ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Perugia

Perugia

Perugia je hlavním městem středoitalské provincie Umbrie. I když je zastavěna nehezkým předměstím a obehnána dálničními okruhy, ukrývá nádherné staré centrum s řadou honosných památek. Je zde sídlo biskupství, dvou univerzit a dalších škol. Kromě vzdělání uchovává v sobě Perugia i umění, a to v měřítku italském až evropském.

Historie

Původně celou oblast osídlili Umbrové, ale samotné město založili Etruskové v době svého největšího rozmachu. Však také ve městě můžeme obdivovat některé dochované fragmenty jejich kultury. Když v roce 310 město padlo do rukou Římanům, dostalo název Perusia.

Ve středověku bylo město v obvyklém koloběhu potyček a zápasů, mezi kterými obzvláště vyniká soupeření rodin Baglioli a Oddi.

Od roku 1538 bylo město začleněno do papežského státu, ve kterém zůstalo téměř 3 století. Ne vždy spokojeně.

V roce 1540 tu byla krutě potlačena revoluce, s úmyslem vymanit se z područí papežského státu, který vymáhá vysoké daně. Město je bylo těžce poškozeno a vypáleno a jeho význam tak jako význam celé oblasti postupně upadá. Na poměrně velkém půdorysu zničeného města pak papež Pavel III. nechává zbudovat mohutnou pevnost nesoucí jeho jméno: Rocca Paolina, k vidění ještě dnes. Stavbou je pověřen známý římský architekt Antonio da Sangalo ml., který projektuje také další systémy opevnění v oblasti (Orvieto).

Perugia má punc uměleckého města. Nedaleko odtud se narodil Pietro Vannucci, od dob renesance známý jako Perugino. Mmůžete si na něj „zajít“ do národní galerie umístěné v krásném gotickém paláci Palazzo dei Priori. Naneštěstí většina děl je soustavně rozpůjčovaná všude po světě. Jednou z vrcholných částí sbírky je také Peruginský Polyptych od Piera della Francescky.

Čokoláda

V Perugii se zrodila značka čokolády, kterou mají Italové nejraději - Perugina. Ta je sice už delší dobu v majetku nadnárodní skupiny Nestlé, ale na věci to nic nemění. Čokoládovna Perugina byla založena v roce 1907 a jejím nejslavnějším výrobkem jsou čokoládové bonbóny Baci, tedy Polibky. Polibky mají lanýžovou náplň a kromě toho obsahují lískový oříšek.

Továrnu je možné navštívit, at už organizovaně se skupinou, nebo nezávisle. V obou případech je třeba předem zavolat a dohodnout se. V říjnu se koná čokoládový festival Eurochocolate s se spoustou této pochoutky ve stáncích a atrakcemi na dané téma.

Na místním hlavním náměstí Piazza Italia, obklopeném starými kamennými budovami, se davy lidí přetlačují kolem rozměrného kvádru tmavé hmoty, na němž pracuje sochař. Kvádr vážící asi tunu pomalu dostává zamýšlenou podobu a sochař má tvář i ruce pokryté – čokoládou. Odsekané kousky hází do davu, což lidem sladce zpestřuje podívanou.

Památky

Po příjezdu do Perugie člověka překvapí systém podzemních i nadzemních eskalátorů vedoucích z odstavných parkovišť do centra města. To je pro automobilovou dopravu více méně uzavřené a vymezené především pro chodce. Město, které patřilo do původního svazku 12 etruských měst, dnes kypí bohatým kulturním i společenským životem, k němuž nepochybně přispívá místní proslavená Università per Stranieri (Univerzita pro cizince). Z eskalátorů je to cobydup po Corso Vannucci na Piaza Danti a na hlavní náměstí IV Novembre.

Hlavní náměstí v Perugii zdobí fontána Maggiore s bohatou plastickou výzdobou od sochařů Nicoly a Giovanniho Pisano, kteří zde působí ve 2. polovině 13. století. Na severní straně stojí monumentální katedrála San Lorenzo.

Palazzo dei Priori je dominanta architektonická, ale také muzejní. Nachází se zde proslulá Galleria Nazionale dellUmbria. Stejná budova hostí i banku, ale pozor! Jde o banku z nejkrásnějších na světě. Historické sály s uměleckou výzdobou jsou opravdovou raritou.

Na jižním konci Corsa Vannucci se vypíná již zmíněná pevnost Rocca Paolina. Je tu i sympatický parčík, odkud máme krásný výhled do krajiny.

Na Etrusky lze zavzpomínat u (nebo v) Pozzo Etrusco – 36 metrů hluboké studně ze 3. století př.n.l. Obdobná se nachází v Orvietu. V této souvislosti nelze nezmínit Museo Archeologico dellUmbria, ve které se nachází opravdu rozsáhlá sbírka etruských a prehistorických předmětů.

Mezi dalšími mnoha kostely je třeba jmenovat aleson Starokřestanský centrální kostel Sant´Angelo (kolem roku 500) s antickými sloupy uvnitř, který je považován za jeden z nejstarších kostelů v Itálii.

Aktuálně nabízíme dovolenou v Itálii: