Geografické informace

Název oficiální:  

• Laoská lidově demokratická republika
• Sathalanalat Paxathipatai Paxaxôn Lao
• Laos

Rozloha:

• 236 800 km2

Počet obyvatel:

• 7 mil. (odhad 2018)

Státoprávní uspořádání:

• republika
• územní členění: 17 provincií, 1 distrikt a hlavní město

Hlavní město:

• Vientiane - Viangchan (asi 1 milion obyvatel)

Nejvýznamnější města:

• Savannakhet
• Pakse
• Luang Prabang
• Huay Xai
• Phonsavan

Jazyk:

• úředním jazykem je laoština

Národnostní složení:

• Většinu obyvatelstva tvoří laoské národy, které se dělí asi na 70 etnických skupin. Dále zde žijí etnické menšiny Vietnamců a Číňanů.

Náboženství:

• 85 % buddhisté, 15 % animisté

Přírodní poměry:

• Laos je ohraničen na severu náhorní plošinou Tramin (2817 m) a na jihu plošinou Bolaven dosahující nadmořské výšky kolem 2000 m. Řeka Mekong protéká Laosem od severu k jihu o délce 1865 km. Lesy pokrývají přibližně 40 % státu.
• Laos má vlhké tropické podnebí. Jeho klima určují pravidelné asijské monzunové cykly vytvářející tři základní období. Teplý jihozápadní monzun od Indického oceánu přinášející deštivé monzunové období přichází mezi květnem a červnem a trvá do listopadu. Množství srážek se liší podle nadmořské výšky a zeměpisné šířky. Nejvíce srážek, přes 300 cm za rok, spadne na jižních vrcholech Annamského pohoří.

Hospodářství:

• 76 % obyvatelstva pracuje v zemědělství, které přispívá 53 % k HDP. Významná je těžba vzácného dřeva (teak, eben a palisandr) na vývoz. Kvůli zakládání nových makových polí se jeho výskyt nebezpečně snižuje. Průmysl je rozvinut velmi slabě. Sektor služeb nabývá na významu od roku 1988, kdy byl znovu povolen cestovní ruch.

Praktické informace

Cestovní doklady a víza: 

• Občané ČR potřebují pas, jehož platnost přesahuje o 3 měsíce platnost víza a má alespoň 2 stránky volné. Zkontrolujte si, zda nemáte jakkoli poškozený pas. Turistické vízum se uděluje po příletu na mezinárodní letiště ve Vientiane a rovněž v Luang Prabangu, pro občany ČR stojí 30 USD + obvykle malý manipulační poplatek.
• V případě cestování osobním vozem se žádá o vízum na laoském hraničním přechodu. Vyplňuje se 1 vízový formulář v angličtině (tiskacím písmem) a přikládá se 1 fotografie pasového formátu.
• Při podání žádosti o laoské vízum na zastupitelském úřadu Laosu v Bangkoku se požaduje pas a 2 fotografie. Poplatek za vystavení víza zde činí 50 USD.

České zastupitelské úřady:

• Velvyslanectví ČR v Bangkoku

Měna:

• 1 Kip (LAK) = 100 atů;
• Platební karty a šeky: Bankomaty v Laosu jsou v omezeném množství. Platební karty jsou akceptovány spíše v drahých hotelech nebo v luxusních turistických obchodech se suvenýry a uměleckým zbožím, a to pouze v turisticky atraktivních lokalitách jako je Vientiane a Luang Prabang.

