Arménie – kláštery a turistika pod Araratem

Arménie

Pestrá kombinace poznávání a lehké turistiky | První křesťanská země s bohatou historií a kulturou | Úchvatné kláštery a nádherná …

Arménie, to je především hrdý národ Arménů s pohnutou historií, který byl odtržen od své posvátné hory Ararat. Je to země, která už na počátku 4. století jako první na světě přijala křesťanství za oficiální státní náboženství a v téměř nezměněné podobě jej praktikuje dodnes. Země trvale bojující o identitu, svobodu, území, a někdy i o přežití. Srdce Malého Kavkazu tvoří vysoko položené obrovské jezero Sevan obklopené vrcholy dosahujícími výšky přes 3500 m. Hory pokrývají více než 85 % rozlohy Arménie, na severu a východě země jsou plné zeleně, jih a západ země je naopak vyprahlý.

Program zájezdu kombinuje nejvýznamnější památky země s důkladně vybranými pěšími výlety, a vytváří tak pestrou mozaiku zážitků a poskytuje ideální možnost aktivního odpočinku. Pojeďte se přesvědčit, že Arménie je na Kavkaze cestovatelsky trochu ve stínu Gruzie zcela neprávem.

Termíny:

6.10.2023 - 16.10.2023
17.5.2024 - 27.5.2024

39 800 Kč

Název oficiální:  

• Arménská republika
• Arménie
• Arménsky: Hajastani hanrapetutjun

Rozloha:

• 29 743 km2

Počet obyvatel:

• 3 215 800 obyvatel (údaj z roku 2010)

Státoprávní uspořádání:

• prezidentská republika
• územní členění: Arménie se člení na 11 provincií (arménsky „marz“): Aragatsotn, Ararat, Armavir, Gegharkunik, Kotayk, Lorri, Shirak, Syunik, Tavush, Vajots Dzor, Yerevan. V čele jednotlivých provincií stojí guvernéři jmenovaní vládou. 

Hlavní město:

• Jerevan

Nejvýznamnější města:

• Gyumri (dříve Leninakan),
• Hrazdan,
• Vanadzor (dřívě Kirovakan),
• Ijevan,
• Alaverdi

Jazyk:

• arménština (úřední), kurdština, ruština

Národnostní složení:

• 97,9 % – Arméni, 1,3 % – jezidští Kurdové, 0,5 % – Rusové

Náboženství:

• 98 % - arménská apoštolská církev.
• Kurdové žijící na západě praktikují zoroastrismus a šamanismus.
• Většina Ázerbájdžánců vyznávajících islám utekla během konfliktu do Ázerbájdžánu.

Přírodní poměry:

• Arménie je stát ležící v Zakavkazsku v jihozápadní Asii, bez přístupu k moři. Na severu hraničí s Gruzií (164 km), na východě s Ázerbájdžánem a Náhorním Karabachem (566 km), na jihu s Íránem (35 km) a na západě s ázerbájdžánskou enklávou Nachičevan (221 km) a Tureckem (268 km).
• Téměř celé území Arménie zabírají náhorní plošiny a hory Arménské vysočiny a Malého Kavkazu. V kamenité krajině jsou také vyhaslé sopky (např. Aragac) a lávové plošiny. Na východě se rozkládá jezero Sevan (1900 m n. m.) a na jeho západním břehu se zvedá pohoří Gegan. Jen malé území na severu a v údolí Araksu leží níže než 1000 m n. m. Řeky jsou krátké a prudké, největší z nich je hraniční řeka Araks.
• Vegetace má stepní charakter. V nižších polohách mají značné zastoupení suchomilné trávy a  pelyněk. Faunu zastupují lišky, sysli a zmije. V severovýchodní části země, kde převažují bukové lesy, se vyskytují medvědi a rysové. Nejvýše položené oblasti lze charakterizovat jako alpské louky. Zde žije archar (divoká ovce – prapředek vlnařských plemen ovce domácí) či kozorožci.
• Klima Arménie se řadí do oblasti suchých subtropů. Charakter podnebí je kontinentální s velkými rozdíly teplot mezi zimou a létem. Významným činitelem ovlivňujícím počasí je nadmořská výška území. Vyšší polohy mají sníh v průběhu celého roku. Průměrné srážkové úhrny se pohybují kolem 300 mm/rok.

