Kyrgyzstán se propracoval z opomíjené chudé postsovětské republiky na přední turistickou destinaci ve střední Asii. Země má opravdu co nabídnout. Horské systémy Ťan-šan a Pamír, jež sem zasahují, zvedají průměrnou nadmořskou výšku tohoto státu na těžko uvěřitelných 2750 m. V útrobách hor najdeme unikátní jezera, ledovce, vodopády, hluboké kaňony a divoké přehradami dosud nespoutané řeky. Díky jejich odlehlosti a obtížné přístupnosti je většina horských cest terénních, což nám dává ideální možnost pro využití horského kola. Přitažlivost Kyrgyzstánu navíc umocňuje stabilní politická situace, příznivé ceny a zejména přívětiví obyvatelé, kteří nás vždy rádi pohostí domácím sýrem nebo kumysem.

Tento unikátní cyklistický program směřuje do oblasti centrálního Ťan-šanu - bezpochyby nejúchvatnější části celého Kyrgyzstánu. Itinerář zájezdu je sestaven tak, abychom byli dostatečně aklimatizovaní před  výjezdem do nejvyšších sedel a zároveň aby se v rozumné míře střídaly noclehy pod střechou a pod stanem. Po čtyřdenní aklimatizaci v dolinách Džeti Oguz a Karakol v pohoří Terskej Alatau se vydáme na sedmidenní okruh divočinou centrálního Ťan-šanu. Zdejší nedotčená příroda je do jisté míry zásluhou toho, že se nachází v přísně střežené pohraniční oblasti (kyrgyzsko-kazašsko-čínské pomezí), k jejímuž navštívení je třeba v dostatečném předstihu získat speciální pohraniční povolení! Tím je de facto počet turistů, kteří tuto oblast navštíví, velmi limitován.

Celá naše cyklistická výprava vyvrcholí ve výjimečném údolí řeky Sarydžaz – ozdobené 62 km dlouhým ledovcem Semjonova, nad nímž se zvedá sedmitisícovka Chan Tengri. Tento pohled jistě patří k těm nejvýraznějším zážitkům všech cestovatelů.

Závěrečný odpočinek na plážích jezera Issyk-kul nám dává příležitost prožít si znovu v myšlenkách celou výpravu a pomalu se připravit na návrat domů.

Sen
Údolím malebným ženou se koně,
bláhově přemýšlím, který je pro mě.
Možná ten bílý se skvrnkou na čele
anebo černý, co svaly mu na těle
běží snad rychleji
než celý tenhle sen...
Kyrgyzstán, léto 2017, Lucie Kubečková

Cyklistický přejezd Pamíru patří kvůli odlehlosti regionu, obtížné logistice a náročnému terénu i klimatu mezi unikátní cyklistické výpravy. S doprovodným džípem, kuchařem a po trase, kterou jsme pro vás připravili, si však můžete tento excelentní zážitek dopřát i vy.

Putování zahájíme v Oši  – jednom z nejrušnějších a nejstarších měst celé Střední Asie ležícím na Hedvábné stezce. Odtud budeme postupně stoupat až do Sary-taš – poslední osady před kyrgyzsko-tádžickou hranicí. Pohled na jednolitý hřeben Pamíru s dominantním Pikem Lenina (7134 m) v nás vzbudí respekt a očekávání toho, co se skrývá za zdánlivě nepropustnou horskou hradbou.

Přes nejnepřívětivější bezcelní zónu světa přejedeme kyrgyzsko-tádžickou hranici, překonáme dvě čtyřtisícová sedla a spustíme se k jezeru Karakul. Zde odbočíme z Pamírského traktu a srdcem největšího středoasijského národního parku NP Pamír  překonáme údolím Bartangu pamírský hřeben. NP Pamír je opravdu pozoruhodné místo – zahrnuje 40 šestitisícových vrcholů, několik ledovců a jezer. Díky jeho odlehlosti a řídkému osídlení disponuje vzácnou biodiverzitou – nalezneme zde 100 druhů endemických rostlin a 160 různých druhů ptáků. Z kola budeme pozorovat stopy vzácných kopytníků, při troše štěstí nám cestu zkříží ovce Marko Polo a za šera budeme pátrat v krajině, zda neuvidíme lesknoucí se oči sněžného leoparda.