Důležitá telefonní čísla:

• policie (191)
• první pomoc (195)
• hasiči (190)
• mezinárodni předvolba: +856

Posun času:

• GMT/UTC + 7 hodin.; oproti ČR tedy +6 hodin v době zimního času a +5 hodin v době letního času

Spojení s ČR:

• Internet: Je běžně dostupný v turistických lokalitách. 
• Pošta: Pošty jsou otevřené v pracovní dny od 8 do 17 hod., v sobotu od 8 do 16 hod. Pohledy se dají koupit pouze v turistických místech, známky lze zakoupit u prodejců pohledů nebo na poštách. Do České republiky bývá zásilka doručena do čtrnácti dnů.
• Telefonování:
  • Místní telefon - Telefonní hovory lze uskutečnit z veřejných telefonních úřadů. Volání do zahraničí je nejrozšířenější i nejlevnější přes internet, což nabízí každá internetová kavárna.
  • Mobilní telefon - Čeští mobilní operátoři mají roamingové smlouvy s místními společnostmi. Uživatelé mobilních telefonů musí počítat s vysokou cenou volání – Laos patří do nejvyšších tarifních pásem. Na přesné ceny se informujte u svých operátorů.

Bezpečnost a zvyklosti:

• Laos je relativně bezpečnou zemí, podobně jako většina jihovýchodoasijských států. Kriminalita je v porovnání s ČR či ostatními zeměmi EU na velmi nízké úrovni, přesto doporučujeme dodržovat běžná, ale účinná bezpečnostní opatření.

Stravování:

• Laoská kuchyně je do značné míry podobná thajské. Je však méně ostrá, spíše chuťově nevýrazná. V hlavních turistických oblastech lze navštívit restaurace, které připravují thajské, indické a evropské pokrmy.
• Veškeré pokrmy se připravují z čerstvých surovin, jako je zelenina, čerstvé ryby, kuřata, kachny, vepřové maso, hovězí maso nebo maso z vodních buvolů. Základ všech jídel tvoří vařená nebo napařovaná lepkavá rýže. Charakteristickou chuť jídel vytváří kombinace citronové trávy (lemongrass) a čerstvého koriandru. K oblíbeným ochucovadlům patří omáčky a pasty z fermentovaných ryb (pro našince to není nic, co by musel ochutnat dvakrát), kokosové mléko, chilli, česnek, zázvor, drcené arašídy a tamarindová šťáva. Jídla jsou často zdobena zeleným salátem, nasekaným koriandrem, lístky máty, klíčky nebo fazolovými výhonky.
• I když se laoská káva z náhorní plošiny Bolaven řadí mezi nejkvalitnější na světě, její pití není v Laosu příliš rozšířeno. Laosané dávají přednost zelenému čaji, čerstvým ovocným šťávám a velmi dobrému pivu „Beer Lao“.
• Doporučuje se pít balenou vodu, která je dostupná ve všech turistických místech.

Očkování: 

• Potřebné informace o očkování naleznete zde.

Jízda na silnicích:

• vpravo

Elektřina:

• Elektrické napětí je 220 V, proud je střídavý. Zásuvky mají úzké kruhové otvory, do kterých lze vsunout jen zástrčku s tenkými kolíky. Někde jsou také americké zásuvky, které mají ploché otvory, v tom případě je nutný adaptér.

Fotografování a filmování:

• Fotografovat je možné všechny památky až na několik výjimek (např. interiéry některých chrámů a klášterů).

Celní předpisy:

• Lze bezcelně dovážet věci pro osobní potřebu neobchodního charakteru v přiměřeném množství (500 ks cigaret, 1 l alkoholu).
• Zakázán je dovoz a vývoz narkotik, zbraní, pornografie a rovněž starožitností. Pro dovoz a vývoz zvířat je potřebné zdravotní osvědčení.
• Za pašování vzácných druhů fauny může být uložen trest smrti.

