ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Geografie Sicílie

Geografie Sicílie

Povrch

Východní pobřeží tvoří převážně ruly a slídové břidlice. Na severu jsou pískovce a jílové břidlice tvořící pohoří Monti Nebrodi a Madonie. Svou výškou 1000 až 2000 m tvoří páteř ostrova jako sicilské Apeniny. V oblasti mezi Palermem a Trapani jsou Triasové vápenc s charakteristickými vrchy Monte Pellegrina a Monte Erice. Podstatná část jihu je složena z hlín a slíd, které jsou občas vytřídány sádrovcovými, slídovými, slepencovými a vápencovými skalami. V této části je Sicílie vrchovinou prakticky bez stromů. Ve středověku byla obilnicí Říma a i dnes se u nachází rozsáhlé lány. Messinská úžina a část Tyrhénského moře jsou geologickým zlomem projevujícím se v silných zemětřeseních a intenzivní vulkanickou činností. Symbolem Sicílie je 3340 metrů vysoká Etna. tato akticní sopka tvoří uříznutý kužel s témeř kruhovou základnou o průměru 40 km a obvodu 165 km. Kromě hlavních čtyř kráterů má ještě boční, tzv. parazitické, kterých je asi 200. V zimě je střediskem ziních sportů a sníh se tu drží až do pozdního jara. Na ostrověje mnoho menších říček, které v létě často vysychají, a přibližně 30 jezer.

Zvířata a květena

Živočišných druhů na ostrově příliš není. Ze savců zde žijí hlavně divocí králíci, lišky a kuny. Bohatěji je zastoupeno ptactvo.z mořských ryb jsou nejvíce rozšířeni tuňáci v oblasti Egardských ostrovů. 3000 druhů, což je nejvíce ze všech ostrovů Středozemního moře. K jejich šíření přispívají především tažní ptáci, kteří na Sicílii odedávna zanechávají semena z nejrůznějších zemí. Rozmanitost rostlinných kultur úzce souvisí s pestrostí národů, které v historii Sicílii obývaly. Řekové přinesli vinnou révu a olivy, Římané ostrov využíval jako obilnici, jelikož se zde odjakživa dobře dařilo pšenici, která se sklízí už začátkem léta. Některé odrůdy pšenice se používají k výrobě typických těstovin a chleba, kterému dodávají specifickou chuť. V 8. století přišli na Sicílii Arabové, kteří s sebou přinesli cukrovou třtinu, palmu datlovou, citrusy, papyrus a přispěli výrazně ke kultivaci rostlin. Rozlehlé lány obilí byly přeměňovány na ovocné zahrady podobné těm, které jsou dnes tradiční pro oblast severní Afriky. Ve středověku se na Sicílii rozšířily nové kulturní plodiny jako kukuřice, brambory a rajčata. Návštěvníci ostrova rozhodně nepřehlédnou rozlehlé olivové háje, vinice, citrovníky, pomerančovníky a opuncie. Celou škálu doplňují ještě pistácie, třešně a jabloně, dubové a lipové lesy včetně alpské květeny.

Počasí

Sicílie má středomořské podnebí se suchými léty a mírnými zimami. Pobřežní pás má subtropické podnebí s teplými a suchými léty a mírnými a deštivými zimami. Průměrná teplota v lednu dosahuje 10°C. V letních měsících zde prakticky neprší. Teploty moře u východního pobřeží Sicílie jsou v květnu 18°C, srpnu 24°C a v říjnu opět kolem 18°C.

Obyvatelstvo

Na ostrově žije asi 5 miliónů obyvatel. Jejich hustota je 194/km2 (v celé Itálii je to 179 lidí na km2). Třetina jich žije ve velkých městech. Už po staletí je přitom významná emigrace, ať už do severní Itálie, tak do ciziny.