Hospodářství:

• Průmyslovou výrobu silně postihl rozpad Sovětského svazu a následná hospodářská krize v 90. letech. Nyní se obnovuje výroba v malých a středních podnicích. Velký potenciál je v těžebním průmyslu. V Arménii bylo nalezeno mnoho zdrojů nerostných surovin. Vedoucím sektorem je hutnictví barevných kovů (ložiska mědi, olova, zinku, železné rudy, zlata, stříbra atd.) a potravinářský průmysl. Vyváží se mj. velmi známý kvalitní koňak a také aromatická vína. Významným oborem je výroba automobilů, výroba elektromotorů a přesného strojírenství. Tradiční je textilní výroba včetně nemalé produkce koberců a obuvnictví. Méně významné, ale přesto důležité, je zpracování diamantů, výroba pneumatik, pleteného zboží, hudebních nástrojů, šperků a drobné elektroniky.

• Zemědělství hraje klíčovou roli ve zlepšení sociální a hospodářské situace v zemi. 98 % produkce produkuje soukromý sektor. V zemědělství a lesnictví  pracuje polovina všech zaměstnaných, přestože Arménie není nijak bohatá na zemědělskou půdu. Pouze 46 % plochy může být používáno k zemědělské činnosti, obhospodařovaná plocha činí bezmála 500 000 ha. Většina této rozlohy je v nadmořské výšce nad 1000 m. Specializace v zemědělství je zejména na pěstování rostlin, pěstování ovoce (meruňky, broskve, švestky) a vinohradnictví.

Arménie:

Geografické informace
Praktické informace
Turisticky zajímavé oblasti
Zájezdy do Arménie

Praktické informace

Cestovní doklady a víza: 

• Vízum lze získat na zastupitelských úřadech Arménie v zahraničí, ale rovněž přímo na hranicích (tj. na letišti v Jerevanu či na pozemních hraničních přechodech). Cena takto získaného víza se mění v závislosti na sezóně a činí cca 10-40 USD.
• Oficiálně sice platí přihlašovací povinnost, tj. cizinec se musí do 3 dnů po vstupu na území Arménie přihlásit na policii (hotely tak činí automaticky), avšak v praxi registrace v současné době vyžadována není.

České zastupitelské úřady:

• Velvyslanectví ČR Tbilisi (Gruzie)

Měna:

• Arménský dram (AMD), který se dělí na 100 luma.
• Platební karty a šeky: použití platebních je karet je bezproblémové pro výběr hotovosti z bankomatu - ve větších městech.

Důležitá telefonní čísla:

• lékařská záchranná služba 103,
• policie 102,
• hasiči 101,
• havarijní služba Jerevanu 104 
• mezinárodni předvolba: +374

Posun času:

• + 3 hod. (zimní čas) , + 4 hod. (letní čas)

Spojení s ČR:

• Internet: Internet je k dispozici ve všech větších městech, v Jerevanu existují internetové kavárny, které mají otevřeno 24 hodin denně.
• Pošta: Mezinárodní poštovní služby jsou trochu pomalejší a občas nespolehlivé, ale v posledních několika letech se situace zlepšila. Hlavní poštovní kancelář sídlí v Jerevanu na náměstí Republiky. Pošta funguje od pondělí do pátku od 9 do 17 hodin.
• Telefonování: GSM služby zajišťují dva mobilní operátoři - ArmenTel a VivaCell. Operátoři poskytují podobné služby a mají pokrytí téměř po celém území. 