Turisticky zajímavé oblasti

Muang Khoua

Malé městečko ležící na soutoku řek Nam Ou – největší severojižní transportní tepna z do provincie Phongsaly – a silnice Rte 4, která spojuje provincii Oudomsay a Phongsaly s hraničním přechodem Dien Bien Phu do Vietnamu. Lane Xang Bank ve městě mění dolary za kipy, není zde zavedená elektřina, ale hotely jsou v noci zásobovány elektřinou z generátorů.
Za bambusovým mostem přes řeku Nam Phak nalezneme pozůstatky z Americké války včetně bomb, které byly Američany shozeny v roce 1972 a jejichž výbuch spálil celé městečko. Další bomby leží zahrabané pod zemí a je mezi nimi alespoň jedna nebo dvě nevybuchlé, takže rozhodně není vhodné nepouštět se mimo cestičky. 
Vedle pošty je škola, která stojí na místě původního starého chrámu, který byl bombardován a zbourán v roce 1968. Nový a jediný chrám v městečku byl postaven v roce 1979 hned vedle této školy. Toto místo je významné více pro svou historii, než estetiku.
Ve vesničce za řekou Nam Ou se vyrábí lao lao, místní rýžová whisky. Abyste viděli celý proces přípravy, můžete se nechat převézt přes řeku lodičkou z přístavu za 1000 kipů/osobu. Na druhém břehu pokračujte po jediné cestě do vesnice 2km po proudu. 

Provincie Phongsaly

Provincie Phongsaly se rozprostírá na 16 270 km2 severního Laosu a obývá ji 174 000 lidí patřících do 25 etnických skupin. Každé etnikum má vlastní jazyk, kulturu, tradice a kroj. Hlavní město provincie nese stejný název, tedy Phongsaly.
Phongsaly je nejodlehlejší provincií z celého Laosu je typická drsnou, hornatou krajinou, množstvím hustých lesů a rychle tekoucími řekami. Většina provincie se nachází v nadmořské výšce 500 – 1500 metrů, což zmírňuje jinak horké klima okolních jihoasijských oblastí a je tak vhodnější k chození po horách a dalším fyzickým aktivitám. Lesy v Phongsaly jsou plné zvěře, ptáků, hmyzu a rostlinstva a nachází se tu také mnoho dosud neurčených druhů. Vklíněná mezi Čínou, Vietnamem a provincií Oudomsay je provincie Phongsaly krásná a relativně nedotčená. Pro cizince odsud nejsou otevřené žádné hraniční přechody do Číny ani Vietnamu, takže ani turismus zde nezanechal velké změny a nabízí tak jedny z nejautentičtějích zážitků. Číňané, Vietnamci a Laosané mohou přes hranice bez problémů přecházet a obchod mezi těmito zeměmi je neomezený. Většinou to jsou Laosané, kteří dováží množství výrobků z Číny, jsou to textil, hračky, nádobí a trvanlivé potraviny. Laos tyto produkty nevyrábí, a proto tuto mezeru na trhu rychle zaplňují čínské produkty. Mnoho čínských společností také v Phongsaly rozjíždí podnikání, staví silnice a infrastrukturu a stěhuje se sem množství čínských dělníků.
Na 222 000 hektarech chráněného území v provincii Phongsaly žije mnoho laoských ohrožených druhů rostlin a živočichů. Největší hrozbou pro zvířata představuje jejich lov pro výživu obyvatel a pro jejich použití jako léčiv. Rostliny jsou ohroženy vypalováním lesů a rýžovišť k zemědělským účelům. Různé nevládní organizace pomáhají místním vládním agenturám se zachováním těchto ohrožených druhů, stejně jako s rozvojem trvale udržitelného zemědělství a se zlepšením životní úrovně.

Město Phongsaly

Phongsaly nebylo jako jedno z mála laoských měst zničeno Americkou válkou a může se pochlubit starou čtvrtí s yunnanskou dřevěnou architekturou, která je dnes vzácná i v samotném Yunnanu (jihozápadní Čína). Většina místních obyvatel patří mezi čínsky mluvící etnikum Hor. V Muzeu etnických skupin provincie Phongsaly uvidíte sbírku místních krojů, artefaktů a rukodělných výrobků. Město samotné je obklopeno horami a je vystavěno na boku hory Phu Fa (1 625m). Po 45-ti minutovém výstupu z města se dostaneme k jeho stupě, kde se nám naskytne okouzlující výhled. Zahnízděné v 1 400 metrech v hustě zalesněné hoře Phu Fa, se Phongsaly rozrostlo kolem starého obchodního centra s dlážděnými uličkami a pitoreskními dřevěnými budovami, kde nalezneme i velmi starou čínskou čtvrť.    

