Dnes ospalé městečko (provincie Udine) s pouhými 3,5 tisíce obyvatel. Kdysi však bývalo významným politickým i kulturním centrem této oblasti Jadranu, sídlem biskupa.

Aquileiská historie (město bylo založeno už roku 181 př. n. l.) se několikrát dostala do přímého kontaktu s českými dějinami: v letech 1084/5−1086 byli zdejšími patriarchy (čestný titul biskupa v katol. církvi) Přemyslovec Svatobor, syn knížete Spytihněva II.; v letech 1350−1359 nemanželský syn Jana Lucemburského Mikuláš; v letech 1387−1394 Jan Soběslav, syn moravského Markraběte Jana Jindřicha. A v letech 1270−1276 vládl zdejší oblasti Přemysl Otakar II., tehdy tím České království získalo přístup k moři.

Od roku 1998 jsou nejcennější aquileiské památky součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Navštívit můžete archeologické vykopávky − fórum, amfiteátr; projděte se k částečně zachovanému říčnímu přístavu po římské Svaté cestě, ale i po městečku samotném a všimněte si, jak se v průběhu generací využíval stavební materiál: ve zdech uvidíte například kusy hlavic antických sloupů. Co však opominout nesmíte, je katedrála (duomo / basilica)! Byla postavena v 11. století na základech ze století 4. I ty z vás, které staré památky nebaví, ujišťujeme, že mozaiková výzdoba interiéru dochovaná z prvotního chrámu ze 4. století vás dostane.