Bezpečnost a zvyklosti:

• Pobyt na celém území Republiky Arménie je podle oficiálních informací i dosavadních zkušeností poměrně bezpečný. Hranice mezi Arménií a Ázerbájdžánem a mezi Arménií a Tureckem jsou uzavřeny, tj. z Arménie se lze po zemi dostat pouze do Gruzie a Íránu. 
• Arméni se chovají k občanům ČR velmi přátelsky, avšak stejně jako ostatní národnosti Kavkazu nesnášejí hrubost a urážky (byť i neúmyslné).
• Arméni jsou pohostinným národem, jsou velkými gurmány a i přes ekonomické problémy dodržují tradice stolování, kterou mj. utužují rodinné, přátelské či partnerské vztahy – pozvání na oběd či večeři by tudíž nemělo překvapit a mnozí hostitelé by se mohli urazit, pokud je pozvání odmítnuto. Ovšem vzhledem k tomu, že ke stolování patří též bohaté pití alkoholu, je nutné mít se v tomto ohledu na pozoru. Hosté často dostávají dárky, obvykle vyhlášený arménský koňak, proto je dobré s tímto počítat – k tradičně oblíbeným českým artiklům, známým již ze sovětských dob, patří broušené sklo, popř. bižuterie a pivo.

Stravování:

• Arménská kuchyně odráží vlivy ruské, řecké, perské a turecké kuchyně. K základním přísadám patří zelenina. V zimní sezoně tvoří základ jídelníčku spíše sušené ovoce, olivy, ořechy, rýže a obilniny. Významnou součástí jídelníčku je mahdzoon, který známe pod pojmem jogurt. V Arménii je však využíván i jako příloha, nápoj nebo základ omáček. 
• Arménská kuchyně nabízí několik specialit. Lavaš (oblíbený také v Íránu) je místní chléb, který se podobá arabským plackám. Národními jídly jsou šašlik (všechny možné naložené druhy masa a zeleniny napíchnuté na špejli), ghapama (dýně dušená s rýží, rozinkami, jablky a skořicí) a khaš (masový vývar s bylinkami, servírovaný s česnekem a chlebem). 
• Oblíbená je káva, která se vaří ve speciálním kalíšku a poté se přelije do hrnku. Čaj se příliš nepije. Arménie je známá vínem, nejčastěji narazíte na polosladká a dezertní. 
• Jídlo a potraviny zakoupené v obchodech a restauracích střední a vyšší úrovně jsou nezávadné. V letních měsících je zapotřebí opatrnosti při konzumaci ryb. Ceny potravin jsou spíše nižší než u nás.
• Vodu je lépe konzumovat převařenou nebo balenou, zakoupenou v obchodech.

Očkování: 

• Potřebné informace o očkování naleznete zde.

Jízda na silnicích:

• vpravo

Elektřina:

•  Elektrické napětí je v Arménii stejné jako v Evropě 220 V / 50 Hz, používají se zástrčky typu C a F (naše dvojvidlice).

Fotografování a filmování:

• Fotografovat je možné všechny památky až na několik výjimek (např. interiéry některých chrámů a klášterů), v Arménii jsou velmi citliví na fotografování kostelů a jiných náboženských míst.

Celní předpisy:

• Pro vývoz jakýchkoli uměleckých předmětů je nutné mít povolení Ministerstva kultury Republiky Arménie. Alkohol je limitován stejným způsobem jako v ČR, ale v tomto směru jsou arménské orgány benevolentní. Stejným způsobem přistupují i k výrobkům z drahých kovů, které jsou určeny pro osobní potřebu. Vzhledem k tomu, že se výše zmíněné předpisy nebo přístup celních orgánů mohou měnit, doporučujeme občanům České republiky informovat se o aktuální situaci na zastupitelských úřadech Arménie v zahraničí.

Památky UNESCO a zajímavá místa:

Jezero Sevan

Jezero Sevan ("modrá perla Arménie", "modré oči Arménie") je vejvětší jezero na Kavkaze: 80 km dlouhé, až 30 km široké, s vodní plochou okolo 1000 km2 a hloubkou až několik desítek metrů. Se svojí nadmořskou výškou 1916 m se řadí mezi jedno z nejvýše položených vulkanických jezer na světě. Má celkem 28 krátkých přítoků, ale pouze jedna řeka z něj vytéká: Hrazdan. Na ní bylo postaveno množství vodních elektráren. Aby byl kompenzován velký odtok potřebný pro provoz elektráren, byl zbudován 48 km dlouhý tunel, který přivádí vodu z řeky Arpy do jezera.