Údolí Bartangu opustíme v městečku Rušon. Ačkoliv ospalá, několik stovek obyvatel čítající osada není žádným velkým centrem, na nás bude po týdnu stráveném v divočině Bartangu působit až příliš živě. Z Rušonu poputujeme následující dva dny po proudu hraniční řeky Pjandž. Na druhém břehu tohoto divokého a přehradami nespoutaného toku zahlédneme izolované, téměř středověké afgánské vesnice. Někde se řeka natolik zúží a zařízne hluboko do kaňonu, že můžeme rozeznat muže na oslících a ženy okopávající políčka. Připomíná to pohled do minulosti. I na našem břehu však budeme mít místy husí kůži, neboť silnice je v některých úsecích široká sotva tři metry. Když konečně dorazíme do poslední osady na naší cestě – Kalaikumu, pocítíme opojení z našeho výjimečného zážitku. Odtud se džípy dopravíme do Dušanbe, nakoupíme poslední dárky a letecky se vrátíme domů.

Mezi hřebeny Himálaje a Karákoramu leží těžko přístupný Ladákh – země hor a lámaistických klášterů s neopakovatelnou atmosférou nepřerušené tradice tibetského buddhismu. Severoindickému Ladákhu se někdy přezdívá "Malý Tibet“ a byl oblastí dlouho nepřístupnou. Místní obyvatelé viděli dříve přistávat letadlo než přijet auto. Hlavní město Léh, jehož královský palác představuje předlohu k daleko známějšímu paláci Potála v tibetské Lhase, se stane východiskem k prozkoumání západní i východní části Ladákhu.

Program jsme připravili tak, abychom měli dostatek času aklimatizovat se na vyšší nadmořskou výšku a seznámit se s unikátní místní přírodou, kulturou i architekturou. Kompletní servis nám během programu zajistí místní osvědčená partnerská agentura včetně kuchaře, který nám při stanování v horách bude vařit plnou penzi.

Cyklistika ve vysokých horách je zvláštní způsob meditace. Kdo něco podobného zažil, určitě ví, jak nicotné se zdají všechny běžné problémy a starosti ve srovnání s majestátem velehor. Aspoň měsíc nemyslet na nic jiného a domů se vrátit na první pohled pohublý a unavený, ale ve skutečnosti nesmírně odpočinutý a plný elánu. Kam jinam si zajet obnovit energii než do Tibetu?!

Trasu Lhasa – Káthmándú projedeme celou na kolech, překonáme pět pětitisícových sedel včetně hlavního himálajského hřebene, navštívíme nejznámější i málo známé lámaistické kláštery a pokocháme se výhledy na šest osmitisícovek! Seznámíme se s tibetskou kulturou z její hezčí i z té odvrácené strany, užijeme si místního folkloru i nocí uprostřed pustiny. Po celou dobu strávenou na kolech s námi pojede auto se zavazadly, které vypomůže i cyklistům v případě indispozice.

Legendární "Jižní cesta“ začíná na severní hranici Patagonie v Puerto Montt a směřuje dál na jih Chile. Z půlky štěrková silnice vede úžasnou krajinou nedotčené přírody. Během více než tisícikilometrového putování pojedeme kolem neproniknutelných pralesů, vykoupeme se v horkých pramenech, budeme obdivovat rozkvetlé louky i divoké ledovcové řeky a fjordy. Vulkány a horské štíty se sněhovými čepicemi nám budou zdobit cestu směrem k jihu až do travnaté jihoamerické pampy. Po cestě okusíme skvělé chilské pochoutky – bifteky, ryby, sýry, víno… a určitě i legendární pohostinnost Chilanů. Kromě několika málo větších osídlených městeček nás po cestě čeká jen úchvatná příroda a sem tam pár barevných domků v poloopuštěných vesnicích.

Silnice Carretera Austral vznikla jako spojnice Patagonie s centrální částí Chile. Vzhledem k obížnosti celého projektu byli na stavbu povoláni vojenští ženisté, kteří vybudovali cestu překonávající mnoho řek, fjordů a horských hřebenů. Oproti prvním představám je nakonec cesta velice málo využívaná automobily a proto se také někdy nazývá nejdražší cyklostezkou na světě. Věci nám poveze doprovodné vozidlo, takže si lépe vychutnáme i občasné terénní záludnosti oné královny mezi silnicemi - Carretery Austral.