Vesnice kmene Akha

Izolovaných vesnic kmene Akha spolu s vesnicemi dalších kmenů v provincii sousedící s Čínou rapidně ubývá. Čínou nově vystavěné silnice jsou vykoupené vysokou daní – prodejem pozemků především dřevařským společnostem. Ty kácí lesy a vystěhovávají původní obyvatele, kteří do té doby žili v harmonii s přírodou a živili se pěstováním rýže, koření a chovem domácích zvířat pro vlastní potřebu. Jedny z posledních izolovaných vesniček lze dosud navštívit za doprovodu průvodce a ve vesnicích je možno i přespat.
Obyvetelé kmene Akha pocházejí z Yunnanu a tibetských oblastí a jejich legenda vyprávějící o velké migraci je předávána ústně při tradičních obřadech. Životy kmene Akha se řídí nepsanými, ale formálně uznávanými tradičními vzory chování. Každý pohyb, aktivita nebo dokonce myšlenka jednotlivců musí být vyměřena a rozvážena v závislosti na touze, potřebě, náladě duchů, tradičním zemědělském kalendáři a názoru předků. Tyto zásady chrání komunitu před ztrátou tradic, ale nedostatek flexibility vyvolává otázky týkající se adaptace, zejména pokud jde o zdraví členů kmene. Mezi typické znaky patří stříbrné pokrývky hlavy a další stříbrné ozdoby na ženě Akha nebo zuby žen, obarvené červenou barvou sekretu produkovaného hmyzem.

Muang La

Ačkoli malé, je toto město velmi zajímavé a jeho malý chrám a pár místních restaurací podávající mimo jiné čerstvě nalovené ryby stojí za prozkoumání. Svěží zeleň a domky ze dřeva a bambusu jsou obklopeny dvěma proudícími řekami: Nam Phak a menší Nam La. Toto místo je ideální základnou pro vyjížďky do malebného okolí, mnoho cestovatelů lákají také místní horké prameny. Z Muang La směrem na jih k Oudomxay můžeme odbočit vlevo z hlavní silnice a jet objížďkou (8 km nezpevněné cesty) přes Ban Longya, kde se nachází chrám s velkým kamenem, o kterém se tvrdí, že se do něj obtiskla stopa Buddhy.

