředníků, některé z krásnými kresbami z denního života.
• Ramesseum – pohřební chrám se dvěma dvory, královským palácem a malířskou školou.
• Údolí královen – tzv. „místo krásy“, skalní hrobky 70 královen, princezen a princů uspořádány obdobně jako v Údolí králů. Pozoruhodné hrobky: Nefertar (č. 66), princ Amun-her-Chopšef (č. 55), Královna Titi (č. 52), princ Chemweset (č. 44).
• Na jihu uzavírá stavební celek dvojitá hradební zeď pohřebního chrámu Medinet Habu, vybudovaného Ramsessem III. po vzoru Ramessea tzn. včetně paláce krále, úředních prostor a obydlí správců.
• Nedaleko stojí dva tzv. Memnonovy kolosy, figury strážců od nedochovaného pohřebního chrámu Amenhotepa III., byly nazvány podle mýtického krále Memnóna z Trojské války až dodatečně.

Edfu

Nejlépe zachovaný a po Karnaku druhý největší chrám v Egyptě, nejznámější místo Horova kultu. Význačné obrazové reliéfy králů a bohů.

Kom Ombo

Chrámový komplex – dvojitý chrám zasvěcený bohu Sobkovi a Horovi. Bohatá reliéfní výzdoba, uchovány mumie krokodýlů.

Abú Simbel

Dva skalní chrámy a dvě kaple – přemístěny kvůli přehradě. Velký chrám pro říšské bohy Amona Re a Re-Harachté zbudoval faraon Ramsess III., v  průčelí čtyři dvacetimetrové sedící sochy králů, jimž mezi nohama stojí malé figurky členů rodiny. Malý chrám bohyně Hathory, na fasádě reliéfy stojících manželů Ramsesse III. a Nefertari s malými dětmi u nohou. Interiéry bohatě zdobené malbami a reliéfy s motivy státní reprezentace a válečného vítězství.

Philae

Prvé stavby na ostrově Philae vznikly za krále Nektaneba I. (4. století př.n.l.) a poslední za Ptolemájovců a Římanů (2. století př.n.l.). Kromě hlavního chrámu bohyně Isidy vznikl chrám Hathory, Hadriánova brána, chrám Harendota, chrám Augustův a tzv. Trajánův kiosek. Komplex je nazýván „perlou Egypta“. Ostrov leží nyní pod vodou, a proto byl komplex přenesen na sousední ostrov Agilka a leží nyní o 13 m výše v původním uspořádání.

Asuán (Suenet, řecky Syene)

Hornoegyptské město, obchodní a průmyslové středisko, klimatické lázně. Systém vodních děl na Nilu započat v l. 1899–1922, tehdy největší přehrada na světě, žulová hráz dlouhá 2,1 km a postupně zvyšovaná na 51 m, 8 km na jih v l. 1960–71 vybudovaná Němci a Sověty druhá přehrada, která zavodňuje pětinu pustého území Egypta. UNESCO zorganizovalo ze zaplavených území přestěhování 100 tisíc Núbijců a přesun mnoha památek.
Ostrov Slonoviny – zbytek skalního chrámu v centru Assuánu.
Nilometr – stupnice značek na mramorových deskách, popsal už řecký historik Strabo.

Dendera

Zbytky opevnění s posvátným chrámem Hathory, bohyně lásky a radosti, a jejího manžela boha Hóra, římské lázně, rodný domek krále Naktaneba I.

Nil

Nil je jedinou stálou egyptskou řekou. Se svou délkou 6671 km (tato délka je počítána i s řekou Kagerou, samotný Nil pak má 5584 km) je nejdelší řekou na světě (povodí Nilu má 2 881 000 km2). Pramení severovýchodně od jezera Tanganika na území Burundi a protéká skrze Burundi, Rwandu, Tanzanii, Ugandu, Súdán a Egypt, kde ústí do Středozemního moře rozsáhlou deltou s dvěmi hlavními rameny (rozloha delty je 22 000 km2). Do doby, než se spojí s Modrým Nilem, má tok Nilu několik názvů. Ruvyronza, Ruvuvu, Kagera, L. Ukerewe, Victoria Nile, Albert Nile, Bahr al Jabal (Horský Nil), Bahr al Abyad (Bílý Nil) a Nahr an Níl. Dvakrát ročně přináší Nil Egyptu záplavy, a to v červnu a říjnu, které jsou způsobeny zesílením přítoků Modrého Nilu a Atbary. Díky výstavbě přehrad v Asuánu je však jeho tok silně regulován. První Malá Asuánská přehrada byla postavena v roce 1902 a roku 1971 byla dokončena druhá Asuánská přehrada.