Hora Ararat

Hora Ararat (5156 m) je národním symbolem Arménie, přestože leží již na tureckém území. Tuto posvátnou horu nazývají Arméni horou Masis. Podle biblické pověsti zde přistál Noe se svou rodinou po velké potopě. Je nejvyšší horou Arménské vysočiny a zároveň nejvyšší horou Turecka. Tento vyhaslý vulkán (naposledy činný v r. 1840) s celoroční sněhovou čepicí dominuje okolní krajině a můžete ho vidět dokonce i z hlavního města Jerevanu.

Jerevan

Hlavní město Arménie (1,3 mil. obyvatel) bylo vybudováno nově začátkem 20. století, přestože jeho historie sahá až do 8 stol. př.n.l.. V průběhu let bylo několikrát zničeno silným zemětřesením. Z historickým památek se mnoho nezachovalo - i z původní pevnosti Erebuni zbyly pouze trosky. Hlavní dominantou je bezesporu kulaté Náměstí republiky, ke kterému se sbíhá většina ulic města a na kterém uvidíte mnoho zajímavých budov, obložených červeným tufem. Navštívit nezapomeňte muzeum genocidy Tsitsernakabert, budovu státní opery, Matendadaran (ve kterém našlo své útočiště více než 12 tisíc starobylých arménských textů a ručně psaných knih a rukopisů) nebo závod na výrobu koňaku.

Kláštery Haghpat a Sanahin

Nedaleko města Alaverdi se nacházejí 2 kláštery Haghpat a Sanahin, oba z 10.-13. století a oba zapsané na seznamu UNESCO. Tyto dva byzantské kláštery z období rozkvětu během dynastie Kiurikian byly důležitými centry vzdělávání. V Haghpatu najdete celkem 8 budov obklopených opevněnými hradbami: chrám St. Nishan, chrám St. Gregory, sloupová síň, chrám Svaté Panny, křížová chodba, zvonice, knihovna a reflektář...
Sanahin se nachází o několik km jižněji. Do dnešní doby se zachovaly 3 chrámy, budova akademie, knihovna a zvonice. Ve středověku zde sídlila univerzita, mj. s velmi známou iluminační a kaligrafickou školou.

Klášter Geghard v údolí Azat

Klášter Geghard (v překladu také kopí nebo trn) leží asi 40 km východně od Jerevanu, v údolí Azat. Byl založen ve 4. stol a během dalších století zde bylo do skály vytesáno velké množství jeskynních kostelů a hrobek. Klášter je umístěn nedalako vstupu do údolí a obklopují ho skalní štíty, které mu dodávají jedinečnou atmosféru. Spolu s údolím Azat byl zapsán na seznam UNESCO v roce 2000.

Ečmiadzin a archeologické naleziště Zvarnots

Ečmiadzin znamená v překladu "Prvorozený sestoupil na zem", původně se jmenovalo Vardgesavan. Je to malé, ale významné poutní městečko, ležící západně od Jerevanu v nadmořské výšce 879 m. Sídlí zde Katholikos - hlava ortodoxní Arménské apoštolské církve a nachází se tu i nejvýznamnější kostel v zemi: katedrála Mayr Tačar. Klášter Ečmiadzin byl zřízen na místě, kde se prý Řehořovi zjevil Ježíš se zlatým kladivem. Řehoř také, údajně podle Ježíšova vnuknutí, navrhl plány katedrály.  Spolu s chrámy Ečmiadzinu byl na seznam UNESCO zapsán i Zvarthnoc - zapomenuté starověké město, které bylo znovuobjeveno až ve 20. století.

Antický chrám Garni

Chrám leží v malé stejnojmenné vesnici v údolí řeky Azat. Chrám pochází z 1. stol. a je zasvěcen pohanskému bohu slunce Heliovi. Na rozdíl od ostatních pohanských kostelů byl ušetřen zničení po nástupu křesťanství a později se stal letním sídlem královské rodiny. Připomíná mramorový aténský Partenon, na rozdíl od něj je však postaven z tvrdého arménského čediče. Dnes můžeme obdivovat celkem zdařilou rekonstruovanou "novostavbu" chrámu - z původního chrámu toho opravdu moc nezbylo.