Luang Prabang

Město, které je od roku 1995 zapsáno do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO, má nezapomenutelný šarm, který okouzlí každého návštěvníka. Luang Phabang lze celý obejít pěšky, nicméně je tu na malém prostoru tolik pozoruhodných chrámů, že na jejich úplnou prohlídku by bylo potřeba několik dní. Nízké domy, často dřevěné nebo z části dřevěné, které střídá elegantní, ale neokázalá francouzská koloniální architektura, dotvářejí příjemnou atmosféru. Městečko láká k návštěvě i několika přitažlivými lokalitami v blízkém okolí. Dnes je zajisté nejnavštěvovanějším místem Laosu, a jedním z mála dobrých důsledků této skutečnosti je fakt, že tu najdete též spoustu slušných restaurací i řemeslných a uměleckých krámků.
Wat Xieng Thong (Wat Zlatého města) je bezpochyby nejcennější chrám v Luang Phabangu, a také zřejmě nejdochovalejší – jako jeden z mála nebyl při invazi Jün-nanců zničen. Je nejlepší ukázkou luangphabangského stylu – má střechu v několika elegantně se překrývajících vrstvách, ty koncové spadají až nízko k zemi. Ve Wat Aham sídlil dříve nejvyšší patriarcha laoského buddhismu, tzv. sangkharát. Z toho důvodu jde o jeden z nejsvětějších chrámů v Luang Phabangu. Z hlediska prohlídky je ovšem nepochybně zajímavější sousední Wat Visun, údajně vůbec nejstarší fungující chrám ve městě. Původně však byl celý dřevěný.
Královský palác byl postaven až na počátku 20. století a připomíná spíš francouzské paláce ve skromnějším měřítku. Dnes slouží palác jako museum. Je tu několik sálů, ale lze tu spatřit i bývalé královské pokoje v tom stavu, v jakém byly opuštěny. Mezi vystavenými exponáty nechybí královská oblečení, busty laoských králů, staré buddhistické sochy včetně zlaté uctívané Buddhovy sošky Pha Bang (není zcela vyjasněno, zda jde o originál či kopii původní slavné sošky), sloní kly s vyřezanými Buddhy, ale také např. hudební nástroje, masky pro tradiční palácové divadlo se scénami z Rámájany, anebo rozmanité diplomatické dary.
Zhruba dvouhodinovou plavbou proti proudu Mekongu se lze dostat ke dvěma jeskyním, které se nalézají přímo ve vápencové skále nad řekou. Do první z nich, Tham Ting, se vstupuje přímo z lodi po schodech. V této dolní jeskyni je zhruba dva a půl tisíce soch různých velikostí, většina z nich je ze dřeva. V této jeskyni je viditelnost dostatečná při denním světle. Druhá jeskyně (zvaná různě Tham Thung, Tham Prakačay nebo Tham Phum), k níž se musí vystoupat po dalším, delším schodišti, je větší, hlubší a k její prohlídce je potřeba baterky, kterou za poplatek zapůjčí paní u vchodu. V této jeskyni je více než tisíc dalších soch.
Cestou k jeskyním se lodi obvykle zastavují ve vesnicích na levém (protějším) břehu, kde lze na vlastní oči spatřit výrobu domácí kořalky v plechových sudech a rozkmitané tkalcovské stavy zdejších tkadlen. Jsou tu zároveň desítky krámků s pestrými textiliemi tradičních laoských vzorů, ale i řada stánků s dalšími vkusnými suvenýry.

Kiu Kacham a Kasi

Cesta z Luang Prabangu do Vang Viengu znamená nezapomenutelnou jízdu s výhledy, které berou dech. Po cestě se setkáte s neuvěřitelně milými lidmi, kteří ve vás nechají hluboký dojem, přestože Kiu Kacham ani Kasi nejsou turistické destinace a zvláště večer je v nich klid a ticho. Kasi leží v úrodném údolí posetém zajímavými vesničkami minoritních kmenů a je zde dokonce oblast velkých jeskyní.

Vang Vieng

Nejfrekventovanější zastávka mezi Luang Prabangem a Vientianem se může pochlubit zejména svým krásným okolím s vápencovými skalami, v nichž lze navštívit řadu jeskyní, mj. Tham Sang, Tham Phu Kham aj. Ještě před pár lety tu vládla venkovská atmosféra, dnes se sem sjíždějí adolescenti z celého světa za zábavou, k níž patří nejen restaurace a bary s nepřetržitě vysílanými seriály, ale především sjíždění zdejší řeky Song (Nam Song) na pneumatikách. Při výletech do přírody v okolí však mnoho turistů nepotkáte.

Ang Nam Ngum

Ang Nam Ngum je obrovské umělé jezero vytvořené přehrazením řeky Nam Ngum. Nejvyšší vrcholy bývalého údolí řeky vytvořily zalesněné ostrovy po zaplavení údolí roku 1971. Po roce 1975, kdy Pathet Lao dobyli Vientiane, bylo zhruba 3000 prostitutek a drobných zločinců z Vientiane vykázáno a na několik let na tyto ostrovy převezeno. Dnes Nam Ngum slouží jako hydroelektrárna a vytváří většinu elektrické energie spotřebované v oblasti Vientiane. Laos prodává tuto elektřinu i do Thajska. Při zaplavení údolí zmizelo pod vodou asi 250 čtverečních kilometrů lesa. Protože se pod hladinou nacházejí velmi cenné stromy, používají těžařské firmy podvodní hydraulické kotoučové pily a ponořené dřevo stále těží.

