Montefiascone (13 600 obyvatel) se rozkládá na okraji vyhaslé sopky na kopci, necelých 600 m.n.m., asi 15 km od Viterba. Již od dob římských těžilo ze své výhodné polohy u cesty Via Cassia. Největšího rozkvětu však město dosáhlo v době středověku a renesance, kdy získalo atraktivní vzhled, který dává na odiv dodnes.

Montefiascone má hned tři symboly, jimiž se nechává reprezentovat.

Pro panorama je naprosto nezbytná kupole katedrály Santa Margherita od Carla Fontany (zanechal svou profesionální stopu i v Praze). Samotná katedrála zažila dlouhý architektonický vývoj, který Fontana završil jednou z největších kupolí v Itálii o průměru 27 metrů. Byla slavnostně inaugurována r. 1674. Její velkolepost ještě podtrhují dvě věže od Paola Gazoly. Jsou jednoduché a elegantní.

Bazilika San Flaviano má sice středověký původ, ale místo, kde je postavena, je obtíženo historií ještě vzdálenější. Bývalo tu první osídlení, neboť praktickým Římanům se velmi zalíbilo umístění u Via Cassia. Kostel je v zásadě románsko-lombardský, ale ve 13. a 15. století podstoupil podstoupil různá vylepšení stavební a od století 14. ho zdobí nádherné fresky. Návštěvníci se často zaměřují na půvabné detaily, jako například hlavice sloupů, které jsou v tomto případě inspirovány etruskou tradicí.

San Flaviano má netypickou dispozici. Vlastně jde o dva kostely, postavené nad sebou a vůči sobě orientované opačně. Starší spodní část je směřuje k západu, horní k východu.

Papežská pevnost Rocca Papi uzavírá trio největších pokladů města. V době, kdy byl Řím obsazen nepřáteli, hledali tu papežové azyl (podobně jako i ve Viterbu). Tomu samozřejmě odpovídá i kvalita a estetika stavby.

Země v okolí vydává skvělé víno, spadající do kategorie DOC Est! Est! Est!