Vientiane

Jako hlavní město vystřídal Vientiane (cca 1 milion ob. včetně příměstí, samotné město přes 200 tisíc ob.) dřívější Luang Phabang v 16. století. Byl také hlavním centrem francouzské koloniální moci v této zemi. V současnosti plní roli politického i demografického střediska a přes relativně malý počet obyvatel zažívá největší rozmach ze všech laoských oblastí. Může za to i jeho snadná dostupnost: leží pouhých 25 km od hranice s Thajskem (přímo z Bangkoku se sem lze dostat jediným nočním přejezdem ve vlaku či autobusu) a jeho střed se rozprostírá podél řeky Mekongu.
Nelze nenavštívit Pha That Luang, Wat Si Saket, Ho Pha Keo nebo Patuxai.

Pha That Luang

Tato stúpa je nejznámějším vizuálním symbolem Laosu. Nachází se asi 3 km od centra Vientianu. Na jejím místě stál kdysi údajně nějaký khmerský chrám, a před ním zde dokonce prý měla být uložena i jedna Buddhova kost jako velevzácný ostatek. Zlatavou barvou byla naposledy pokryta v r. 1995. Hlavně díky ní působí tak majestátně. Stavba je vysoká 45 metrů a má čtvercový půdorys, kolem ní jsou klášterní zdi. Čtyřhranná koncepce reprezentuje světové strany, obklopující zdi pak skaliska uzavírající vesmír, a dnes už neexistující vodní příkopy, vzdálené zhruba 1,5 km od středu, měly představovat oceány.

Wat Si Saket

Jeden z nejznámějších watů ve Vientianu a jedna z mála staveb, ušetřených při siamském plundrování na konci 19. století. Dal jej postavit Anu Vong v r. 1818 v bangkockém stylu. Podobně jako Pha That Luang je i Wat Si Saket ze čtyř stran ohrazen zdí s ochozy, v nichž se nalézá přes 2 tisíce soch a sošek Buddhů z různých materiálů, některé značně poničené, což přidává celkové atmosféře na působivé historičnosti. Někteří z Buddhů stojí v typicky laoském postoji nazývaném Buddha vzývající déšť (s rukama svěšenýma podél boků, jichž se však nedotýkají; Buddha v této pozici vypadá, jako by chtěl vzletět). Uvnitř samotného chrámu (simu) stojí za pozornost mj. pestré nástěnné malby zobrazující scény z džátak, tj. minulých Buddhových životů. Některé z nich jsou originály z doby, kdy byl wat postaven.

Ho Pha Keo

Podobně jako Pha That Luang, i tento chrám dal postavit král Setthatirat, když sem v 60. letech 16. století přestěhoval hlavní město. Právě sem byl druhdy přemístěn i tzv. Smaragdový Buddha, soška, jíž se posléze při jednom útoku na Vientiane zmocnili Siamci – dnes je ke spatření ve watu, který stojí v komplexu bangkockého královského paláce (Wat Phra Keo). Pro krále Setthatirata šlo o místo, kam se sám chodil modlit. Dnešní podoba pochází opět z francouzské rekonstrukce, a možná zajímavější než samotná stavba je zdejší výjimečná sbírka buddhistických soch, z nichž některé jsou staré více než tisíciletí.

Patuxai (Oblouk vítězství)

Třebaže tento monument patří k hlavním dominantám města, vznikl poměrně nedávno – v r. 1969. Byl postaven po vzoru pařížského Arc de Triomphe z betonu a měl připomínat památku Laosanů padlých za vlast. Je ovšem dekorován typicky laoskými motivy. Po schodišti, rozděleném do dvou úrovní, se lze dostat až nahoru, odkud je dobrý výhled. Dnes už si Vientiane nelze představit bez Patuxaie.